Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Dětem nejdou počty a čeština

Pro život jsou ty dva předměty nejdůležitější. Dětem jdou však nejméně. Nejhorší známky mívají žáci z matematiky a češtiny. Nejčastěji z nich propadají. Matematika a čeština jsou strašákem dětí od nepaměti. Začalo to prý hned po druhé světové válce.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Ivana

Možná by mohla poradit
paní ministryně Buzková (která tak důvěřuje českému školství, že dala svou dceru raději na francouzské lyceum), jak na to jdou ve škole, kterou navštěvuje její dcera. Třeba by to srovnání bylo také zajímavé, nikdy není dobrých rad dost.
0/0
29.6.2003 19:52

:-(

proc rada z vas vytrvale pise "ministrine skolstvi"???
0/0
27.6.2003 18:36

Re:
, Asi proto, ze Dětem nejdou počty a čeština :-) ___ vopravuju za vsechny: ministryne
0/0
27.6.2003 21:24

:-)

Re: Re:
Aspoň že je jeden pravověrný mezi devítisty devadesáti deviti hříšníky.
0/0
27.6.2003 21:48

Re: Re: Re:
, Tak pomalu, smajliku, ja neverim nikomu a na nic! (ja sem se chtel jenom trochu vytahnout, ze umim psat slovo "ministryne" :-D)
0/0
27.6.2003 23:32

jazykarka

Zajimaji me nazory verejnosti na praci, kterou vykovavam a proto jsem si precetla vsechny prispevky do tohoto okamziku ke clanku uverejnene. Musim uznat, ze jako v kazdem povolani se vyskytuji lide kvalitnejsi i ti mene kvalitni. Ucim na pomerne velke stredni skole elektrotechnickeho zamereni a zcela objektivne prohlasuji, ze drtiva vetsina mych kolegu a kolegyn jsou lide profesne poctivi a snazivi, az na par výjimek, ktere se bezpochyby najdou vsude. Prace se nam ale casto komplikuje prave nekritickym pristupem rodicu, kteri nechteji priznat neuspech sveho ditete za zadnou cenu a snazi se vynutit si revizi vysledne znamky vsemi zpusoby. Po televizni zprave minuly tyden, kdy z obrazovky zaznelo, ze pokud je zak nespokojen s vyslednou znamkou, muze pozadat o komisionalni prezkouseni za ucasti reditele skoly. Tento zpusob zkouzky se obvykle praktikuje pri velkem poctu zameskanych hodin. Tech zadosti se nam v minulych dnech seslo kolem 3O!!!!! Krome jednoho pripadu komise vsechny vysledky potvrdila. V jednom pripade rodice utocili na reditele, ze kdyby byli podnikatele a mohli prinest deset tisic, že by vysledek byl jiste jiny. Ptam se: je toto postup, který z ditete vychova cestneho cloveka?
0/0
27.6.2003 12:53

Sleid

Re: O postupech
Již ve třetí třídě naše paní učitelka Duňková posazovala děti za trest k cikánům.Je tento postup v pořádku? vychovávala z dětí čestné a tolerantní lidi?Pan učitel Maňásek.(poslanec zaČSSD)umravňoval děti tak,že je tloukl do hlavy paličkou.Velice často ponižoval ty děti,které byli již tak dost ponižovány svými spolužáky.Co se známek týče ty takzvané bezproblémové děti,měli vždycky lepší známky už za to že neobtěžovali učitele jakýmikoliv otázkami.Ne proto,že by se nechtěli na nic zeptat,ale proto,že se prostě neměli na co zeptat a paradoxně si tím velice často vysloužili lepší známku.Dobře si dodnes pamatukji,že přiznání se k jakékoliv lumpárně bylo rovno zločinu nejvyššího kalibru.
0/0
27.6.2003 13:38

Fritz

Re:
Chování rodičů určitě není vždy v pořádku. Je to problém, se kterým se nesetkáváte jenom vy. Někteří lidé jsou si v tomto státě rovnější a jiní jim to závidí. My to nevyřešíme. Učitel na úrovni se s podobnými rodiči ovšem může rovnat. Dokáže si za svým stát a před rodiči to obhájit. Pokud rodič uvidí v učiteli rovnocenného partnera, bude se k němu chovat jinak. Můj soukromý názor je ten, že coby učitelka (na pomerne velke stredni skole elektrotechnickeho zamereni) nejste schopna napsat příspěvek s českou diakritikou, a tudíž vaše schopnosti nejsou příliš valné. Rád tento názor ale opravím, pokud k tomu budu mít důvod.
0/0
27.6.2003 14:23

