Re:
Bohuzel - musim konstatovat ze opet lzes.
Vlády Ronalda Reagana a George Bushe seniora schválily prodej četného zboží pro dvojí, vojenské i civilní použití do Iráku. Šlo i o jedovaté chemické látky a smrtící biologické viry jako antrax a mor. Nyní se Spojené státy stavějí vůči Iráku jinak, protože íránská revoluce už ztratila svůj extremistický charakter a invazí do Kuvajtu v roce 1990 se Saddám Husajn změnil z obtížně zvladatelného spojence ve smrtelného nepřítele. Na začátku irácko-íránské války v roce 1980 zaujímaly Spojené státy k oběma zemím neutrální postoj, ale když v roce 1982 začal Írán vítězit, Američané se začali obávat, že Írán destabilizuje nakonec i Saúdskou Arábii a ohrozí zdroje ropy pro USA. Proto se na základě dosud utajované zahraničněpolitické směrnice Reaganovy vlády (č. 114 z 26. listopadu 1983) postoj Spojených států vůči Iráku změnil. Směrnice pravila, že se Spojené státy zasadí o to, aby Irák neprohrál válku s Íránem. Tuto směrnici schválil prezident Reagan přesto, že přicházely zprávy, že irácká armáda užívá proti íránským vojskům chemických zbraní. V principu se Washington silně stavěl proti užívání chemických zbraní, což zakazuje Ženevský protokol z roku 1925. V praxi však to, že Irák užíval proti íránským vojskům chemických zbraní, americkou vládu příliš neznepokojovalo - chtěla v první řadě, aby Írán ve válce nezvítězil.