Pes je šelma a nejlepší přítel člověka
Obojí je pravdou. A musí to být člověk, který si obě skutečnosti uvědomuje a podle nich také jedná. I sebevycvičinější pes může ve vyjímečných případech jednat zkratově a člověka napadnout. Z této skutečnosti nevyplývá, že musíme všechna psí plemena zlikvidovat (napadnout člověka a zejména malé dítě může jakýkoliv pes a to spíše malý než velký), určitě to neznamená, že každé sotva narozené štěnátko obdrží náhubek, řetěz, kůl a zamřížovanou ohradu. Neznamená to ani, že vydáme LEX REX. Nepotřebujeme dokonce ani čipy pro každého venkovského voříška a ani jejich nákladnou evidenci. Musíme se dokonce bránit vzniku a existenci "psích úřadů", jako dalších dobře placených postů z našich daní.
Jediné co skutečně potřebujeme je odpovědné chování lidí ke psům a to jak na straně jejich chovatelů, tak i ostatních občanů, včetně dětí. Skutečně nesmí být trpěno volné pobíhání psů na veřejných prostranství. Náhubky, toť otazník. Kousnout vás může třeba pražský krysařík, jinak pes mezi dva kajíčky chleba. Tady bych to ponechal na uvážení a také zodpovědnosti chovatele. I trestní! Nakonec víme, že náhubky by měli nosit i mnozí lidé.
A v neposlední řadě i uvědomělá a u dětí i povinná výchova chování ke psům. Ani rodičů, ani školy neubude, když tomuto tématu věnují potřebný čas. Právě naopak! Zodpovědní a znalí lidé, ale i děti, povedou k podstatnému omezení počtu napadnutí psem a zejména pak k redukci následků případného napadení. Buďme totiž realisté. Tuto možnost nikdy nevyloučíme.
A stručný závěr. Odpovědnost, výchova a tolerance.