Lenine, Lenine, živote vítězný, slovo jste učinil tělem. Už utopické se zřítily haluzny, k zítřku se stavíme čelem. Čelem a rukama sjednocenýma, dělnýma rukama dílen. Budujem zítřek. Ať zadýmá na stolech ,,silný boršč -- Říjen``. Lenine, Lenine, legendo červená dělníku, básníku, reku, jak rozpaluješ ohnivá písmena po kontinentech všech věků. Pomalu -- pět je jich ve spárech barbarů s civilisovanou řečí -- šíříš svou pevninu; svět čeká ve varu na konec posledních sečí. My nedočkáme se. Stačí, že nezdolná je chobotnice ta rudá. Pomohou člověku chapadla vespolná, a zkvetou srdíčka chudá. Leninuv globe, bud vášnivě pozdraven i z krajů buků a kalin. Lenine, znovu jste rozdělil noc a den, ve vašich šlépějích Stalin.

 

Na kolchoze, co já jsem, kolchozní soby pasem, na tundře paseme stádo své. My víme: v Moskvě Stalin je, a Stalin ví o nás, ví, co se tu děje, z té duše úspěchu nám přeje. Co on káže, to uděláme, kudy on vede, tudy se dáme.