pristevek nize uvedeny

je teda sila :)))) alkoholik ma znamku: "otlicno" !!!

Děti svobodné Číny

Každý den slyšíte domma, ve škole i v rozhlase o Nové Číně. Vybrali jsme pro váz z časopisu sovětských dětí, MURZLKY, vyprávění našeho starého známeho, skvělého letce vana Kožeduba, o němž jste se dočtli v 10. čísle, o jeho návštěvě v Číně. Čtěte pozorně, přečtěte si toto vyprávění také ve škole! Brzy budeme v Číně! Poslední stanice naší dlouhé vzdušné cesty, ulan-batorské letiště, je dalako za námi. Letíme v mracích. Letadlo stoupá a nyní se pod námi toulají šedá, rozmarná oblaka. Konečně pruh mračen skončil a my se vynořili na průzračné a čisté nebe. Ltadlo letí dosti nízko. Zvědavě se díváme dolů. Hle, Čína, nedozírná, starobylá země! Pod námi se objevuje nesčíslné množství hliněných fanz (čínských obytnývh domků z hlíny), tu a tam se protáhly nitě zavlažovacích kanálů, je vidět čistotné zahrady i rýžová pole zalitá vodou. Pekin nás uvítal radostně. Jen jak utichly motory letadla, přišel k nám vstříc zástup lidí. Vpředu s velkými kyticemi běžely děti s jasně červenými šátky na hrudi -- čínsští pionýři. Ke mně přiběhlo děvčátko s velkou kyticí a rozběhnut se mi i s květy vrhlo do náručí. Zvedl jsem je vysoko na rukou a ono hlasitým, radostným hlasem vykřiklo: "Ať žije Stalin!" Přišli překladatelé a já se seznámil s dívenkou. Říkali jí Chej-ni. Její otec je letec jako já. Velmi dlouho bojoval na frontě. Chej-ni v době války rovněž neseděla se založenýma rukama. Často po boji ona i její druzi sbírali nábojnice od patron. A když bylo zvlášť těžko armádě, čínští pionýři přinesli na svých hubených ramenou k linii fronty potravu a bojové zásoby. Druhý den po našem příjezdu do Pekinu setkali jsme se s čínskými pionýry na jednou z hlavních náměstí města. Ohromné náměstí bylo přeplňeno dětmi. A všechny vesele hovořili, smály se, zpívali písně. Zdálo se, že není možno utišit tento mnohatisícový zástup dětí. Ale my, členové sovětské delegace, musili jsme se podiviti, jak po nadšeném uvítání nastalo bezdeché ticho. Děti se s velikou pozorností zaposlouchaly v každé naše slovo. Potom jsme sestoupili s tribuny a pionýři nás obstoupili velikým prstenem. Uprostřed nich byla moje stará známá z letiště, Chej-ni. Pozdravil jsem se s ní a oslovil ji jménem. Dívenka trochu zčervenala a zvolala, ovšemže s velkou námahou: "Buďte zdráv, soudruhu Kožedube!" Potom ještě více zčervenala a prosebně pohlédla na tlumočníka. Tlumočník, mladý čísnký student, se široce usmál a řekl: "Dobře, velmi dobře, Chej-ni!" Pionýři nás doprovodili k letadlu. A každý nám chtěl býti nejblíže, každý se chtěl bajednou na něco zeptat. Zajímalo je všechno, všechno o Sovětském svazu. Ptali se nás, jak se učí pionýři, jak odpočívají. Je třeba říci, že čínští pionýři se skoro bez výjimky učí dobře.

jo, to byl fajer

....

UKRAJINEC NEBO CIKAN?

Zase tAM nekkdo uhorel, to je skoda, zase o cigana min. Asi tam chtel vsechno ukrast, debil.

Re: UKRAJINEC NEBO CIKAN?

jednalo se spíše o slováka. Nevim jestli bych slováky nazýval negry. Ale patří jim to, chlastali jak duhy a řvali na celý město. PS: A ta hovadina s 50ti buňkami je k smíchu. Na obrázku totiž byly až na dvě všechny.

Zase omyl ?

Aha, tady jsi mel taky otevreny blby okno ?

Strasne

Cestovani v Krkonosich??? Zadny problem http://www.pronajemchalupy.unas.cz/" target="_blank" rel="nofollow">http://www.pronajemchalupy.unas.cz a mate to vyreseny.