Čemu se divíme?
TAKHLE jsme si je přeci vychovali. Oni vždy natahovali ruku a my jim vždy něco dali. Ze svého. Teď se nám to vrací jako bumerang.
Jak si pročítám některé příspěvky, mám pocit že mnozí sněhobílí "praví" Češi nepochopili podstatu problému. Ten netkví v odlišné barvě pleti (takoví vietnamští prodejci jsou myslím v průměru mnohem pracovitější než jejich čeští zákazníci), nýbrž v jednoznačně parazitické kultuře těchto "českých občanů". To je třeba říct naprosto tvrdě, bez autocenzury, orwellovského newspeaku, kterýžto se moderně zove politickou korektností. Jak z toho ven?
Budu stručný: vzděláváním. Nedělám si iluze o možnosti "převýchovy" Cikánů ve věku 20 a více let (slovo "Rom" pochází z cikánštiny a o Angličanovi taky neřeknu, že je "Inglišmen"); soustředit se tedy musíme na jejich potomky - minimálně ve stejné míře, jak se to děje u většinové populace. Máte doma tekoucí vodu, vyhovující hygienické podmínky, posíláte děti do školy? Výborně, žádný problém. Ne? Promiňte, ale zákony platí stejně pro všechny... Lepší než vystavit děti absolutně nevyhovujícím podmínkám ve vlastní rodině je adopce či nějaká forma ústavní výchovy.
Dále je potřebná změna sociálního systému tak, aby vychovával lili k práci (viz Slovensko) a omezení sociálních dávek pevným maximem (viz Slovensko).
Máte někdo lepší řešení? Sem s ním!