Redaktoři svými znalostmi ilustrují tristní stav
V MFD je uvedený článek doplněn ještě článkem o tom, jak s projektem Heuréka lze výuku fyziky zpestřit. Článek popisuje metodiku pokusu s plynem ze zapalovače v kádince (možnost "přelévat" neviditelný plyn z jedné kádinky do druhé atp.
Pokus byl redaktorům ukázán zřejmě dobře, ale ti pak ale při popisu a komentáři svými neznalostmi velmi dobře ilustrují, že nejenže nedávali při předvádění pozor, ale nepamatují si základy fyziky (a fyzikální chemie) ani ze ZŠ, natož fyziky středoškolské.
1. Pokusem se prý žáci "pokoušejí zjistit, zda jsou plyny kapalné".
"V běžné třídě by se pouze dozvěděli formulku, že plyn kapalný je".
Ve skutečnosti ale nezjišťují existenci kapalného skupenství plynu (na to by stačil jeden pohled do transparentního zapalovače
), ale jak z popisu pokusu vyplývá,
tak jen to, že se plyny (tj. látky v plynném skupenství)
jako kapaliny chovají!
2. "...do kádinky vstříkněte trochu plynu do zapalovače (propan-butan)."
Propan-butan je směs, plněná do "bomb" na vaření. Plyny se míchají kvůli zlepšení užitných vlastností (výhřevnost vs. bod varu - teplotě zkapalnění plynu). Do zapalovačů se plní jen butan (jak také potvrdili hasiči po nedávném výbuchu způsobeném feťáky v Praze-Řepích).
Aby se plyn udržel v kádince (a bylo možné jej "přelévat") je nutné, aby měl výrazně vyšší hustotu než vzduch. To butan splňuje, propan by ale vyprchal.
To, že se butan důsledně drží "při zemi" ukázal i zmiňovaný výbuch. Ten vyboulil v podlahové výšce plášťové panely domu, přičemž paradoxně ani nevyrazil okna, v těchto panelech vsazená (foto na idnes je).
Zřejmě by šlo na laboratorních vahách (dvoramenných) porovnat hmotnost balónků naplněných vzduchem a butanem).
Ale kdeže by se takovými "prkotinami" redaktoři zabývali, když je zřejmě ve škole štvalo, proč by měli vědět "jak rychle běhá trubkou elektron"....
A jen na okraj: Technické studium jsem ukončil na gymnasiu (a ne s nejlepšími známkami), VŠ mám humanitní.
Jinak ale z hodnocení inspekce vyplývá, cže hemie dopadla jen o chloupek lépe než fyzika. U obojího je to totiž stejný problém.
Na základní škole nezačnou žáčci - naši potomci v šesté třídě fyziku "praktickou" mechanikou (jednoduché stroje) a chemii "kuchyňskou" chemií, ale ve fyzice biflováním pojmů veličina - jednotka a biflováním vzorečků, v chemii dokonce biflováním stavby atomu -jádro, obal, počty částic, anionty, kationty! Tuto látku jsme měli my (v druhé polovině sedmdesátých let) až na gymnasiu (byť už také v prvním ročníku), generace našich rodičů se s ní setkala až někdy v závěru středoškolského studia, nebo dokonce až na VŠCHT!
Nevím, kdo vytváří osnovy a základní metodiky pro ZŠ z technických předmětů, rozhodně to ale není kvalitní metodik!
Je ale také samozřejmě otázka, jak jsou připravováni (resp. byli připravováni) na pedagogických fakultách dnešní učitelé ZŠ. Pokud tak, jako byli před 20 lety učitelé cizích jazyků (důraz "vědeckou znalost "jazyka- morfologie, lexikologie, historický vývoj, teorie a dějiny literatury), tak se není čemu divit. Zvláště, když i technické předměty učí převážně ženy. Nic proti nim, ale jsou na to většinou "málo hravé".
posleda@post.cz