Názor na Václava Havla

Nevidím jediný důvod, proč bych si měl prezidenta Havla vážit. Naopak nalézám spoustu důvodů, proč bych jím měl pohrdat. Nechci komentovat jeho působení před rokem 1989, o tom nevím téměř nic, avšak jeho činnost ve funkci prezidenta republiky dala snad všem racionálně myslícím lidem poznat skutečné morální kvality tohoto člověka. Stačí si jen vzpomenout na všechny ty sliby ze začátku 90. let týkající se jeho příští kandidatury a restitučních nároků. To byl první signál k zamyšlení se nad charakterem jeho osobnosti. Rozsáhlá a neuvážená amnestie, která byla jednou z příčin prudkého nárustu zločinnosti v naší zemi, hlavní podíl na likvidaci zbrojního průmyslu vycházející z bezmezné servility vůči západu a především USA, to jsou jen některé z nekonečné řady kroků tohoto militantního mírotvorce, které významně poškodily ekonomiku naší země. Po celé své funkční období sledoval buďto vlastní zájmy nebo dětinsky, opájejíc se vlastní mocí, uspokojoval své ego tím, že navzdory názorům ostatních politiků a občanů tohoto státu činil svévolná rozhodnutí, která naší zemi nikterak neprospěla. Je sice pravda, že ve světě je známou osobností, otázkou však zůstává, co pozitivního nám to přineslo (Hitler nebo Stalin jsou rovněž známé osobnosti). Nevšiml jsem si, že by Česká republika byla západem jakkoliv upřednostňována, snad jenom pokud se týče umístění rozhlasové stanice "Svobodná Evropa". Bohužel je mezi námi pořád ještě mnoho zaslepených a naivních občanů, kteří dokonale podlehli kampani sdělovacích prostředků, jež vytvořily mýtus o Václavu Havlovi jakožto čestném a poctivém člověku vždy hájícím pravdu a obětujícím se pro svou vlast. Přál bych této zemi skutečně státotvorného vlastenecky smýšlejícího prezidenta, bez uměle vytvořené aureoly, jehož slova by odpovídala činům.