Chudaci

Jste obycejni chudaci.. Nedokazete uznat ani to, ze kulturu do Cech prinesla a dale rozsirovala cirkev. Ze u nas je 10 procent vericich zpusobil komunismus a pokazil vsechno, veskere lidove zvyky.. Ani jeden z vas do kostela nechodi ale jak vidim, vsichni vite, jak krestanstvi cloveka obohati. Kolik z vas slavi Vanoce? A co Velikonoce? Jste obycejni pokrytci, ubozaci..

Re:

Jano, to je opravdu hrůza, co píšeš. Studuješ VŠ a znamená to, že jsem nejméně o 10 let starší. Děsím se však toho, že bych někdy mohl být tak strašně zapšklý a psychicky starý. Církev žádnou kulturu nepřinesla. A vzdělanost nešířila, ale elitářsky ji konzumovala v homoklášterech. Model demokratické společnosti je odvozen spíše od athénské obce, než představ vatikánu. Sama sobě se pokus odpovědět na otázku, kde se vzala slova jako demokracie, politika atd. A jak třeba přijímali vědecké poznatky muslimové a jak křesťané. Člověka obohatí vzdělání a mezilidské kontakty, nikoli víra. Komunismus je zločinecká a zrůdná ideologie, ale zvyky nerušil. Proč by také rušil zvyky, které se slavily i před dvěma tisíci lety jen byly jaksi kýmsi ukradeny. No a pokud jde o velikonoční a vánoční svátky, v naší rodině se to nikdy neslavilo. Ani nebude. Běhání po krámech, nadávání, stání ve frontách a to vše proto, abychom se jeden večer dojímali pod stromečkem a říkali si, jak se máme rádi, to je pokrytectví par excellence.

Církve jsou prolhaná společenství

Již od 3. století (a možná již dříve) se církve Ježíšovým odkazem nijak neřídí ba naopak zdá se, že systémově pracují pro "druhou stranu"... Tudíž mi kvičení "křesťanského" stáda přijde naprosto nemístné. Kdo pochopil jeho poselství toho nemůže urazit ani vyobrazení Ježíšova hrobesa s růžovými králíčky...

Církve

Všechny církve, sekty a názorová sdružení, které mají za jeden z hlavních cílů (ne-li přímo ten nejdůležitější) šířit svá dogmata mezi ostatní lidstvo (pokud možno po celém světě), jsou potenciálně nebezpečné. Liší se snad jen formou prosazování svého, která může být různá co do historického zasazení nebo míry agresivity. Ty formy bývají velmi různorodé, od jemné osvícenecké informovanosti až po krutý terorismus současnosti. Lze namítnout, že do stejné skupiny patří i politické strany, jenže s jejich názory a programy lze většinou věcně polemizovat a ve volbách rozhodnout. To však neplatí u církví a sekt, jejichž krédo je založeno na iracionálních principech a víceméně nedoložených historických údajích. Tady je veškerá diskuse k ničemu, protože proti víře není věcné obrany. Bohužel existuje paralela mezi chudobou a přelidněností a mírou agresivity v prosazování vlastního přesvědčení. A to představuje velkou hrozbu pro tzv. země západního světa, jejichž životní principy i jistoty jsou poněkud odlišné.