Daniela

Re: Re:
no ja taky nemam v pocitaci diakritiku, to snad neni tak hrozny... :)
0/0
27.6.2003 16:24

Petr

Re: Re: Re:
Je rok 2003, ne pravěk a Internet je tady už dost dlouho, tak snad není problém psát normálně česky.
0/0
27.6.2003 16:38

ra

Re: Re: Re: Re:
Budeš se divit, ale když si nemůžeš koupit slušné PC, a to za učitelský plat se dá těžko každý třeba jen druhý, třetí rok inovovat, tak to problém může být.
0/0
27.6.2003 18:37

Jeff

Starej indian mel pravdu.
V jednom westernu (uz nevim jak se jmenoval) rikal starej indian: "Nejvic casu ztratil orel, kdyz se ucil u vran."
0/0
27.6.2003 12:41

havran

Re: Starej indian mel pravdu.
to je hodně dobrý
0/0
27.6.2003 14:43

Martin

Re: Starej indian mel pravdu.
Ten western se jmenuje Dead man a režisér je Jim Jarmusch
 
0/0
27.6.2003 14:57

Jeff

Re: Re: Starej indian mel pravdu.
Dik za info. To byl tvrdej, ale dobrej film.
0/0
27.6.2003 15:42

blbej zustal

z vobecnej kroniky
u nás-v hornej ulici-bydlel jistej kořinek michal,takovej potřebnej člověk,dycky k ruce,by měl na skromny živobití...a von měl chlapečka aleša kořinka a coby vdovec se vo něho poctivo staral---a ten alešek byl blbej,ale zdravil všechny ,jak byl ktomu vedenej tatikem...vo počtoch a mateřštině se v jeho připadě nedalo mluvit,von jen divně hekal a do kvelbu chodil s papirkem a vodměřenou částkou...a když starej kořinek zesnul,ták si sirotu aleška vodvezli vzdálení přibuzni kams ke krušnejm horám-nějací outratovi-levicově založená familie---a tak na tom blbovi zapracovali,že se stal v dospělosti vokresnim hygienikom-ale blbej zustal...
0/0
27.6.2003 12:40

John Bok

Re: z vobecnej kroniky
Bruno, nemusím ti ani nadávat, podepsal ses sám !
0/0
27.6.2003 12:55

havran

Re: Re: z vobecnej kroniky
mně se to líbí, už mi chlapec chyběl
0/0
27.6.2003 14:43

at zije bruno

Re: z vobecnej kroniky
0/0
27.6.2003 16:45

John Bok

Re: Re: z vobecnej kroniky
Vidím, že ten d*bil Bruno oslovuje sobě rovné !
0/0
27.6.2003 23:13

Sleid

UČITELÉ
Za co chtějí přidat naši učitelé?Zejména ti na základních školách?Kdyby měli být placeni za úroveň vzdělání našich dětí,nevydělali by si ani na slanou vodu!80% těch,kteří učí naše děti by jinde než ve školství práci nesehnalo a o tom jsem pevně přesvědčen.Těch zbylých 20% upřímně lituji,táhnou celý systém na svých bedrech.Problém je v tom,že náš stát na dobré učitele prostě nemá peníze.Osobně bych viděl řešení v placení alespoň symbolického školného.Kdyby každý rodič zaplatil 1000kč za jedno dítě ročně a za každé další 500kč.Nejen že by měl větší zájem o studium svého dítěte,také by by to zřejmě umožnilo poslat všechny ty zamindrákované,přestárlé a líné učitele k čertu  
0/0
27.6.2003 12:40

Jeff

Re: UČITELÉ
Ne, za co chteji pridat, ale na co chteji pridat. No prece, aby tu horsi polovinu z nich mohli vyhazet a vzit zpatky ty co davno utekli.
0/0
27.6.2003 13:31

Sleid

Re: Re: UČITELÉ
  1. Tento názor jsem z úst jakéhokoliv učitele ještě nikdy neslyšek,kéž by tomu tak bylo.
0/0
27.6.2003 14:08

