Dopravní psychologie

Ještě k obchvatu. To co se kolem něj děje za mediální humbuk je nechutné. Přitom totéž co tam se denně odehrává na každé silnici v Česku. Ve včerejší regionální příloze MF Dnes vyšel článek jakéhosi dopravního psychologa (zajímavá profese, kde se to asi studuje?) který uváděl, že řidič na dálnici je schopen za 0,5 vteřiny postřehnout max. dvě dopravní značky a rozeznat detaily na ní dokáže až ze vzdálenosti 60 m. Pak tam byla skvostná věta: „Při rychlostech běžných na dálnici se urazí 60 m v mžiku“. Mžik je zřejmě dle psychologa časová jednotka limitně se blížící k nule. Přitom jednoduchým výpočtem lze zjistit, že při max. povolené rychlosti na dálnici se ujede 60 m za 1,66 s, při max. povolené rychlosti na běžné komunikaci za 2,4 s a dokonce i při rychlosti 200 km/h za 1,08 s, což je pořád dvojnásobná doba k tomu, aby řidič značku dle dopravního psychologa vzal na vědomí. Celé to má zřejmě za účel obhájit nebohého řidiče, který nestíhá zaregistrovat nedostatečné dopravní značení. Všechna vina je nejspíš na těch, kteří tak blbé dopravní značení, které se nedá pořádně přečíst navrhují, vyrábějí a osazují a ne na tom chudákovi, který jel jen 200 za hodinu a předjížděl, přestože pořádně neviděl co jede proti.