Oni ti páni komunisti, prognosťáci , čekali, že to s nimi půjde, jak níže uvedeno. Je to z české literatury, s Židy to má společeného pramálo, Židé  jednají a nepotřebují jen fantastovat v knížkách. naši komunisti prognosťáci a sympatizanti jsou však zmateni zklamaným očekáváním, budou tedy zmatkovat ještě hodně dlouho.(pokud komunistický dezertér nahlédl své neštěstí, vyhýbá se organizovanému zločinu ve všech formách, věnuje svůj život něčemu jinému než podlamování práva, je vítán, ale to jsou vzácné případy, zájmy a tendence člověk v životě obvykle nedokáže změnit) Tož pevné zdraví a dlouhá léta, tuto scénu prožíváte virtuálně, její aktéři jsou Vaši potomci....

 CITÁT:

„Vylez!" rozkazuje Josef. Chce se mu z nervozity zvracet, ale zatíná zuby, aby přeď fašistou nedal najevo ani záchvěv své slabosti 1 „Ještě než tě sejmu, hned tady se vy.... a ty celé to ho.... sežereš, jako by to byl moučník! Rozumíš!" zařve na něho.

„Sežeru, všecko udělám, jen mě nechejte naživu!" škemrá j odsouzenec.

„Neblázni!" zatáhne Sára jemně Josefa za rameno. „Nebudem přece jako oni!"

„Kecy," vytrhne se jí. „Ty všechny žvásty o tom, že se nesmíméj snižovatia jejich úroveň, že my jsme přece jiní, lepší," odplivne sí.-| „Všechno jsou to hovadiny, které mně, tobě ani nikomu z Židů" i nevrátí umučené rodiny a děti, které byly živé vhazovány do' rozpálených pecí, když Němcům došel v plynových komorách smrtící plyn..."

Sára sklopí hlavu a jde zpět k autu, v němž zůstal u otevřeného okýnka sedět David Goldberg. Josef už je klidný. Napřed vytáhne! z náprsní kapsy černou kipu a sponku, opatrně si pak židovský čepeček přiloží k vlasům a připevní na vršek své hlavy.

„To proto, že jsem Žid, abys věděl, s kým máš tu čest," řekne,, Němci. „Nemysli si, že věřím v Boha!" dodává rychle pro pořádek/* „Bůh je vág, německý nebo rakouský, podle toho, z jakého prokla­tého národa vlastně pocházíš! Vám papež posvětil zbraně, abyste nás mohli