Zelený

PRAHA - Veterinář Jiří Zelený, který čelí podezření, že svou péčí způsobil utrpení několika desítkám zvířat, se podle policie nedopustil ničeho nezákonného. Policisté totiž nedokázali zjistit, zda lékař, který uřezal rohy stádu 150 krav, podal zvířatům anestetikum. Jde o velmi důležitou okolnost: řezání rohu, který vyrůstá z čelní kosti, je totiž velmi bolestivý zákrok. Kdyby lékař odřízl kravám rohy bez umrtvení, porušil by zákon o týrání zvířat. O věc se na popud jednoho z lékařových kolegů, který byl jeho akci přítomen, začala zajímat Státní veterinární správa, policie i ochránci zvířat. Policie si ale v rámci pátrání nechala pouze vypracovat posudek od Okresní veterinární správy v Klatovech a případ vyšetřovala jako přestupek. Poté, co zaměstnanci, kteří na začátku tvrdili, že veterinář anestetikum nepoužil, odmítli svůj výrok zopakovat, rozhodli se policisté případ odložit. "Nenašel se jediný svědek, který by potvrdil, že Zelený neprováděl lokální znecitlivění," řekl v sobotu pro Českou televizi ředitel Okresní veterinární správy v Klatovech Josef Soukup. Ihned poté, co se případ objevil v médiích, veterinář Zelený tvrdil, že kravám anestetikum podal, a proto prý necítí žádnou vinu. Lidé, kteří mu pomáhali, si prý pouze "vyděšeně všímali krve, která při zákroku tekla" a unikly jim ostatní věci, tedy například píchání injekce. Někteří jeho kolegové si navíc stěžují, že kauza je výsledkem konkurenčního boje, jehož cílem je Zeleného poškodit. Podle specialistů je možné poznat, zda bylo zvíře umrtveno, či ne během celého zákroku. Je tedy otázkou, proč policie, ani veterináři nedokázali zjistit, na čí straně je pravda. Státní veterinární správa byla celým případem pobouřena a považuje ho za neetický. "Vypadá to, že anestetik nepoužil, ale jsme samozřejmě závislí na svědectvích," řekl včera LN její mluvčí Josef Duben. Podle jeho vyjádření lze lokální umrtvení na zvířatech poznat, zaměstnanci tak museli vědět, jestli jej lékař použil. Odrohování by se podle něj mělo používat jen v mimořádných případech, když se zvíře zraní nebo je mimořádně agresivní. Že se ale jedná o běžný zákrok potvrdil LN odborný veterinární lékař na skot Petr Hošek. "Zákrok, když ho vidí laik, vypadá strašně drasticky, kolem stříká krev, protože se zvířeti přeřízne rohová tepna, ale po pečlivém ošetření už za dva dny nic nepoznáte," popsal LN Hošek. Kráva má padesát litrů krve a ztráta je tak zanedbatelná. Podle něj je nemožné, aby Zelený dělal zákrok bez umrtvení. "To už by si dnes nikdo nedovolil," říká o svém kolegovi z regionu. Na námitku, že by se zákroky měly dělat výjimečně, neslyší. Odrohování se běžně provádí u telat. Kožní zárodek, z něhož mají rohy růst se vypálí, nebo odstraní pomocí kleští. Pokud má rohy dospělá kráva, může pak ničit zařízení kravína, napadat ošetřovatele nebo jiné krávy. Duben ale odmítá, aby za neschopnost chovatelů sestavit stáda musela trpět zvířata.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Státní veterinární správa ČR v souvislosti s nevídaným veterinárním zákrokem na Klatovsku upozorňuje, že odrohovávat skot v dospělém věku je možné jedině z velmi závažných a odborně obhajitelných důvodů a to vždy při lokálním znecitlivění, popřípadě při celkové anestézi a za podmínek, kdy je zajištěno následné důsledné ošetření. Za takovýto zákrok lze velmi těžko považovat odrohování skotu v Dolanech, kdy bylo údajně argumentováno tím, aby se skot na pastvě netrkal. Tento případ, kdy bylo údajně bez znecitlivění odrohováno   kolem 150 krav, řeší Okresní veterinární správa v Klatovech, a to jako možné porušení zákona č. 246/1992 Sb. (zákona na ochranu zvířat proti týrání), na jehož dodržování orgány veterinární správy v oblasti veterinární péče vykonávají dozor. Pokud jde o vlastní výkon odrohování soukromým veterinárním lékařem, je především on sám osobně zodpovědný za jeho provedení. A dále je to Komora veterinárních lékařů, která ze zákona dohlíží na dodržování zákonů a etických norem ze strany jejích členů při výkonu profese. Bez členství v Komoře veterinárních lékařů nelze povolání soukromého veterinárního lékaře vykonávat.