Není kouře bez ohně
Život na Zemi je paradoxní směsicí protichůdných snah. Lidé na jedné straně se o něco snaží - právo na sebeurčení, prosazení náboženství, ..., lidé na druhé straně se jim v tom snaží zabránit pod praporem demokracie, celistvosti země nebo čehokoliv jiného. Nejsou podstatné pohnutky, proč se lidé nedomluví (ty se vzdycky najdou), podstatný je přístup k řešení. A ten může být konfrontační, vedoucí k násilí, které má charakter neustálého bobtnání (končící dalším zničením civilizace ???), nebo konstruktivní, vedoucí ke vzájemnému pochopení, respektování. Násilí je jen nevyhnutelnou formou tam, kde to jinak nejde. Lidé se někde bojí o svou existenci a neuvědomují si, že právě probíhající život je jen nepatrným okamžikem dlouhodobého procesu zdokonalování ducha. V jiné části jde naopak o zneužití života člověka tvrzením o ráji po hrdinské smrti ve jménu Aláha, Boha, ..... Oba přístupy jsou daleko od pravdy. Žijeme, abychom se poučili. Poučení sebevražednými atentáty, podporou terorismu, apod., je možné, nikoliv však vedoucí k poznání.
Použití násilí jako prostředku prosazení pravdy by mělo být váženo vědomými lidmi na "lékárnických" vahách. Ve všech ostatních případech jde o prosazení moci, egoistických představ, snů o ovládnutí energetických zdrojů, všeho, co nás obklopuje. Nebo spíše, co svými zcela nedokonalými smysly vnímáme. Problém vládnutí všemu a všem má však jednu podstatnou chybu. Tito vládci nevládnou ani sami sobě. Jsou to loutky ovládané mocí peněz, zneužitím náboženství. A to je tragédie. Tragédie vyhlášení USA po 11.9. Doufám, že stejně tragicky to nedopadne s vyhlášením Ruska v těchto dnech. Vzhledem k mentalitě Ruska je větší naděje, že k tomuto zneužití nedojde. Přestože má duše pláče nad hloupostí, která má tak tragické důsledky na lidi kolem mě, držím panu Putinovi palečky. Snad se mu to povede.