V době, kdy komunisté plnili své koncentrační tábory skutečnými odpůrci komunismu, byl Petr Pithart se svými rodiči - komunistickými diplomaty, kde jinde než na Západě. On tam v té době totiž studoval… Koncem 50. let, kdy lágry přetékaly, se rozhodl vystudovat komunistická práva aby se jimi mohl za nelidské komunistické diktatury jako státotvorný doktor práv dobře živit. To se mu taky podařilo. Pracoval 8 let jako odborný asistent na katedře komunistického „Státu a práva“ . Už jako student vstoupil na přelomu 50. a 60. let do komunistické strany, kde strávil celé mládí. Mezitím, po skončení Právnické fakulty UK, jako věhlasný znalec nepřátelského Západu, navíc se 100% prověřením, vyučoval na vojenské škole v Bruntále velite l ské kádry komunistické armády pro jejich tažení na Západ. Tuto epizodu byste však v jeho oficiálním životopise marně hledali. Ještě ve druhé polovině 60. let vyhazoval ze své kanceláře na fakultě studenty, kteří ho při vstupu nepozdravili „čest práci“. Dů v ěru, vloženou do něho komunistickou stranou, nikdy nezklamal. Po sovětské okupaci byl opět vyslán na studia na Západ, ale na výzvu komunistické strany se už po třech měsících disciplinovaně vrátil z tohoto nelidského světa „vykořisťování a bezpráví“ zpět d o své milované okupované vlasti pokračovat v budování socialismu. Situaci však ani tím nezachránil a lukrativní post na fakultě komunistického „Státu a práva“ musel ke své velké lítosti přepustit ještě kovanějším soudruhům. Nelze se proto divit, že po tak o vém nevděku natolik zatrpkl, až nakonec podepsal spolu s množstvím komunistickou stranou podobně nedoceněných soudruhů Chartu77. Ke své nejslavnější knize „Osmašedesátý“, považovanou za klasiku tzv. "omluvenkové literatury", se až do 90. roku nikdy nepřih l ásil. Věděl, že tím by se rodné KSČ nezavděčil a sobě nepomohl. Po listopadu pak přesně naopak. Vždy dobře věděl, co je a co není pro něho výhodné. Sám říká, že jako chartista strávil 48 a 96 hodin na policejní cele předběžného zadržení. Při jeho nesporný c h „kádrových kvalitách“ není divu, že tohle byl celý jeho „trest“, kterým si KSČ nechala zaplatit. Udělejme si úměru: 8 let v KSČ - 144 hodin v „protikomunistickém odboji“… Pan Cibulka 43 800 hodin. Po 17. listopadu 1989 pak byl tento „odpůrce komunismu“ v ybrán za předsedu české vlády. Vybrali dobře! JUDr. Petr Pithart zajistil naprostou beztrestnost všem komunistickým zločincům 40., 50., 60., 70. a 80. let. Na takového prezidenta bychom mohli být hrdí!   

A já na jejich adresu klidně i přitvrdím (takže to za chvíli smažou):

Jak vůbec může soudně uvažující člověk uvažovat o blbci, jehož jediná kvalifikace je absolutní neschopnost?

O člověku, kterej si i snad ráno musí hodinu rozvažovat, jestli si dojde na záchod nebo ne, až se pose*e a problém se tak vyřeší sám?

O "politikovi", který je natolik tvarovatelnej, že si zněho můžou "správný lidi" dělat maňáska v pimprdlovým divadle?

O někom, kdo v době katastrofickejch povodní litoval pávy u svý trafiky - senátu?