Snad už je čas
Snad už je čas zaměstnávat jako řidiče normálnější lidi, tedy cizince, kteří jsou připraveni nejen bezpečně jezdit, ale také zvládat nutné selhání techniky.
Takový Turek má funkční rodinu, ze které odjíždí nejen v pohodě, ale kam se chce také vrátit. Do televize civí a jsou pravidelně hypnotizováni jen turečtí povaleči co nemají řidičák. Turek obvykle umí i pít a na svou uniformu /ta je za volantem důležitá jako výraz prestiže a zodpovědnosti/ je hrdý. Také nechce kopat motykou.
Měl rodiče, co ho nezneužívali, a tak nemá potřebu zneužívat mašinu ani pasažéry. Pravidelně trénuje svůj postřeh. Např. i neturečtí israelští šoféři prodávají lístky za jízdy. Drobné mají nachystány, i lístky znají po paměti. Konkurence nespí, a čekat na zastávce by nikdo nevydržel, minimálně ne autobusy další, neb jich jezdí hojně. Mají nehody, ale vzhledem k tomu tempu a hustotě provozu, vzhledem k nutnosti chránit pasažerý před Palestinci, docela řídké. On totiž tamní šofér musel být skvělý v armádě a první prroblém jej vrátí na náklaďák.Rozbitých aut je tam mnoho, profesionálu se to jen nějak netýká, podobně jako dříve u nás.
Čech bohatne, čistí svůj bazén, sleduje kde co, ať, probůh, jezdí už jen se svým offroadem a neohrožuje lidi!