Jak znam Jana Sokola
12.2.2003
Pro Cesky Tisk
Jak znam Jana Sokola
Profesor Dr. Martin Beck Matuštík,
katedra filosofie, Purdue University, West Lafayette, IN 47907, USA
E-mail:mmtustk@purdue.edu.
Home page:
http://web.ics.purdue.edu/~mmatustk/mmatustk/
Profesor Dr. Jan SOKOL, jeden z moznych kandidatu na Presidenta CR, se jako dekan Fakulty Humanitnich Studii FFUK v Praze, jiz treti rok podili se mnou a s Purdue Universitou, W. Lafayette, Indiana, USA, na vedeni letni skoly pro americke studenty, kteri prichazeji do Prahy z Purdue University a z University of Illinois, Urbana-Champaigne. Behem tri let nasi spoluprace Jan Sokol nejenom vedl se mnou letni skolu a organizoval rozpocet a veskere prakticke stranky programu, ale take ucil americany kurz dejin ceskeho umeni a prazske architektury. Take se ucastnil dennich a vikendovych exkurzi (napr. Do Jiznich Cech), ktere jsme s Vaclavem Cilkem podnikali pro americke studenty jako cast jejich vzdelani.
Behem vyuky a pri autobusovych cestach po Cechach a Morave jsem poznal Sokola jako skveleho pedagoga, otevreneho kolegu, praktickeho organizatora, a vreleho cloveka. Nehodlam tvrdit, ze tyto povahove vlastnosti staci na na to, aby byl clovek dobrym ci vhodnym Presidentem republiky. Take netvrdim, ze s Janem Sokolem sdilim veskere nazory na svet ci vedeni univerzit v Cechach ci politiku a filosofii. Rozdilne nazory jsme vzdy otevrene diskutovali a nikdy nas to osobne a ani pracovne nedelilo. Nakonec shoda nazoru neni vzdy to nejdulezitejsi pro praktickou politiku; co je vsak dulezite vzdy pro politku je schopnost vest k praktickemu i moudremu kompromisu a dohode mezi ruznorodymi skupinami. Sokol je clovek, ktery vede lidi dohromady, ne ke konfliktu. A to v Ceske politicke tradici a pri dnesim slozeni politickych sil neni malo. Co mne u Sokolova vzdy imponovalo, je jeho snaha naslouchat druhym, cinit vazna rozhodnuti demokraticky–ne ideologicky ci dogmaticky–a to po porade se vsemi, kterych se takova rozhodnuti tykaji, a ucit se z vlastnich chyb. Honza se taky nikdy neprestal vzdelavat, porad ho bavi cist a hrabat se v antikvariatech, a nesutale se zajima o svet a nove veci.
Americti studenti o Sokolovi napsali v konecnem hodnoceni nasledovne (v prekladu):
“Citil/a jsem se velmi pocten/a mit tu moznost neco se u Sokola naucit.”
“Profesor Sokol je jednim z nejlepsich pedagogu, ktery mne kdy ucil” (totez napsali dva studenti).
“Vzdy jsem se tesil/a na Sokolovy prednasky a zvlast na jeho exkurze po Praze.”
“Jan Sokol byl k nam studentum vzdy velmi napomocny a mily.”
“Sokol je velmi hluboky a moudry clovek.”
“Sokoluv kurz historie umeni jsem mel/a velmi rad/a.”
Chtel bych dodat jeste dve veci.
Za prve: Pred dvema lety Jan Sokol a Ivan Havel navstivili Purdue, zde meli dve prednasky, a pak Sokol podepsal smlouvu na spolupraci mezi prazskou univerzitou a Purdue. Kdyz se na mne Sokol pred lety obratil s napadem zacit tuto spolupraci, slo mu o to, vytvorit neco, co by pomohlo ceskym studentum a univerzite. Existuje dost letnich a jinych programu v Praze, ktere jsou predevsim vydelecnymi podniky pro jedince ci skupiny, ktere to konaji. Ceskym studentum ci profesorum, pokud tam nemaji meloucha, takove podniky nakonec moc neprinesou. Nase spoluprace se Sokolem mela nejenom prinest nekolik extra letnich ucitelskych a administrativnich platu z USA do Prahy, coz jiste neni taky zase nic, ale predevsim vybudovat stipendijni kapital a nove moznosti studovat v cizine pro ceske studenty. To byl Sokoluv plan.
Je mozne, ze existuji ruzne nazory na budoucnost ceskeho vzdelani a univerzit, a trebas lide se Sokolem v mnohem v minulosti nesouhlasili, mozna se i Sokol v leccems mohl mylit, avsak nas letni podnik byl pro Sokola vzdy zamereny pro budoucnost ceskeho vzdelani a ne pro osobni zisk, i kdyz prace a casu straveneho se studenty z USA a to behem leta bylo dost. A Sokol take dlouho hledal nekoho mladsiho, kdo by to za nej ucil dal, a byl ochoten se hned vzdat postu i extra platu, ktery z toho mel.
Za druhe: po zaplavach v Cechach, coz bylo loni hned na konci nasi letni skoly, se na mne obratil Filosoficky ustav FF UK a Akademie CR v Praze, zda bych jim nepomohl ziskat nejake knizni dary z USA. Nakonec ta ustavni knihovna ztratila pres 40 tisic svazku. Kdyz jsem se rozhodl se teto veci ujmout a napsat vyzvu filosoficke verejnosti v USA (pres 350 kateder filosofie), nastal problem, jak dostat knizni dary do Prahy. Napadlo mne pozadat Ceskou Ambasadu ve Washingtonu, aby knihy prijala z cele USA. Ale kdo by na muj navrh dal, i kdyz logisticky to bylo asi nejrozumnejsi? Kdyby nebylo Honzi Sokola, ktery se s Ivanem Havlem obratili primo na Martina Palouse, Ceskeho Ambasadora v USA, cela akce pro Prahu by vubec nezacala. Diky teto intervenci jsme take obdrzeli penezni dar od americke ambasady v Praze na pokryti casti postovneho, a nekdy tento mesic by mela do Prahy dorazit s CSA aerolinkami prvni zasilka knih z USA. Pan Skalnik z ceske ambasady v USA mne psal, ze nemaji na ambasade vice mist pro dalsi knizni zasilky: asi pres 100 krabic darovanych knih filosofie.
Mozna z teto vypovedi vubec neplyne, ze by mel Jan Sokol byt zvolen Presidentem Ceske republiky. To nechavam jinym, nebot prima volba zatim neni. Ale pokud toto dobrozdani upresni Sokoluv verejny profil, jsem rad, ze jsem k tomu mohl neco rict.
