Evropská unie v hospodářské výkonnosti zaostává za Spojenými státy o dobrých 20 let. Dohánění amerického náskoku potrvá v nejlepším případě další desetiletí. K tomuto závěru dospěla studie, kterou v Bruselu zveřejnilo sdružení evropských hospodářských komor Eurochambres.

 

 

 

Ruský oblastní soud v Orljově doporučil veteránovi čečenské války, aby se o odškodnění za válečná traumata soudil s tehdejším nepřítelem. Takto bezprecedentně skončil spor vojáka Gennadije Uminského, který po ministerstvu obrany žádal náhradu za ztrátu a poškození zdraví v rusko-čečenském konfliktu. Uminskij se v roce 1996 zúčastnil bojů o Groznyj. Byl několikrát raněn a asi rok si pobyl v nemocnicích. V dubnu 1997 byl propuštěn z armády, vojenská administrativa ztratila jeho dokumenty a nositel Řádu za hrdinství tak nemohl žádat ani o vyplacení vojenského pojištění, ani ušlou mzdu. Lékařská diagnóza stanovila vojákovi druhý stupeň invalidity a důchod jen 3000 rublů měsíčně (zhruba stejně v korunách).

 

 

Ruská armáda tentokrát Čečensko rychle dobyla a Putin v dubnu 2000 prohlásil vojenskou fázi války za vyhranou. Jak se ukázalo krátce nato, byla to fatální chyba. Čečenci sestřelovali jeden ruský vrtulník za druhým, zatímco v Rusku vybuchovaly bomby a umírali rukojmí. Podíl Maschadova na teroristických útocích zůstává sporný,

 

 

Ruské síly byly obviněny ze soustavného porušování lidských práv. Výraznou kritiku sklidil postup ruských vojáků, kteří brali šmahem do zajetí čečenské muže a ve "filtračních táborech" je vyslýchali ve snaze identifikovat rebely. Mnoho čečenských mužů při tom "zmizelo". Ruská skupina pro lidská práva Memoriál uvádí, že v první polovině roku 2004 zmizelo 194 Čečenců.

 

 

Počet ruských obětí není znám. Ruské úřady tyto údaje zveřejňují jen výjimečně. Výbor matek vojáků odhaduje počet obětí od podzimu 1999 do pozimu 2003 na 12 000. Řada z vojáků, kteří byli posláni bojovat do Čečenska, byli rekruti bez výcviku a se špatným vybavením - a často také bez dostatku potravin. Zahynulo také mnoho civilistů.

 

 

Nejméně 13 ruských vojáků přišlo v Čečensku o život a dva byli těžce zraněni při pádu vojenského vrtulníku Mi-8. Podle předběžných zpráv se stroj nestal terčem nepřátelské palby, ale zřítil se poté, co nedaleko čečenské metropole Grozného narazil do drátů elektrického vedení. O havárii informoval mluvčí regionální pobočky ruského ministerstva pro mimořádné situace. Podle mluvčího, který si nepřál být jmenován, patřila helikoptéra ruskému ministerstvu vnitra a po dopadu na zem začala hořet. Mluvčí tamního ministerstva vnitra agentuře Reuters sdělil, že havárii dopravního vrtulníku zavinila technická porucha.

 

 

Nejtragičtější následky měl pád vrtulníku Mi-26, který v srpnu 2002 zasáhli rebelové raketou odpalovanou z ramene a v jehož troskách zahynulo 127 ruských vojáků.