Diskuze

Vítkovo tělíčko leželo na poli

Pátrání po dvouletém Vítkovi Kalouskovi z Borovnice na Trutnovsku skončilo. Jeho tělo našli záchranáři v neděli na poli u obce Ždírnice, asi šest kilometrů od chlapcova domova. Pravděpodobně zmrzl. Se svým jezevčíkem odešel z domu ve čtvrtek.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Natalie

17. 4. 2003 18:39
vernost Terezky je obdivuhodna
Jeste dnes je mi z toho vseho nanic. Jsem opravdu sokovana lhostejnosti lidi, hlavne toho udajneho "ociteho svedka"!!! Proc proboha dite nevzal a neodvedl domu domu nebo na policejni stanici. Proboha lidi, takhle male dite se jenom tak netoula na okraji vesnice samo se psem. Je sice moc hezke, ze podal svedectvi, ze videl kluka odpovidajicimu popisu se psem, ale proc neco neudelal. Chapu, ze pokud to byl nekdo z Borovnice (i kdyby to byl cizi), kdo znal pomery v rodine, a ze dite se casto toulalo samo po obci, ze vlastne Vitek byl takovou raritou na kterou si obyvatele zvykli, ale kde je lidskost a svedomi. Stacilo tak malo a Vitek mohl dnes byt doma se svou mamou a jezevcici Terkou. Bohuzel kvuli tomuto cloveku, ktery mohl dite zachranit, se Terezka uz nikdy nedocka pohlazeni od sveho maleho pana, uz si nikdy nevyjde s nim na prochazku, uz nikdy Vitka neuvidi. Velice zavidim Vitkovi, ze mel takovou kamaradku, ktera s nim vydrzela az do konce. Musim konstatovat, ze jezevcice TEREZKA si zaslouzi obdiv a mnozí z nás by si meli z ni vzit priklad.Verim, ze se Terka docka lasky jakou si zaslouzi.
0 0
možnosti

Laďa

17. 4. 2003 14:53
Nebuďme lhostejní
Jsem rád, že aspoň některým lidem osud malého Vítka nebyl a není lhostejný. Ten malý klouček byl statečnější než většina z nás. Chybělo mu velice maličko a zachránil by se i sám bez naší slavné policie snad kdyby nebyl po nemoci nebo by pomohla i jiná maličkost. Ale to je samé kdyby a on se pomoci od nás dospělých nedočkal. Maličký umřel zbytečně a nechci slyšet, že se nedalo pro něho více udělat. Záchrana dítěte je to nejdůležitější ať to stojí co to stojí. Nechci křivdit všem, kteří se ho ze všech sil snažili najít. Než začně policie někoho obviňovat, měla by veřejnosti vysvětlit proč postupovala zrovna takto. A bez chyby to určitě nebylo. Takové případy se jistě budou opakovat, ale v jiné podobě. Tak nezůstávejme v klidu, vždť zítra může jít o život dítěte kohokoliv z nás. Ti co dnes mlčí si na malého tuláčka vzpomenou až budou beznadějně hledat své ditě. A pak bude zase pozdě. Proč velitel akce nepožádal o pomoc včas armádu a širokou veřejnost? Určitě by za pár hodin měli stovky nebo i přes tisíc lidí a při správné rozložení všech zúčastněných by toho kloučka museli do několika hodin najít. Najde se novinář, který vypátrá časový snímek celého případu? Co se stalo, co se udělalo a nebo neudělalo pro záchranu? Smrt malého drobečka byla jistě zbytečná a snad kompetentní lidé udělají nějaká opatření,  aby se podobné tragédie neopakovaly. Vy kdo nejste lhostejní a sobečtí, nezapomeňte na malého Vítka, i když čas půjde dál s běžnými starostmi. On si zaslouží na rozdíl od mnoha dospělých, aby se na něho vzpomínalo s úctou a obdivem     
0 0
možnosti

vašek

16. 4. 2003 18:09
Na bezbranného drobečka
se sesypalo během pár hodin nepředstavitelné množství neštěstí a smůly: vedle zaváhání rodičů, počasí asi i chaos při pátrání. Podcenění Vítkových schopností bylo osudové. Kdysi prý došel až do Borovničky, a ta je podle mapy dál než Ždírnice! Pátrání přerušili ve chvíli, kdy Vítkovi šlo asi ještě o vše. Stačilo snad objet okolní vsi a burcovat hasiče a další pomocníky, aby hledali i směrem do Vítkovy obce. Navždy si budu vyčítat, že jsem nevyrazil také, byť z větší dálky. Kdesi jsem četl, že se dokonce nikdo včas neobrátil na krajskou skupinu záchranářů se psy. Metodika pátrání? Asi to podle toho co napsali a možná ještě napíšou někteří přímí aktéři nebylo slavné, ale nechci křivdit. Měli však v rojnicích třeba aspoň píšťalky, nebo možnost jiných efektů, které by Vítek či jeho pes zaslechl? Opakovaně pouštěné obecní sirény (pokud je tam mají) klučinu též mohly nasměrovat. Vždyť byl nakonec tak blízko ke vsi, k záchraně. Jen slabou útěchou jsou věty, které tu psala Věra předevčírem o tom, že Vítkova statečná pouť může být poselstvím nám rodičům, abychom nikdy nic nepodcenili, a že chlapeček s kouzelnými kukadly napsal jeden z nejdůležitějších dětských příběhů. Z očí se mi už po kdovíkolikáté od neděle derou slzy. Vítečku, kéž by ti teď už bylo dobře někde jinde, když tady jsi šanci nedostal.
0 0
možnosti