Jeff

Re: Re: Re: UČITELÉ
Taky neuslysis. Oni to totiz ti, kterych se to tyka neuvedomuji. Tak jim to prosim te, nevykecej, at se to povede!
0/0
27.6.2003 14:29

ra

Re: Re: UČITELÉ
No jasně, schopný učitel dávno pracuje jinde než ve škole a za několikanásobně vyšší plat než co by ve škole dostal. A těm co říkáte neschopní - proč by se měli exponovat za takovou almužnu. Chtěla bych  vidět ty "schopné" podnikatele jestli by se za takový peníz nějak více exponovali.
0/0
27.6.2003 18:33

Re: UČITELÉ
A ti co by zaplatit školné nechtěli, tak by měli negramotné děti? Opravdu úsudek mistra. zhůru do rovníkové Afriky.
0/0
27.6.2003 13:35

Sleid

Re: Re: UČITELÉ
Vážený nevím kdo! Vy jistě také platit daně nechcete a musíte.O termínu povinné školné jste asi nikdy neslyšel.Asi jste z té Afriky zrovna přijel.Nicméně jsem pro nízké daně a vyšší spoluúčast na konkrétních věcech.Chudáci vaše děti ty zřejmě co nemájí zadarmo to nemají.
0/0
27.6.2003 14:02

Re: Re: Re: UČITELÉ
Už vidím jak učitelé běhají po domacnostech svých žáků a vymáhají dlužné částky. O povinném školném na školách úrovně základní jsem vskutku slyšel někde ve zprávách o středověku. Kdo chce platit školné za základní školu tak činit může (viz ministrině školství), ostatní nechť mají základní školu "zdarma". Ona ani ta základní škola pro rodiče zadarmo není.
0/0
27.6.2003 14:18

Sleid

Re: Re: Re: UČITELÉ
Mimochodem už dnes platím dítěti několik kroužků,právě proto že nejsem spokojený s výukou na základní škole.Dělá to každý kdo chce aby jeho dítě například ovládalo dobře alespoň jeden světový jazyk.Klidně bych připlatil škole,kdybych si byl jistý,že naučí moje dítě stejně dobře anglicky jako škola soukromá.
0/0
27.6.2003 14:22

Re: Re: Re: Re: UČITELÉ
Časem třeba pochopíš, že ty i já k placení kvalitní školy ochotní jsme. Jenže jsou tu i lidé, jenž sotva dodělali základní školu, živí se kdo ví čím, a mají děti. Myslíš, že tihle lidé jen tak přijdou a zaplatí školné? Nezaplatí. Chudáci učitelé a hlavně jejich děti. Ve škole bude na ně pohlíženo špatně protože nezaplatili a doma protože kvůli nim nemají rodičové na pivo. Oba máme dnes možnost připlatit si kde co, jak správně říkáš kroužky, jazykové kurzy,...... Žádný start do života není pro nikoho stejný, nechme tedy alespoň náhodným nadaným dětem z horších rodin šanci, při dostatečné píli se také prosadit. Ono to jejich prosazování jako konkurence pomůže v životě i našim dětem.
0/0
27.6.2003 14:32

Jeff

Re: Re: Re: Re: Re: UČITELÉ
Asi je neco jineho skolne na zakladnich a na strednich skolach. Sam si spocitej kolik by to stalo, aby ucitel pri uvazku 20 hodin tydne a 30 deti ve tride (prumerna trida ma rekneme 30 hodin tydne) mohl dostat o 5 tisic vic. Zjistis, ze je to srovnatelne s tim, kolik se dneska zaplati za ucebnice a sesity, zajmove krouzky atd.
Poradim ti, kdyby jsi s tim mel problemy. Na jednu tridu 1.5 ucitele (ucitel 20 hodin, zaci tricet), tj 7500 Kc si vydel triceti zaky . Vyslo ti 250 Kc mesicne?
Jenom se bojim jine veci. Stat se tak zbavi casti rozpoctove povinnosti, dane stejne nesnizi a vysledek nikde.
Proc treba soukrome skoly v cechach tak zoufale dopadly?
0/0
27.6.2003 14:49

