...tak podobně nebezpečná chemická výroba je na světě jenom na třech místech:

1. V Japonsku na malém opuštěném tichomořském ostrůvku.

2. V Lybii uprostřed pouště.

3. V Ústí nad Labem prakticky v centru města.

 

Pokaždé, když přijedu do Ústí, cítím ve vzduchu zápach umělých pryskyřic. A vůbec se nedivím, že skoro 100% těhotenství je v ústeckém kraji vedeno jako rizikových. Ten smrad je naprosto otřesný, je skoro v celém městě. Bohužel, místní se už asi přizpůsobili a necítí jej. A není to jenom o tom.

 

Takže jestli zase nějaký rejpal bude poukazovat na to, že ta Praha je na tom vlastně hůř, vždyť se podívejte na ty strašné hodnoty kysličníků dusíku, síry, prach... tak podotýkám: ano, to jediné se dá měřit. A v severních Čechách je toho ve vzduchu mnohem víc, co se měřit vůbec nedá. Od vysokomolekulárních uhlovodíků vzniklých oxidací uhlí za nízkých teplot při povrchové těžbě uhlí, přes vše, co proletí komínem tepelných elektráren (produkují nejenom oxid siřičitý, který jde relativně snadno odstranit) až po produkty místních chemiček (V Lovosicích například běžně cítíte ve vzduchu produkty výroby kyseliny disičné... pamatujete se, jak vás při chemii na základní škole paní učitelka nabádala k opatrnosti při vdechování...?).