V cca 90% případů vražd spáchaných legálně drženou zbraní ( ve skutečnosti je jich poměrně málo, každé se ovšem v novinách a televizi věnuje 8x až 10x více prostoru než jiným), tedy cca v 90% případů se zjistí :víte on jemu(jí) už měsíc(nebo půl roku)vyhrožoval...

A nikdo se nezeptá jak na ono vyhrožování reagovala,co dělala policie..NIC.Čeká na spáchání vraždy.

Tak jsem něco dohledal, něco už ne. Aby se to vešlo, musel jsem pár věcí vystřihnout, a uvidíme jak dlouho to tu zůstane. ...

Tak si to srovnejme: Rok 2000 (statistiky registru vozidel končí rokem 2000), nehody: celkem 211516, 1336 mrtvých při počtu 5447478 vozidel. Počet řidičských průkazů je podstatně menší a pohybuje se kolem 3000000. Vzhledem k faktu že automobily jsou určeny k přepravě a nikoli k zabíjení, se jedná o čísla skutečně tristní.

Zbraně: počet ZP 279054 v roce 1999. Počet registrovaných zbraní jsem na stránkách MVČR vůbec nenalezl, ale z dříve zveřejněných statistik jej odhaduji kolem čísla 700000.

V roce 2000 bylo spácháno celkem trestných činů: 426626, z toho se zbraní 1649 (0,39%), z toho s legálně drženou (definice viz dále) 1212, což je z počtu TČ spáchaných se zbraní 73,5%, což je ovšem 0,284% z celkového počtu trestných činů spáchaných během celého roku. Vražd bylo v roce 2000 spácháno celkem 279, ovšem počet se střelnou zbraní podléhající registraci, natož legálně drženou jsem na stránách MVČR nenašel, stejně jako rozpad do jednotlivých kategorií. Vrátím se k definici "legálně držené zbraně", a ještě lépe k definici "zbraně" jako takové. Litera Trestního zákona stanoví, že zbraní se rozumí "jakýkoli předmět, jímž je možno učinit útok důraznějším". Při zaběhnutém způsobu nakládání s výrazem "zbraň", zejména pokud jej použije novinář neznalý problematiky, však dochází k tomu, že se zcela automaticky předpokládá že se jednalo o "legálně drženou palnou zbraň podléhající registraci". Jde o to, že při nutné obraně sice obránce není povinen zjišťovat zda útočník drží skutečnou "ostrou" zbraň, s níž je schopen jej vážně zranit nebo dokonce zabít, ale při sestavování statistiky mající sloužit jako podklad pro jakékoli další kroky směřující k ovlivnění veřejného mínění či dokonce legislativy jde o otázku klíčovou. Je totiž rozdíl nejen v ranivém potenciálu např. mezi plynovkami a skutečnými pistolemi a revolvery, ale především v možnosti jejich nabývání. K nabytí, držení a nošení je nutno nejdříve získat zbrojní průkaz (mimochodem ještě jsem neviděl ten slavný "zbrojní pas", o němž každou chvíli v televizi reportéři, moderátoři, komentátoři, a další "-oři" tlachají), dále povolení k nákupu, a nakonec je nutno tuto zbraň zaregistrovat. Kromě jiného je nezbytné dosažení hranice 21ti let a další požadavky, uvedené v zákoně "O zbraních a střelivu". Naproti tomu plynovku si může zcela volně koupit kdokoli nad 18 let věku. Dalším velmi důležitým faktem v této souvislosti je, že PČR a potažmo MVČR pro účely statistiky nerozlišuje a nikdy nerozlišovalo druhy zbraní podle výše uvedené definice, ba pořádně ani neřeší otázku legality jejich používání pachatelem. Například se nerozlišuje, zda zbraň použil její skutečný právoplatný majitel nebo osoba jím zmocněná podle odpovídajícího zákona, či zda byla zbraň za účelem spáchání dotyčného činu ukradena. V takovém případě, stejně jako v případě použití nezletilým nebo nezpůsobilým rodinným příslušníkem (např. "10ti letý chlapec postřelil otcovou pistolí spolužáka") je zbraň vedena jako legálně držená. Přitom se v tomto konkrétním případě jedná hned o tři (!!!) trestné činy: Nezajištění zbraně proti zneužití jejím vlastníkem, Nedovolené ozbrojování v případě chlapce, a Ublížení na zdraví. Ovšem již nikoli se zbraní legálně drženou. Dalším velmi důležitým faktem je, že statistika MVČR obsahuje čísla, odrážející stav šetřených případů, nikoli případů rozhodnutých soudem. Nutná obrana se tak ve statistice objeví jako trestný čin ublížení na zdraví nebo dokonce vraždy, je-li jako taková předána vyšetřovatelem soudu, a i v případě že soud rozhodne o oprávněnosti užití zbraně obráncem, ve statistice je na věky věků veden například jako vrah. Je to fakt, jímže se PČR ani MVČR nijak netají (ani k tomu nemá důvod, viz dále); pouze se na to nikdo z novinářů neptá. Samotný fakt že to tak je ovšem nelze PČR ani MVČR vytýkat. Ono to tak být MUSÍ, neboť PČR nepřísluší rozhodnout že ten či onen jsou vinni nějakým trestným činem; vyšetřovatel pouze dochází k závěru, že má důvody k tomuto tvrzení, podklady předává soudu a ten rozhoduje. Pouze bych očekával, že osobě sestavující statistiku tato skutečnost "sepne" a bude na to upozorněno. Ale zpět ke statistice. Je velmi zajímavé, že MVČR ve statistice roku 2000 "Trestná činnost se střelnou zbraní" uvádí, že s nelegálně drženou bylo spácháno 437 TČ, a ve statistice roku 2000 "Trestná činnost se střelnou zbraní nelegálně drženou" uvádí 286 TČ. Již toto je zajímavý rozpor. Na jaře 2000 jsem v článku na Neviditelném Psovi upozornil na rozpory ve zveřejněné statistice trestných činů spáchaných se zbraní. Především tabulka se statistikou vykazovala zajímavé aritmetické postupy (jako např. 1+1=7, součet dílčích kategorií byl zlomkem údaje "Celkem" nebo jej naopak o řád překračoval a podobně). Rozklad do kategorií nebyl úplný a součet trestných činů ve všech dílčích kategoriích činil cca 25% uváděného celkového počtu. Necelých 48 hodin po zveřejnění tohoto článku podrobná statistika trestných činů se zbraní ze stránek MVČR zmizela (již jsem ji nenašel) a znovu se již nikdy neobjevila.

