Publicistika je nejen kšeft,
ale i boj. Obojí je v pořádku, k lidské existenci to patří.
Příkladem boje je pro mne selekce informací v čr po roce 90, ještě jsem tehdy četl významný deník celý a denně. potlačené informace, bílá místa autocenzury jsou dnes zřetelná.
Protože jsem se trochu v orientě rozhlédl, mohu posoudit současný servis i o Iráku, kde jsem nebyl přímo, ale poušť je jednotvárná a podobná.
Na takový výstřel beduín odpoví po svém, velká část jeho světa, tedy řečeno evropsky "spirituální zdraví", či tradice, byly znehodnoceny či ignorovány. Unesený si to možná uvědomí a pokud přežije, v orientě mře denně řada domorodců z malichernějších příčin, stejně nepodá zprávu, nebude mít komu.
Už jen totožná obrazovka pro nevázanou zábavu a "posvátné" zájmy je profanací. Kontakt, který obohacuje a proměňuje lidi, smiřuje, jednostranné evropupotvrzující informace spolehlivě ničí.
Snad nezničí životy, což bude div, protože pro orient je život televizního evropana bezcenný. Člověka však přijme, mám vyzkoušeno.
Michal, Libčeves, t. 603771186