16. 4. 2003 17:56
0 0
možnosti

Dan

15. 4. 2003 17:33
Uz je pozde
Jeste nikdy jsem nebyl tak smutný jako jsem od té doby když jsem se dozvěděl jak malý Vítek skončil. Teď když to píšu tak u toho brečím jak majej kluk a jsem na sebe nastavany, ze jsem nevzal auto a nejel jsem ho hledat. O  Vítkovo zivote se rozhodovalo první večer, kdy záchranáři přestali ve 2 hodiny ráno hledat. To je totalní selhání nás všech. Kdyby každý, kdo alespon trochu muze se sebral a sel tam, tak je Vítek jestě ten večer doma. Príště už doma sedět nebudu.
0 0
možnosti

Alice

15. 4. 2003 19:02
Re: Uz je pozde
Naprosto souhlasim a mam uplne stejne myslenky jako Dan. Priste taky doma nebudu sedet, ve 2 hodiny rano bych klidne do Trutnova jela az s Prahy, kdyby mi nekdo zavolal a pozadal o to. Byla by to asi ta nejlepsi vec v zivote, co by mohl clovek udelat. Jenomze uz pro Vitka bohuzel nikdy zadne "priste" nebude, coz je to nejsmutnejsi. Kez by si tohle vsichni lide uvedomili a jednali podle toho tak do budoucna.
0 0
možnosti

Čarodějka

15. 4. 2003 16:53
Nehledejme viníka za každou cenu
I když se člověk od dítěte nehne na krok, může se mu něco stát. Kamarádce se opařila dcera, než se otočila...Já bych nedávala vinu rodičům, je sice potřeba děti hlídat, ale taky vést k samostatnosti, nelze jim pořád stát za prdelkou, potřebují svůj vlastní prostor, jinak z nich vyrostou nemehlíčka, co si nedojdou ani pro rohlík a ještě ve čtyřiceti je budete mít doma. Většina dětí na vesnici běhá po venku, všichni to vědí, jen se to nesmí nahlas říkat. Je hezké, že vám se nic takového nestalo, ale to je jen otázka statistiky - někomu se nestane, někomu se stane. A čím víc dětí, tím větší pravděpodobnost. Měli vaši rodiče či prarodiče sourozence? Kolik se jich dožilo dospělosti? Četli jste knihu Ronja dcera loupežníka nebo vpodstatě jakékoliv knížky Astrid Lindgrenové? Měly by se tedy zakázat?
 Mí rodiče byli velice pečliví a přece se stalo, že moje sestra asi tak v tom věku na koupališti utekla. Štěstí bylo, že jsem ji našla, protože jsem se dokázala vžít do toho kam jde a přesto, že všichni říkali, že takhle malý dítě nemohlo jít tak daleko, nechali mě jít za ní a mezitím hledali okolo a už taky začali vypouštět bazén...Pravdu jsem měla naštěstí já a sestře se nic nestalo...
Mohli Vítka najít, kdyby ho hledali, ale když se plácali tři kilometry kolem baráku, tak to nemohlo s největší pravděpodobností dopadnout jinak a dál hledali až po čtyřech dnech
Vždycky se dá najít nějaký viník, potřebujeme si na někoho ukázat, kdo za to může, že ten chudáček už nežije, ale kdyby se to nedej bože stalo vám, jak byste se cítili, ztráta dítěte je to nejhorší, co může rodiče potkat. Ale i skladatel Dvořák by dnes měl problémy s úřady, protože se mu otrávil malý synek, když vypil mléko, do kterého omylem spadly sirky. Nebezpečí číhá na každém kroku, a ani my s naším vědeckým pokrokem nemáme smrt pod kontrolou...
0 0
možnosti