Re: Re: Re: Re: Re: Re: UČITELÉ
Určitě je rozdíl mezi školným na ZŠ a SŠ. Teď jen nevím zda o 250 Kč mluvíš jako o zanedbatelné částce či naopak. Víš pro nás by to jistě byla schůdná částka. pro ty co nemají v hospodě na pivo (a ti mají děti také) to je částka, za kterou budou dítěti nadávat. Chtěl bych, aby i tyto děti dostali šanci.
Nemyslím, že všechny soukromé školy dopadli špatně. nebo si myslíš, že by ministrině školství dávala své dítě do špatného vzdělávacího ústavu? Ona má ty nejlepší informace o kvalitě škol. Měl jsem i kamarádku, jenž dítě stáhla ze státní školy a soukromou si nemůže vynachváli. A to její dítě do ní jezdí přes polovinu Prahy.
0/0
27.6.2003 14:57

Sleid

Re: Re: Re: Re: Re: UČITELÉ
Bohužel je v naší republice mnoho lidí,kteří by si ani nízké školné nemohli dovolit,ale stávající situace je podle mého názoru natolik zoufalá,že je nějaká změna tohoto systému nutná. 
0/0
27.6.2003 15:20

Jeff

Re: Re: UČITELÉ
Na Slaidove nazoru je hodne pravdy. Ne vsichni ucitele jsou spatni. Ale je hodne dobrych, kteri ze skolstvi odesli a radeji delaji mene kvalifikovanou praci za vice penez. Pritom by stacilo tak malo. O 5-7 tisic vic. Treba castecne na ukor poctu skol (radsi zaplatit skolni autobusy) a castecne za skolne.
Je tu ale jedna vec a to je snad to nejhorsi. Soukrome skoly. Dnes u nas soukrome skoly nejsou ty lepsi, kvalitnejsi s cilevedomymi detmi a lepe placenymi a tudiz lepsimi uciteli. Jsou to naopak skoly se spatnou urovni a povesti, kde vsichni vedi, ze rodice si predplatili maturitu, kdyz uz se dite nedostalo na statni skolu.
0/0
27.6.2003 14:15

Petr

Re: UČITELÉ
Mily Sleide,
s prvni polovinou Tveho prispevku v podstate souhlasim, ale myslim, ze porad jeste na tom nase vzdelani neni tak katastrofalne jako jine staty bohuzel i evropske unie. O procentech se nedokazu prit, znam hodne poctivych a kvalitnich ucitelu na urovni ZS, SS i VS, kteri dosud ze skolstvi neodesli jenom diky tomu, ze jou to z velke casti snilkove, sve povolani berou jako poslani a casto dosud veri slibum ceskych ministru skolstvi o budoucim lepsim v rezortu.  
 Co se tyce druhe casti, tak se obavam, ze i u nas se vsemi casto prestedrelymi socialnimi jistotami (ktere se vsak v dusledku reformy verejnych financi budou vyrazne umensovat) by rada rodin ani na takove skolne, ktere snad muzes povazovat za nize, nemelo. Predstav si rodinu se dvema tremi detmi v oblasti s vysokou nezamestnanosti. Prikladem, ktery znam z vlastni zkusenosti, je Jesenicko. Jen tak pro predstavu, zcela nekonkretne: Manzelka je nezamestnana, manzel pracuje za minimalni mzdu, coz je v dusledku vysoke nezamestnanosti oblasti zcela bezny jev. Auto samozrejme nemaji, jsou radi, ze vyjdou ze dne na den a ze jejich dluhy za porizeni bytu, ktere se uprazdnily jen diky odchodu sovetske armady a byli tudiz relativne levne, nerostou. Zakoupeni pocitace ci dokonce jeho pripojeni na internet, coz by samozrejme pozitivne ovlivnilo rozvoj vzdelani jejich deti, je pro ne jako predstava z jineho sveta. Zavedeni skolneho na jakemkoli vzdelavacim stupni  by, dle meho nazoru, navic pusobilo velmi negativne na predstavy o vzdelani. Samozrejme by se cele vzdelani a zrejme i pojeti sveta novych skolaku naprosto zekonomizovalo. To by napriklad melo dopad na to, ze by zacaly zanikat obory, ktere nemaji primy ekonomicky efekt. A tak by se nova CR hemzila pravniky a ekonomy, nic proti nim, ale domnivam se, ze CR by se mela snazit udrzet tradici kulturni zeme. Co se tyce Tveho navrhu na zavedeni skolneho pro uroven jiz ZS, muselo by dojit ke zmene ustavniho poradku CR, protoze ten vyazduje povinnou a bezplatnou skolni dochazku. Pokud by se tedy vzdelavani nove pojimalo jako placeny produkt a nikoli jako pravo a zaroven povinnost obcana demokratickeho statu, nemohl by jiste nikdo nikoho nutit, aby se vzdelaval. Obavam se, ze nase republika s pomerne dlouho kulturni a tolerantni tradici, za coz prave vdecime vzdelani, by upadla mezi rozvojove stay. Pokud by se nasli obcane, kteri by byli ochotni napriklad zalozit nadaci na rozvoj vzdelavani, ktera by podporovala jimi vybrane skoly, urcite by to byl vitany a zasluzny krok.   Hodne stesti  
0/0
27.6.2003 14:18

