Katastrofa
Když mě vojenští pánové pozvali na podzim 1988 na cvičení, tak jsme museli házet granátama z roku 1947!!! Nejvíc z toho byli pos/r/aný taťkové od rodin, uvědomující si, že díky zrezivělým pojistkám jim to může bouchnout v ruce. My, mladší jsme z toho měli prču a protože nám dali k dispozici několik beden s tím, že je máme vyházet, tak jsme si hráli do sytosti. Nutno dodat, že většina granátů bouchla a to až po hození. Jestli ty nevybuchlé někdo zlikvidoval nevím.
Před pár lety jsem se bavil s jedním gumákem a ten mi potvrdil, že armáda má stále ve svých zásobách náboje do samopalů z roku 1949 i výše zmíněné granáty. Musím však říct, že obě zmíněné položky jsou tak výborně konzervované, že fungují i dnes a nepředstavují nebezpečí. Např. náboje jsou ve voskovaném papíře, zaletované v plechové schránce a to vše je v dřevěné bedně skladováno v suchu a chladnu. Horší to bude asi s větší municí. I když, pokud si vzpomínám, tak armáda měla veškerou munici velmi dobře zakonzervovánu a uloženu v suchu.
Že by se nepoužitelná nebo dobou skladování poškozená munice měla zlikvidovat určitě není sporu.