Rusove elektrarnu;

na Marsu,Indove nemaji co dat hladovym detem,no tak teda nevim...

Autor článku, pan Kryzánek, uvádí, že premiér Vádžpéjí mluvil pouze o lunární družici. To odpovídá například i článku v http://edition.cnn.com/2003/TECH/space/08/15/india.moon.reut/index.html . Zde je i uvedena cena: 80 miliónů USD (pro srovnání: americký pilotovaný program Apollo by v dnešních cenách vyšel na víc než 60 miliard USD). Chci se zeptat p. Kryzánka, na zdroj věty "Člověk se pak má dočkat nejpozději v roce 2015". Z kontextu nevyplývá přímo přistání lidí na Měsíci, jak pochopili účastníci diskuse, ale pouze "obíhání" Měsíce. Jde mi o zdroj informace a její přesnou textaci. Domnívám se totiž, že původní věta se týkala pouze skutečně zvažovaných pilotovaných letů na nízkou oběžnou dráhu kolem Země (schváleny dosud nebyly, ale pokud by se tak stalo, je termín "nejpozději v roce 2015" reálný). Dne 24.4.2002 byl totiž schválen vývoj indické rakety GSLV třetí generace (GSLV Mk.3), jejíž první start se má uskutečnit v roce 2008. Tato raketa má standardně vynášet indické telekomunikační družice na geostacionární dráhu (má mít nosnost 4-4,4 tuny na přechodovou dráhu ke geostacionární). Ve verzi pro nízkou oběžnou dráhu kolem Země má mít nosnost 10 tun, což je pro pilotované lety na takovou dráhu dostatečné. Dále bych chtěl zjistit zdroj věty "…Čínou, která zamýšlí poslat člověka k Měsíci už po roce 2010". Čína totiž hodlá vyslat svoji první lunární družici v roce 2005. Kolem roku 2010 hodlají uskutečnit první měkké přistání sondy na Měsíci. Uvedená citovaná věta v kontextu navozuje dojem, že brzy poté Čína zamýšlí poslat k Měsíci člověka (šlo by pouze o oblet Měsíce; opět se nepíše "na Měsíc" (moje pozn.: O přistání lidí na Měsíci v příštím desetiletí se v současnosti v Číně reálně vůbec neuvažuje, předběžně se mluví o termínu "někdy po roce 2020")). Pasivní oblet Měsíce, bez navedení na jeho oběžnou dráhu, skutečně byl v Číně na přelomu loňského a letošního roku navrhován, schválen však dosud nebyl, protože přednost dostal projekt malé orbitální stanice s

Re: Dokončení

termínem startu v roce 2007. Můj e-mail: jiri-hosek@post.cz

Dva Měsíce ?

Miliony Indů nemjí co do huby a nakonec poletí do vesmíru .....? Tak to asi uvidíme na noční obloze 2 měsíce. To nejspíš bude svítit holej zadek z oblohy.

Re:

České rozumbradování

Re:

no však ano, ty peníze skutečně šly do našeho vesmírného programu, ale jelikož je to přísně utajovaná skutečnost, museli jsme to maskovat něčím uvěřitelnějším. Naše první vesmírná loď k Alfě Centauri startuje za rok, ještě musíme doladit detaily.

Pýcha předchází pád...

...tentokrát asi doslova ;-) Indie prostě nemá kapacity k tomu, aby na Měsíc dostala člověka a taky ho živého dostala zpátky na Zemi, ať si Vádžpejí říká, co chce. Indie je prostě rozvojová země s minimálními znalostmi vesmírných letů - ono poslat člověka jenom na oběžnou dráhu je o mnoho složitější, než tam poslat satelit. Té Číně bych to i věřil, ta to dělá ale proto, aby američanům ukázala, že je budoucí supervelmoc, ale Indie jenom blufuje. Tak mě napadá, že by měli Evropa, Rusko a Amerika konečně zkoncovat s tou fraškou a začít pořádně spolupracovat při průzkumu vesmíru. Jestli totiž budoucnost objevování prostoru nad naší atmosférou zbude na Číně a podobných pochybných státech, tak nám bůh (ačkoliv v něj nevěřím) pomáhej...

Re: Pýcha předchází pád...

Skutečně Indie nemá kapacity? Jen pro připomenutí, de facto v Indii vznikl procesor P4, protože podle prohlášení Intelu, se na něm z více než 75% podílely vývojáři indického původu a co je ještě zajímavější, tak to bylo v laboratoři umístěné v Indii. Dalším příkladem vyspělosti Indie, je jejich dokonalé  utajení zkoušek atomových zbraní - američané tozjistili, až po té, co to Indové boouchli.

Dobra komedie

O clanek nize je popisovano jak nejaka pani sponzoruje na dalku vzdelani malym Indum. Indie je kazdou chvilku zminovana v souvislosti s programy na pomoc rozvojovym zemim. Desitky milionu lidi tam ziji v chudobe, kterou si ani nedokazeme predstavit a oni chteji letet na Mesic. Pokud zacnou utapet penize v takovem programu, mely by se ihned zastavit jakekoli programy na pomoc Indii. kdyz maji zdroje na letani na Mesic, urcite nepotrebuji financni pomoc ze zahranici. At treba pochcipaj, hlavne ze se proleti na Mesic

Re:

Nechápu

proč chce Indie investovat miliardy dolarů do projektu, jehož vědecký přínos je předem velmi diskutabilní. Myslím že by udělali lépe, kdyby tyto peníze věnovali na vzdělávání v méně rozvinutých regionech země - např. proto, aby nemusely každoročně umírat staticíce (možná miliony) sotva narozených děvčátek, neb (již dlouho ofifiálně zakázané) vysoké věno může chudou rodinu zruinovat. Indie, pokud chceš uspět na poli vědy, investuj nejdřív do lidí, teprve pak do vesmíru...

Re:

Strategické myšlení

Stát, který chce dobýt vesmír, má strategické myšlení na dobré úrovni. Vžijte se do role vůdčí osobnosti státu. Na naší planetě dochází suroviny a také se prudce horší životní podmínky. Není to snad dobrý nápad, osídlit Měsíc, Mars, Europu a další světy vhodné pro stavbu základen a těžbu? Je to jediná možnost, jak přežít třetí tisíciletí. Kdyby byli naši politici co k čemu, tak nepolezou do zadku amíkům, ale Číně, nebo Indii. Amíci nás sebou nevezmou, ti si pouze koupí ty nejlepší z nejlepších. :-(

zbytecnost

je to jen a jen o prestizi. dnes uz to nemuze prines takove ekonomicke zisky jako driv, za dob dobyvani vesmiru. kdyz slo o to kdo tam bude prvni tak to bylo ekonomicky velice vyhodne, ale dnes indie jen vyhodi peniize a mirne se zviditelni. a vzhledem k tomu ze indie nema prostredky na to aby ve vesmiru ucinila nejake objevy bude to mit nulovy uzitek. penize by mohli vyuzit mnohem efektivneji

To jsou klasicke "argumenty". At daji penize radeji do boje proti chudobe. Jenze malokdo si uvedomuje, ze projekt Apollo mel ekonomicky velmi priznivy vliv na vsechny firmy, ktere se projektu zucastnili. Fakticky tak byl projekt Apollo dlouhodobe(to je ten politicky problem, jedna se o obdobi delsi, nez je obdobi volebni) ziskovy. Takze ja Indum rozhodne fandim. Pomuze to jejich ekonomice.