Ze všeho výše uvedeného a z faktu, že první verzi tohoto příspěvku redakce "demokraticky" smazala, usuzuji na následující: 1) je zcela nežádoucí zabývat se metodami novinářů (resp. jejich diletantstvím) 2) je ještě více nežádoucí upozornit na skutečnost, že kriminalita se zbraní je v naší zemi poměrně zanedbatelná ve srovnání např. se zvěrstvy dějícími se na silnicích, neboť nehody jsou narozdíl od zbraní volebně nezajímavým tématem 3) být přejet ožralým ho***em je normální; bránit se se zbraní v ruce gaunerovi je zločin

Dobrou noc.

Taky jsem si začal s jednou slečnou z práce a přiznám se taky jsem jí málem zabil. To je to nejhorší co kdo může udělat začít spát nebo dokonce chodit s někým z práce.

už nikdy bych to neudělal. Doporučuji totéž...

Milý Ivo, zdali je Ti známo, že Klebold s Harrisem se s úmyslem školu vystřílet naprosto netajili po dobu nejméně jednoho roku a nikoho to nezajímalo? Nikomu nevadilo, že nosili gestapácké kožeňáky, že na školních chodbách se zdravili "Sieg Heil", že palné zbraně Harrisovi opatřila jeho "jinak zcela slušná" přítelkyně, že Klebold měl ve svém pkoji zařízenu poměrně slušnou laboratoř na výrobu výbušnin a skladoval je tam po dobu více než půl roku? Je Ti známo, že když se jeho matky policisté zeptali, jak je možné že si ničeho nevšimla a zbraně a výbušniny neobjevila, tak odpověděla "Já ani manžel jsme do synova pokoje nevkročili již téměř deset let. Respektovali jsme jeho soukromí". Dále bych rád věděl, zda je Ti známo, že matky Harrise a Klebolda trávily více času nakupováním v místním marketu než doma?

Problém není ve zbraních; je v lidech. Je v téhle západní rádobycivilizaci, pro niž je podstatné jakým jezdíš autem a jak máš drahého mobila, namísto jak se chováš k ostatním.

Kromě toho; právo držet a nosit zbraň (nikoli nutně palnou) máš i TY, jestli si to neuvědomuješ. A toto právo Ti zajišťuje možnost účinné obrany před gaunerem, který se rozhodne Tě ve Tvé kanceláři, na ulici, v podchodu, v parku, na schodech Tvého domu, zmlátit, okrást, zabít, znásilnit Tvou přítelkyni, podřezat Tvoje děti. Pokud mi začneš tvrdit, že od toho, aby Tě chránila, je policie, vyvedu Tě z omylu. Existuje několik desítek soudních rozhodnutí u nás i v zahraničí, jasně deklarujících že policie není určena k bezprostřední ochraně jednotlivých občanů před nahodilými útoky, nýbrž k ochraně společnosti na vyšší úrovni. Zní to cynicky, ale policie je určena k vyšetřování trestné činnosti (tedy ex-post po tom co Ty jsi již mrtev), stíhání pachatelů a jejich předání justici, a k zajišťování veřejného pořádku, tedy k bezprostřední ochraně před násilnou kriminalitou hromadnou. Jednotlivý občan se o sebe v případě napadení musí postarat SÁM. Až na Tebe někdy vyběhne majitelem poštvaný (nebo jen z řetězu utržený) větší pes, nebo cestou z práce potkáš pár opilců v bojovné náladě, možná si na to vzpomeneš. Nebo možná nevzpomeneš, podle toho jak rychle Ti ten někdo cvakne vypínačem.

Přeju Ti krásný a velmi bezpečný den.