Sleid

Re: Re: UČITELÉ
S tímto nemohu než souhlasit.
0/0
27.6.2003 14:43

Ales

Vazeni
Mam pocit, ze plno pedagogickych teorii je na nic. Napr. jedna rika, ze na stredni skole (a zrejme tedy i na ZS) se nema delat aby vysledna znamka za predmet byla stanovena na zaklade jedne velke zkosuky at uz pisemne, nebo ustni, tj. ze je stanovena vice mene bez ohledu na znamky dosazene v prubehu roku. Takhle samo o sobe to zni hezky a celkem logicky, ALE jak uspeje narp. na VS student ktery neni zvykli,  ze musi na konci roku/pololeti/semestru sve vysledky obhajit jednou zkouskou na ktere vse stoji a pada. Je sice pravda, ze jsou 3 pokusy (pri lidovejsim zkousejicim neoficielne i vice), ale porad je tam soustredeni budouciho osudu studenta na jednu zkousku. A pak tu mame maturity a SZZ kde v podstate mate jen jeden pokus. A uplne nejhorsi situace nastava pokud se ucastnite nejakeho prijimaciho rizeni nebo dokonce konkurzu na volne misto u budouciho zamestnavatele. Tam ne jen, ze mate jeden jediny pokus, ale jeste neexistuje zadna klasifikacni stupnice. Muzete byt treba druhy ze sta a proste mate smulu kdyz je jen jedno misto. Sam jsem zazil prijimaci rizeni na volne misto proti nemuz byly i narocnejsi zkousky co jsem absolvoval na VS jen takova legracka.
Zkracene receno - skoly maji pripravovat studenty na zivot, a v zivote se bohuzel cas od casu musi absolvovat "na vybornou" stresove situace kde vse bude zalezet jen na jednom a nebude moznost zadne opravne "zkousky".
Samozrejme, ze se musi student privykavat postupne, ne ho rovnou hodit do vody a rict mu plat, ale to se prave deje. Prechod z bezne SS na VS je do jiste miry pro studenta sok, je tam proste jiny styl prace. Stejne tak prechod ze ZS na SS. Skola hrou muze fungovat jen jeste tak do 1. stupne ZS, ale v 8. a 9. tride by uz mela byt vyuka co nejvice podobna vyuce na SS, a 4. rocnik SS by mel byt stylem vyuky podobny VS.
0/0
27.6.2003 11:57

