Diskuze

Hořké probuzení: Zlín prý upadá

"Zlín kouří Marlbora," psalo se s pompou v prestižních ekonomických médiích zhruba před desíti lety, aby se celá republika dozvěděla o podnikatelském zázraku na východě Moravy. Ty časy jsou dnes ty tam. Zlín ztrácí dech a žije čím dál víc z iluzí a vzpomínek na zašlou slávu.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jan Pivečka

6. 6. 2003 8:48
Hořké probuzení: Zlín prý upadá
Titul článku není zcela správný. Nedá se říci, že by se o tunelování Svitu a problemech města až do současného "probuzení" nic nevědělo. Upozornoval jsem již od poloviny devadesátých let bezúspěšně na následky neštastné privatizace Svitu a trímto ovládaných dceřiných společností naše politiky, předsedu představenstva IPB (majoritního akcionáře Svitu) a media. jsem rád, že pan Urbanovský podpořil zájem o to, co se s Batovým závodem a městem stalo. Během mého dlouhého ševčovského života jsem měl jedinečnou možnost poznat globální obuvnický svět. Nikde jsem neobjevil v obuvnickém sektoru stejně úspěšnou firmu jakou byl až do května 1945 Ceskoslovenský Bata. Behem budování podniku Tomášem a Janem Batou bylo stále třeba řešit krízové situace a měnit podnikovou strategii. Podnik prosperoval a město Zlín rostlo poněvadž vedení a spolupracovníci s batovskou morálkou a podnikatelskou etikou byli schopni přizpůsobovat se měnící situaci a nepřestávali sloužit zákazníkům a veřejnosti. Takové vedení by zvládlo úspěšně jak poválečné problemy v roce 1945 tak i "po-sametovně revoluční" potřeby po roce 1990.  Upadek Zlína byl zavinen neúspěšnou  privatizací pro Zlin důkežitého podniku, chybami vládou a IPB dosazených vedení bez vize a systematickým vytunelováním privatizované  společnosti. Jen desetinu času potřebovali po-revoluční následovníci na zničení toho, co Batovci 50 let úspěšně budovali.  
Jan Pivečka
0 0
možnosti

deuce2

4. 6. 2003 20:11
Zlín
Boom na počátku 90. let není spojen s "pracovitou náturou" místních obyvatel, ale s atomizaci slušovického kolosu na na desítky společností, které prostě po čase projedly svůj kapitál, něco si půjčily v bance aby pak dluhy poslaly do Konsolidační agentury, a v závěrečné fázi se transformovaly na živnost "otec a syn v garáži". Mají dnes sice černé auto vyrobené v Bavorsku, ale jejich přidaná hodnota je v tom, že koupí zboží  z Číny za padesát a prodají za sto. 
To, že Svit nemůže přežít bylo patrné už na počátku 90. let, když jsme začali poznávat, že zboží od Nike či Adidas se nevyrábí v Německu ale v Indonésii, a že v USA se nevyrobí jediná košile za rok, protože za místní - severoamerické výrobní náklady plus marži by si ji nikdo nekoupil.  Areál Svitu má na druhou stranu poslední příležitost, aby se z něj nestal slum - stačí se inspirovat některým francouzským  městem. Industriální budovy jsou citlivě opraveny na ateliéry, hospody, byty pro mladé, kteří chtějí atypické bydlení ap. A nemusíme ani jezdit až do Francie, stačí se podívat do Stodolní ulice v Ostravě (sic na můj vkus v noci až příliš hlučná)
Velký podíl na současném hospodářském marasmu má bohužel místní politická garnitura.  Tolerance podnikatelských aktivit radních, kteří si z radnice dělají pobočky svých firem v zájmu toho, aby po skončení mandátu nemuseli vyhledat Úřad práce (jak řekl pan ex-primátor) je sice dojemný charitativní projekt, ve svém důsledku ale posouvá město právě někam na divoký Východ. Výkon funkce na radnici s vizí "nejdřív si nahrabat, pak vem to ďas" je sice charakteristický pro téměř všechny české a moravské obce, ale na městu velikosti Zlína se to bohužel projeví více než v obci s několika sty obyvateli.    
 
0 0
možnosti