- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Loni jsme si s kámošem "vyběhli" z Makarske na Vošac. Vlastní výstup jsme zahájili v 5 ráno (ještě jsme si museli přisvěcovat baterkou). Nahoře jsme byli něco po sedmé. Nahoře se pokochali cca hodinu a zahájili sestup. Kolem deváté začalo být šílené vedro, v deset jsme byli zcela mokří dole. Cesta to rozhodně není na sandálky. Bez jídla a hlavně vody (2 litry plus pivko nahoře) je to hazard. Bylo to ale super!
jj....bylo to super, ten vyhled stal za to, nas chytlo slunisko par metru pod vrcholem. Dolu jsme sli jinudma
Fakt je, že ten mrtvý nemusel nic podcenit, do strže člověk zahučí i v pohorkách. Nicméně někdy fakt zůstává rozum stát - předloni jsem potkal na horách na Korsice dva Čechy v zasněženém suťovém poli v sandálech (přitom měli pohorky na batozích) a když jsem jim řekl, že jsme tady na té hoře celkem 4, není tu signál a že by se měli obout, protože se nám nechce se s nimi dolů tahat (v případě, že jim jen něco spadne na hnátu) tak se mi vysmáli. Přesně kvůli těmhle týpkům jsou na nás třeba Slováci v Tatrách alergičtí´. I když věřím, že takových je poměrně málo, protože jak známo českého horala potkáš všude a s jejich hustotou roste přímo úměrně i hustota volů tamtéž se vyskytujících..
minuly rok si nekdo na hore zlomil nohu a stalo ho to zivot....to slunicko bez stinu na rozpalene skale je previt
museli jsme si to poctive nplanovat, pevnou obuv nekolik litru vody na jednoho a vysli jsme v 5rano, meli jsme sebou pruvodce...cestou z5 jsme potkali rodinku v cuplach s malym batuzkem
No vidíš, jaký ste pesimisti, dá se to udělat je s malým batizkem ...