Dášena

15. 4. 2003 10:15
je mi z toho všelijak
Nestihnu přečíst celou diskuzi, ale to co jsem namátkou viděla, mě děsí. Sama jsem reagovala na zprávu o Vítkově ztracení tak jako asi většina rodičů - jak se proboha může ztratit 2,5leté dítě? Zvlášť jestli všichni okolo vědí, že se rádo toulá? A pokud matka nedávala pozor 3 minuty, jak se psalo, kam za tak krátkou dobu mohlo utéct? Nikde jsem se nedočetla, za jak dlouho ho začali rodiče postrádat.
Sama jsem máma dvou kluků, už skoro dospělých a oba mají (měli?) LMD - což většina lidí ví, že děti bývají hyperaktivní a neposedné. Nechci tvrdit, že by se mi něco takového nemohlo stát - z té představy mě mrazí. Ale nestalo. Tomu staršímu byli tři roky, když se mu narodil bráška. Taky jsem musela malého oblékat, apod., přenášet do kočárku a zpět....
Jiný příklad - starší synek mé sestry - toho snad udělali z hadích ocásků a zkombinovali s pytlem blech - uhlídat ho u babičky na zahrádce - potok za plotem, všude okolo les - přesto se to nikdy nestalo, přestože babička je už taky občas nepozorná.... Pravda, jednou se vydal sám "ke studánce", ale vrátila ho zpět sousedka.
Jenže dnes jsou rodiče myslím trochu jinde, než jsme byli my. Kdoví, ..... Ale ten mrňous za nic nemůže. Rodiče si nemůžeme vybrat. Bohužel.
 
0 0
možnosti

zohara

15. 4. 2003 11:19
Re: je mi z toho všelijak
Jo, máš pravdu, taky mám malé dítě, je to přesně ten pytel blech, ale nikdy jsem ho nespustila z očí. Je to snad pud, ale strach mi to nikdy nedovolil. Myslím, že kdyby máma naložila malou dcerku do kočárku a vyběhla i s ní a začala hledat, tak Vítka dostihla během chvíle. Ale asi si řekla, že se vrátí sám a nechala to být. A to je špatně.....
0 0
možnosti

Laura27

15. 4. 2003 10:02
ani vrtulnik s termovizi ho neodhalil?
"Je pravda, že jsme tady s vrtulníkem už dříve kroužili, ale chlapce jsme nezaregistrovali," řekl trutnovský policejní mluvčí Petr Kopecký. "Na poli byly z výšky vidět jen rezavé fleky, místa, na kterých roztál sníh. Jenže chlapcova bunda byla oranžová, jezevčík je také podobné barvy - nebylo skoro možné je rozeznat od okolí," popisuje Kopecký. Dítě našla teprve rojnice vojáků, kteří pole pročesávali.
Jestli meli vrtulnik s termovizi, jak idnes pise, museli by si ho vsimnout i kdyby byl pod piskem , snehem, cimkoli prikryty!!!!!!!
nehlede na to ze by pristroj reagoval i na teplo psiho tela...
0 0
možnosti

PRAPRAPRAPRA-HAGUEGAG

15. 4. 2003 10:09
Re: ani vrtulnik s termovizi ho neodhalil?
Na oranzovo nabarvenej jezevcik punkac se holt dobre skryje
0 0
možnosti

Petar

15. 4. 2003 9:56
Lidi lhostejní jsme bohužel všichni (skoro)
Kdo z nás se v pátek na všechno vykašlal a vyrazil pomáhat s hledámím do Borovnice? Prozkoumat těch 10x10 km bylo otázkou dne, pokud by tam bylo dost lidí!!! Kéž je to aspoň memento pro příště!!! Jinak je to jen smutnej konec cesty malýho poutníčka, bylo a je mi z toho stejně jako Honzovi.
0 0
možnosti

Honza

15. 4. 2003 9:22
Vítek
Když jsem se v neděli večer dozvěděl, že Vítka už našli, ale mrtvého, bylo mi ho moc líto. Pořád na něj musím myslet. Takový malý prďousek! Dokáže se někdo z Vás vžít do jeho kůže, když zjistil, že nezná cestu domů??? Muselo to být hrozné. Aspoň, že v posledních chvílích byl se svým psem.
 Mám doma ročního syna, nedovedu si představit, co bych dělal, kdyby se -nedej Bože- ztratil. Neobviňujte z jeho ztracení rodiče, děti jsou někdy opravdu nevyzpytatelné a nikdy nevíte, co za nápad se zrodí v jejich hlavičkách. Myslím si, že Vítkovi rodiče si budou sami do konce života vyčítat, že vůbec kdy byl nějaký desátý duben...
0 0
možnosti

Kato

15. 4. 2003 14:54
Re: Vítek
Ta predstava maleho spunta jak bloudi v lese a slepe veri svemu psovi ze ho dovede domu...a pak si nekde uprostred pole v mrazu sunda bundu a ustele si pelisek...je mi z toho mizerne. Az se sam divim, jak hluboce se mne takhe tragedie dotknula, nekdy mivam naopak dojem, ze jsem otrly az prilis. Ten desive smutny obraz se mi stale vraci a mohu jen doufat, ze pritomnost toho psa tomu diteti alespon trochu pomohla.
0 0
možnosti