Osady
V Izraeli i Palestině totiž platí původní turecké zákony, které přežily i britský mandát. Jde o to, že když někdo obsadí neobhospodařovanou půdu, a začne na ní pracovat, tak po třech letech jí získává do vlastnictví. V Izraeli dodnes neexistuje žádná hranice mezi Palestinou a Izraelem. Jiná je ta z roku 1948, kterou ihned Palestina porušila válkou proti den starému Židovskému státu. Jiná je demarkační čára na níž skončilo příměří po této válce, když Palestinu okupovalo Jordánsko. Po 6-ti denní válce (opět ze strany Arabů) Izrael obsadil svůj břeh Jordánu a vyhnal Jordánskou armádu z těchto území. (Stejně tak Egypťany z Gazy). Po pokusu o státní převrat v Jordánsku vypovědělo Jordánsko Arafatovu OOP ze země a časem se v její prospěch vzdalo i nároku na území po válce obsazeného Izraelci.
Pokud by mělo být vyhlášení státu Palestina na principu spravedlnosti, mělo by být Židům žijícím na jeho území dáno právo optovat pro Palestinu (stát se jejími občany), stejně jako Palestina požaduje právo návratu potomků a uprchlíků z doby válek na území Izraele.
Mj. Pokud by se to mělo řešit globálně a recipročně, sousední arabské země v době válek vyhnali do Izraele svoje židovské komunity. Takže návrat či restituce i tam.