Po celý svůj život nepřestávám být šokovaný pestrou paletou US vládních akcí, jakou byl např. Spojenými státy podporovaný zásah proti demokracii v Guatemale v roce 1954, který díky jeho zasáhům skončil smrtí 120.000 guatemalských rolníků během 40 let. Poslední události mi připomínají hrůzu, kterou jsem vnímal, když USA svrhly vládu Dominikánské republiky v roce 1965 a pomáhaly zavraždit 3.000 lidí, nebo když jsem zažil rok 1973, kdy USA financovaly v Chile zásah proti demokratické vládě Salvadora Allendeho a pomohly tak zavraždit 30.000 lidí, včetně Američanů. Připomínají hrůzu, když USA financovaly zásah v Indonésii, který skončil vraždou přes 800.000 lidí a přímou spoluvinu prezidenta Forda a Henryho Kissingera za následné zabití 250.000 nevinných lidí ve Východním Timoru indonézským režimem v roce 1975. Připomíná mi to šok, když USA podporovaly válku teroristických contras proti Nikaraguii v osmdesátých letech, která skončila smrtí přes 30.000 nevinných lidí (nebo jak to nazývala vláda USA "měkkých cílů". Připomíná mi to, jak jsem byl zděšen, když USA válčily proti lidem z El Salvadoru v osmdesátých letech, kdy vše skončilosmrtí přes 80.000 lidí. Připomíná mi to hrůzu, kterou jsem cítil během doby, kdy USA financovaly děsivý teror proti lidu jižní Afriky, zejména Angoly, který započal v sedmdesátých letech a pokračuje dodnes a který skončil smrtí či zmrzačením 1.000.000 lidí. Připomíná mi to dobu, když USA napadly Panamu během Vánoc v roce 1989 a zabily přes 8.000 lidí ve snaze odchytit bývalého partnera George H. ushe ze CIA, nyní naopak nepřítele, Manuela Noriegu. Připomíná mi to, dosazení íránského Shaha a financování vládou USA brutální akce, která skončila smrtí 70.000 Iráčanů v období 1952-1979. Připomíná mi to hrůzu, kterou jsem cítil, když jsem se dozvěděl, že USA od roku 1948 "schválením" a podporou státu Izrael potlačily prakticky všechna práva Palestinců v jejich rodné zemi. yl jsem šokován, když jsem se dozvěděl o stovkách měst a vesnic, které byly srovnány se zemí v prvních dnech izraelské kolonizace. Zhrozil jsem se, když byli v roce 1982 osadníci ze Sabry a Shatily zmasakrováni izraelskými spojenci s přímou podporou a vedením Izraele. Tisíce lidí tenkrát zemřely. Ovšem tyto scény nebyly znovu a znovu opakovány, jako ty naše zářijové z 2001, aby nažhavily americkou veřejnost. Přitom zářijové obrazy byly srovnatelné s událostmi a obrázky z Libanonu z let osmdesátých, které měly za následek smrt desítek tisíc lidí. Nikdo se nezmínil, že stát, který zatáhl do Libanonu teror, byl Izrael s příslušným krytím naší vlády. Samozřejmě, že největší a nejvíce šokující válečný zločin druhé poloviny 20. století byl náš útok na Indočínu v roce 1954-1975, obzvláště pak ve Vietnamu, kde bylo přes 4.000.000 lidí rozbombardováno, napalmováno, rozmačkáno, zastřeleno či individuálně "ručně" zavražděno v rámci "Programu Phoenix" .Mnozí US veteráni z Vietnamu byli i přes své sebelepší záměry této válce obětováni, přičemž političtí lídři si byli plně vědomi zločinnosti svého konání, jak vyšlo najevo z jejich vlastních slov v "The Pentagon Papers", které publikoval Daniel Ellsberg z RAND Corporation. V roce 1974 Ellsberg podotkl, že naši prezidenti - od Trumana až k Nixonovi - nepřetržitě americké veřejnosti lhali ohledně účelu a průběhu válek. Prohlásil, že "slouží ke cti americkému lidu, že se naši vůdcové domnívali, že nám musejí lhát.Není nám ke cti to,že se jim to tak snadno povedlo. Štvalo mě, když Spojené státy beztrestně bombardovaly lybijský národ v osmdesátých letech, včetně zabití Khadafího malé dcerky,nebo když jsme napadli a bombardovaly Grenadu v roce 1983. Jsem stále v šoku z akcí US armády a CIA v Somálsku, Haiti, Afghánistánu, Súdánu, razílii, Argentině a Jugoslávii. V těchto akcích šli mrví do stovek tisíc.Uvedený seznam je běžně veřejně dostupný.Hodně konzervativní je celkový součet lidí, kteří byli od konce 2. světové války povražděni díky americkému teroru a vojenským akcím je hrozivých 8.000.000 .....

0 0

možnosti

zavřít

• zobrazit vlákno