Petr

Re: Vazeni
Ahoj,
v podstate souhlasim, ale snad uplne vsechny pedagogicke teorie (i kdyz priznavam, ze na ne nejsem ani zbla odbornikem) zase tak uplne na nic nejsou - pokud nejde o prehnany extrem, ktery pry casto praktikuji v USA, respektive u nas prostrednictvim tech v USA pobyvsich. Tak je uceni jenom pouhou hrou, prohra a neznalost samozrejme vubec nic neznamena. A i zivot se stava hrou, nic neni podstatne, vzdyt si jen hrajeme. Jine pedagogicke teorie, ktere se napriklad venuji metodam uceni a uceni se, urcity smysl bezpochyby mit mohou. 
 V tom, ze se znamky na stredni skole zakladaji na vysledcich studenta dosazenych behem celeho  skolniho roku bych nevidel az tak velky problem. Ostatne, i na dnesnich univerzitach samozrejme existuji seminare, jejichz ohodnoceni by prave dlouhodobou aktivitu ci neaktiviru studentu meli odrazet.
 Zaroven plne souhlasim s tim, ze by skoly mely sve absolventy pripravovat pro budouci zivot. Spornym se mi zda byt tvrzeni, ktere z Alesova prispevku neprimo vyplyva, totiz, ze zivot je slozen pouze z jednorazovych stresovych zkousek. Takovych zkousek je jiste rada, ale nemensi roli v zivote, dle meho nazoru, sehrava (nebo by tomu tak alespon melo byt) dlouhodoba poctiva prace studenta, zamestnance ci podnikatele. Pojem CELOZIVOTNI VZDELAVANI prave takovemu celozivotnimu usili odpovida. Stredni skoly i podle meho nepriparvuji studenty pro vysokoskolsky typ studia uplne dokonale, prestoze bych pripomnel, ze napriklad MATURITNI ZKOUSKY jsou DOSUD, diky bohu, koncipovany tak, ze pripominaji jednorazovou zkousku, se kterou se v budoucnu absolventi budou setkavat na vysoke skole ci pri prijimacich rizenich do zamestnani. Z tohoto duvodu se obavam, ze NORMALIZOVANE MATURITY, ktere by dosavadni system smerovaly k prevaze testu nad skutecnou zkouskou, napachaji vice skody nez uzitku. Lidskou mysl je totiz, alespon v to doufam, obtizne takto znormovat a rozhodne by to nemelo byt cilem vzdelavaciho systemu demokratickeho statu. 
 Domnivam se, ze urcitym vychodiskem by mohlo byt vyraznejsi propojeni a spoluprace strednich a vyskoych skol, v jejimz ramci by studenti rekneme od 3. ci 4. rocniku, tedy v dobe, kdy uz by si meli formovat predstavy o sve pomaturitni budoucnosti, mohli po porade se svym stredoskolskym ucitelem toho ktereho oboru v ramci stredoskolskeho studia dochazet na nektere univerzitni prednasky (1 ci 2 hodiny tydne) v oboru, ktery je zaujal a jemuz se v budoucnu chteji hloubeji venovat. To by samozrejme mohlo pozitivne pusobit i na vyssi obeznamenost stredoskolskych profesoru v jejich oboru. Ti, v porovnani s jejich vysokokolskymi kolegy, zjevne nemaji tolik prostoru pro podrobne sledovani poslednich poznatku, coz samozrejme  negativne pusobi na kvalitu stredoskolskeho vzdelani, kde by dle meho nazoru mel byt dan vetsi prostor pro individualni smerovani studentu.   Alternativou, ovsem zrejme technicky obtizneji proveditelnou,  by pak mohli byt seminare ci prednasky clenu kateder VS na  SS ci gymnaziu. Prvni pripad, ktery je samozrejme problematizovan fyzickou dostupnosti VS nerovnomerne rozporstrenych po uzemi CR, by vsak byl zaroven prospesny i v tom, ze by se uchazeci o dalsi studium mohli blize seznamit s univerzitnim prostredim a podle vlastni zkusenosti (nikoli pouze s propiskou nad seznamem mnoha fakult)  zvazit, zdali budou preferovat tu ci onu fakultu, to ci ono pracoviste. To vse by vsak samozrejme predpokladalo nejen vetsi aktivitu zamestancu SS, ale i zajem ze strany stredoskolskych studentu a jejich ochotu investovat cas, pripadne  financni prostredky (napriklad na dopravu do sidla univerzity).     
0/0
27.6.2003 13:42

:-(

Re: Vazeni
sakra proc neumite nikdo psat
0/0
27.6.2003 13:52

Petr

Re: Re: Vazeni
Co toooo?
0/0
27.6.2003 15:02

:-(

Re: Re: Re: Vazeni
student ktery neni zvykli, 
toto, takze to nebyla reakce na Vas - Petra
0/0
27.6.2003 16:48

Max Šťoura, BNO

Jen dětem?
Stačí si pozorně přečíst noviny (např. MF DNES) a vidíme, že stejný problém mají novináři.
0/0
27.6.2003 11:09

