A to je problém diskuse o myslivosti. Nikdo z těch, kdo takzvaně ochraňují zvěř by nedokázal odpovědět na zcela jednocuché otázky: "Co by se stalo, kdyby o zvěř v našich krajinných a povětrnostních podmínkách nepečoval?

Kdyby se jeden druh na úkor jiných přemnožil v míře přesahující úživnost biotopu, v němž žije? Co by se stalo s přemnoženým a co s potlačeným druhem? atd." Nebudu unavovat dlouhými vývody. Oba by vymřely a to poměrně hnusnými způsoby vymírání. Díky tisícileté české tradici, kterou máme společnou s Bavory, Slováky, Rakušany, Maďary a částečně Poláky, žijí na těchto územích nám známé druhy zvěře v tak vysokých počtech, že to vzhedem ke stupni kulturnosti krajin těchto zemí překvapuje. To je dílo myslivosti, jak se v těch dlouhých letech vyvinula bez ohledu na panující a střídající se společenské či ekonomické poměry v nich. Mohu srovnat se stavem ochrany volně žijící zvěře v mnoha různých zemích světa a z té zkušenosti vím, že lepší způsob, než z