V médiích i z úst veřejnosti je, bohužel, slyšet nesouhlas s požadavky učitelů. Málokdo si totiž uvědomuje, že učitelské povolání není jen "být ve škole 4 hodiny", ale obnáší řadu činností navazujících: přípravu na vyučování, opravy sešitů a písemných prací, porady, metodická sdružení a předmětové komise, účast na dalším vzdělávání, jazykové studium, práci s výpočetní technikou, výkaznictví,  jednání s rodiči, řešení kázeňských problémů s žáky a studenty. Poslední jmenovaná oblast bývá častou příčinou odchodu (zejména mladých) ze školství. Kázeň žáků nevyřeší žádný zákon ani vyhláška nebo pokyn. Společnost se změnila, změnily se hodnoty lidí - rodičů. Všichni vidíme, že sami ti, kteří vytvářejí zákony, je občas porušují. Sdělovací prostředky masírují mládež lacinými filmy, v nichž se dětským divákům líbí zejména násilí, brutalita, střílení, sex ... Uvědomuje si někdo z představitelů mediálního světa, kolik času dnešní děti prosedí u televize či videa? Mládež často žije ve světě virtuálních představ a nedokáže se srovnat s běžnou realitou. A tady má držet otěže učitel?  A za podmínek, kdy rodiče vždy bojují za své dítě, přestože jejich potomek ignoruje jakákoli pravidla. Mladý nastupující učitel má na výplatní pásce částku 10.670,- Kč. Když ve škole vydrží do důchodu, bude pobírat něco málo přes 15.000,- Kč hrubého. Na středních školách se tato částka pohybuje  asi o 1.000,-Kč více. I když vláda přesune učitele v  platové tabulce o něco nahoru, bude nástupní plat asi 12.000,- Kč a "strop" 17.000,-Kč hrubého při odchodu do důchodu. Údaje uváděné občas v tisku servírují průměrné platy vyšší. Kde se tato čísla berou? Jsou to průměry spočtené včetně platů všech, kteří mají co dělat s řízením školství. Naprosto odsouzeníhodné se mi jeví plošné přidání všem. Teď myslím všem v celé státní správě. Proč nepřidat skutečně jenom učitelům? Vynechat z toho úředníky, kraje a ministerstvo a další úřady, kt