Za poslední dekádu zbohatly USA o téměř 18 % více než Japonsko a o 14 % více než eurozóna, která téměř polovinu této "ztráty bohatství" zaznamenala až v poslední době. Tempo růstu ekonomiky není totožné s bohatstvím jednotlivce - souvisí se schopností země vytvářet pracovní místa a zajišťovat veřejné služby, ale v širším smyslu s bohatstvím lidí souvisí. Pro Spojené státy, a tím i jejich měnu, podporoval optimistický obrázek i bližší pohled na makroukazatele. Ekonomika USA umí efektivně využívat moderní technologie a vytvářet pracovní místa. Míra nezaměstnanosti je nízká i přes velkou otevřenost k imigraci a tím rostoucímu počtu uchazečů o práci. 

 

Posledních deset let přineslo odlišný vývoj tří hlavních světových ekonomik. Zatímco Japonsko se potýká se strukturálními problémy, čelí deflaci a v mnoha letech vykázalo hospodářský pokles, evropská ekonomika po slibném růstu na počátku nového milénia upadla do stagnace. Naopak americká ekonomika udržela nejdéle vysoké tempo růstu a nejrychleji prošla fází zpomalení růstu. Jakkoli je možné rozdíly v ročních tempech růstu hrubého domácího produktu (HDP) bagatelizovat, několikaleté diference vedou ke značnému rozdílu v bohatství zemí. 

 

Británie vyšle do Iráku dalších 220 vojáků jako náhradu za nizozemské jednotky, které mají být podle plánu staženy v březnu. Bez dalšího upřesnění to v Londýně oznámil ministr obrany Geoff Hoon. Nizozemský kontingent, který operuje na jihu Iráku v provincii Musanna tvoří nyní 1400 vojáků. Podle britského ministra ale vojenské velení dospělo k závěru, že po odchodu Nizozemců stačí v oblasti rozmístit jen 600 příslušníků spojeneckých sil. Většinu těchto nově rozmístěných vojáků poskytne britský kontingent v Iráku, který dostane posilu dalších 220 mužů.