- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V posledních volbách v ČSR před druhou světovou válkou, kterou rozpoutalo NĚMECKO, volilo Henlajna = Hitlera 95% tzv sudetských (tedy všech) němců - občanů Československé Republiky, která v té době byla jedinou opravdovou demokracií ve střední a východní Evropě. S nadšením pak tato pátá kolona, čítající na 3 miliony duší, vítala německá okupační vojska při zabírání sudet (1938) a pak i okupaci okleštěného zbytku Republiky o pár měsíců později. Tito němci, občané ČSR, dostali automaticky německé říšské občanství a stali se občany německé Hitlerovi říše. Řvali "návrat do Říše", tož po válce tam zkrátka šli. Nebyli odsunuti zcela všichni, relativní spousta jich zde mohla zůstat (antinacističtí bojovníci, partyzání atp), všichni ti, kteří tak či onak bojovali PROTI Hitlerovi. Ostatní táhli tam, kam patřili. Taky mohli byt odsunuti na Sibiř...
Svědkyně: „Mohla jsem si vzít pro dvouleté dítě kočárek, deku a polštářek. Domy zapečetili. Z domů nás vyhnali v noci. Vzali nám vkladní knížky, šperky…Mnoho lidí bylo dotlučených, když nechtěli opustit domov. Všichni byli hrozně zamazaní od uhelného prachu, že nebyli ani poznat. Až na tři lidi vzali všechny ze starobince. Odjeli jsme do Trutnova a Turnova. Jedna mladá paní ze Zdoňova, která uměla dobře česky, se ptala pořád vojáka, kam nás vezou a co s námi bude. Když už to bylo vojákovi obtížné, vzal ji k důstojníkovi a za čvrt hodiny jsme uslyšeli blízko výstřel a paní už se nikdy nevrátila.
Byli jsme tam tak nacpaní, že jsme museli stát a teprve další den jsme mohli na záchod. Jeli jsme na Varnsdorf, cesta trvala dlouho, dráha byla poškozená. Snažili jsme se získat něco k jídlu od lidí, ale vše bylo vyrabované od Rusů, kteří zabavili dobytek a obilí. Ke konci cesty musel vlak zůstat stát. Lidi, kteří nemohli jít, odvezli na žebřiňácích údajně do nemocnice.
Během cesty už někteří lidé zemřeli. Lidi chodili po okolí, sháněli práci a jídlo a v noci si vždy museli udělat tábor v jiném lese, protože nesměli být víc než den na jednom místě. Komunisté fungovali jako pomocní policisté a pořád nás hnali dál. Po několika dnech jsme se uchytili na jednom statku, já jsem tam šila a muži pracovali na poli, ale museli spát v lese, protože domácí paní měla strach před sousedem – pomocným policajtem. Úřady hrozily, že vezmou lidem lístky na potraviny, když ubytují někoho cizího. (Líčení svědkyně pokračuje v knize o Horním Adršpachu na s. 107)
Mrtvé a těžce nemocné vyložili hned za českou hranicí v Zittau a pozůstalým pak dalo hodně práce své mrtvé najít. V Sohlandu se nás nikdo neujal, takže jsme bloudili po okolí a mnoho z nás umřelo. Teprve když nás místní lidé převezli dál za zničenou trať, mohli jsme pokračovat dál vlakem do Neustadtu v Sasku. Dále jsme jeli směr Pirna, Dresden.
... ale stejně čechy obecně štve, když mají něco vracet šlechtě - mají v sobě ten reliktní kolektivismus...
banda bolševická
ty si vyliž
Odsun a konfiskace Nemcu probehly z nejakych duvodu, ne proto ze nekomu preletlo neco pres nos. Kdyby se tak nestalo tak jsme tu v 90tych letech meli druhou Jugoslavii a nekolik mrnavych, zivota neschopnych statecku. Menit pravidla restituci jen proto ze Ruml rozprodaval obcanstvi by privedlo hejna dalsich parazitu snazicich se ve velkem ze zeme vycucnout co se da.
Němcům jsme majetky sebrali, ale Pán Bůh nám je nepožehnal.
Bývalé Sudety patří dosud k zaostalým částem naší republiky.
Když tamtudy projíždím, připadá mi to tam někdy, jako by to bylo proklaté. Nemáte někdy podobný pocit?
Ukradené není požehnané.
Kdo pro cizí do hrsti, čert pro jeho do káry.