S Havlem neodchází jen jeho věrní sluhové, ale i jedno z největších zklamání  polistopadových Čech. Kdo sledoval Havlův volný pád z podstavce morálního vzoru do bahna zkorumpovanosti mocí, lehce nabyde dojmu, že čest a pevný charakter patří již jen do historických románů. Je jednoduché šmahem odsoudit Havla za to či ono, ale Havel je jen produkt společnosti, ve které žije. Jeho nedotnutelnost za jakékoli rozhodnutí, jeho odcizení se občanům země, které prezidentuje, bylo jen odrazem toho, jak se zvyšovala nedoktnutelnost a odcizení všech námi volených zástupců lidu. Havel měl velkou šanci stát se příkladem čestného politika a tvůrcem morálních zásad na politickém poli, ale místo toho dal přednost zaměstnávání kamaradů, amnestování známých a dovolenkování ve všech koutech světa.Stejně jako naši poslanci a posléze senátoři, zcela zapoměl proč, a pro koho byl vlastně zvolen.  Ale Havlův úpadek je jen odrazem morálního úpadku celé české společnosti, a zklamání nad Havlem je spíše zklamáním nad námi samými. Protože my jsme si mysleli, že jsme čestní, féroví, poctiví a neprodejní. Opak je pravdou a bude trvat několik generací, než se objeví někdo, kdo bude mít odvahu ten chlív vyčistit. A tak, až budete chtít nadávat na Havla zkuste se zeptat sami sebe, v čem jste lepší než on.   

 

 

 

  

se na sklonku svého prezidentování, zhruba tak posledních pět let, začal věnovat politikaření a intrikám a vrhl celý svůj potenciál do směšných sporů. Byl to on, kdo přišel s "blbou náladou", ale zapomněl podotknout, že sám byl jedním, a ne zrovna nejneaktivnějším, tvůrcem. Že měl své politické oblíbence by mu člověk prominul, pokud by tak veřejně a halasně netvrdil jak je nadstranický a kdyby tak často nevystupoval v jejich prospěch. Jeho zalíbení v občanských aktivitách nakonec přerostlo v to, že se dnes snaží "občanské iniciativy" kecat úplně do všeho, od jmenování ředitele TV po nominaci kandidáta z politické strany na prezidentství. Dovedeno ad absurdum bude v nějakém podniku jmenován nový ředitel, pak se sejde pár stovek lidí na náměstí a bude žádat jeho okamžité odvolání odůvodňujíc to tím, že má divný kukuč.

Co se týče udělování milostí, to by vydalo za kapitolu samo o sobě. Milosti vrahům, opilým řidičům zabíjejícím malé děti, kteří usedli za volant bez patřičného oprávnění, kamarádům, jednotlivcům naší národnostní menšiny ještě dřív než vůbec byli obviněni, atd. atd. Dle mého soudu by mělo být stanoveno zákonem, že o milost může žádat člověk až tehdy, byl-li pravomocně odsouzený.

Posledním výstřelkem našeho monarchy je předání vysokých státních vyznamenání svým kamárádům a kamarádíčkům, jak jsme měli možnost vidět v televizi. Třetina vyznamenaných prošla Chartou, což byla jejich jediná zásluha k udělení vyznamenání.

Shrnu-li, pak Havel byl dobrým prezidentem do roku 1992. Pak už začal ztrácet na glancu a doma si nedokázal udržet onu populárnost, kterou má dodnes v zahraničí. Budu zde volně parafrázovat myšlenku jiného pisatele: Tchýně je dobrá, pokud s ní nemusíte bydlet. Pokud by v zahraničí poznali jeho "domácí" tvář, pak by svůj až mýtický respekt a úctu k němu dávno ztratili. Havel měl mít dost soudnosti a odejít zavčasu nebo při prvních vážných zdravotních potížích. Jeho poslední léta ve funkci by spíše vystihovalo označení "neviditelný prezident - cizinec". Jeho časté pobyty v nemocnicích, na ozdravných pobytech a na dovolených mu znemožňují plně vykonávat zastávaný úřad. Korunu všemu nasadil svým brzkým sňatkem po smrti Olgy, otálením s návratem do země při přírodní katastrofě a nejnověji neonovou reklamou nad hradem. Pokud snad tím chtěl naznačit, že na hradě je b****l, pak se trefil. Teď odcházejí jeho věrní, kteří jsou určitě uklízeni na dobrá místa, ze kterých mohou ovlivňovat běh státu, aby Havel neztratil svůj vliv.

Havla jsem měl rád, ale zhruba od půlky 90. let mou podporu ztrácel. Byl to on, kdo se zásadně podílel na rozeštvání pravice. Byl to on, kdo se začal intenzívně stavět za nepolitickou politiku, aby nás pak z výšin káral. Dle mého mínění měl odejít již před pár lety. Udělal sice pro naší zem hodně, ale to co udělal na naší politické scéně jeho kredit degraduje. Dnes necítím žádnou lítost, že odchází. To jen jeho zaslepení stoupenci, kteří nejsou schopni se podívat na svět jinými naž Havlovými brýlemi a jeho kamarádi, případně nekritičtí obdivovatelé by rádi Havla nainstalovali div ne jako součást "prohlídky" Hradu a chtěli by ho na postu prezidenta udržet snad i po smrti.