Re: Jen dětem?
Vyjadřovací schopnosti velké části obyvatel (proč by tedy měli být novináři výjimkou?) jsou na mizerné úrovni. Stačí si jen přečíst několik reakcí v mnoha diskusích na těchto stránkách, prápadně si poslechnout nejrůznější telefonáty do rozhlasových stanic. Naprosto tragickým obrázkem schopnosti ( spíše neschopnosti) sestavit jedinou kloudnou větu, je i známý pořad TV NOVA Kotel. Udkud by tedy měli děti brát příklad. Jedině v dětských knihách. Zde je však velmi silná konkurence videa a počítačů. Pokud Vám dnes 17-ti letý mladík sdělí, že doposavad nepřečetl jedinou knihu, považuje se to za normální. Já bych se styděl.
0/0
27.6.2003 13:33

alenaalena

děti by neměly biflovat,
ale cvičit úpaměť by měly v každém případě.K úpolně všemu se logickým úsudkem dojít nedá, některé věci se prostě člověk nazpaměť naučit musí.Například anglická slovíčka.Jak chcete někomu vysvětlit, jak se v cizím jazyce dělá zápor, minulý čas, podmínka, otázka apod., když žáci nevědí jak se to dělá v jejich mateřském jazyce.Z matematiky jsem na tom byla dost bledě..a zaplaťbůh za vzorečky, které mi pomáhaly přežít.
0/0
27.6.2003 11:09

Max Šťoura, BNO

Re: děti by neměly biflovat,
No patrně mluvit umí, ale asi neznají pojmy jako zápor, infinitiv apod.
0/0
27.6.2003 11:12

alenaalena

Re: Re: děti by neměly biflovat,
No, to byste se kolikrát divil...nedávno jsem byla svědkem, jak se dva chlapci dohadovali, zda se slovo "dobude" (např.hrad) píše s i nebo s y. (tedy dobyde, nebo dobide),kdyby se naučili vyjmenovaná slovesa, popř. jiné finesy mluvnice jazyka mateřského, věděli by, jak se tvoří budoucí čas slovesa býti. Jinak takové perly jako: oběmi rukami, dvěmi prsty, či oni ví (přestože je všeobecně známo, že medvědi nevědí...) jsou slyšet z našich médií denně několikrát.  
0/0
27.6.2003 11:36

Max Šťoura, BNO

Re: Re: Re: děti by neměly biflovat,
Ve zprávách na Nově dokonce Voříšek použil tvar "oboum". Ani já nevím co jsou to vyjmenovaná slovesa, znám pouze vyjmenovaná slova.
0/0
27.6.2003 13:44

Re: děti by neměly biflovat,
Jo, jako nasi medici. Mel sem v laboratori praktikanty, jeden medik (stal pred zaverecnou zkouskou) delal chytryho s latinou, zaril v bilym plasti... Dal sem mu pul litru dvacetiprocentni glucosy a rek mu, aby si z toho pripravil 250 ml petiprocentni glucosy. Pocital asi trictvrte hodiny, a pak to vzdal se slovy: "jako doktor takovy trivialnosti nepotrebuju, na to sou asistentky". Dyz sem se ho zeptal, jak chce kontrolovat, jesli ta asistentka pracuje dobre, urazil se.
0/0
27.6.2003 11:55

:-(

Re: Re: děti by neměly biflovat,
kruta realita. bacha na doktory, snazte se jit k overenym(napr. pres zname) jde o zivot, vas a vasi rodiny
0/0
27.6.2003 13:57

a.

:-/
Děcka na základních a středních školách jsou často přesvědčena, že matematiku a češtinu v životě nebudou potřebovat - a šíří se to mezi nimi, jako nějaký záhadný mor. Přitom jsou tyhle dva předměty důležité pro každou profesi - minimálně proto, aby si člověk dovedl spočítat svoje finance, napsat žádost, životopis, slušný příspěvek na idnes. že:-)) Matematické abstraktní myšlení i proklínané větné rozbory jsou nejlepším cvičením pro mozek, které si ze školy pamatuju. K dobré známce tu toiž nestačí biflování, ale je vyžadována aktivní účast dítěte. Znalosti z české mluvnice se strašně moc hodí při studiu jiných jazyku. Co se týká vyjm. slov - v životě jsem je neuměla vyjmenovat, jen jsem tiše obdivovala spolužáky, kteří to dovedli. Nikdy jsem s tím ale neměla nejmenší problém u češtinářů - hlavní je umět tahle slova správně psát v textu a učitelky, které zkoušejí žáky z vyjmenovávaní vyjmenováných slov... ty musí prostě vymřít, je to snad už jen úsměvný artefakt.
0/0
27.6.2003 10:52





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.