Vystoupil jsme z vlaku a zamířil do Pivovarské šenkovny. Liga nespokojených občanů města Ústí nad Labem tu pořádala minulý týden diskuzi o Spolchemii ve městě. Když jsem míjel hodiny před informačním střediskem v Hrnčířské ulici, upoutala mě jedna věc. Klasické pouliční hodiny, kterých jsou u nás stovky. Tyto byly ale překryty červeným plexisklem s výřezem mezi dvanáctkou a jedničkou, jakoby chtěly ukazovat pět minut po dvanácté. Banální věc, kdyby nebylo týden po požáru ve Spolchemii. Stačilo tak málo, a hodiny mohly vyjadřovat krutou pravdu. Pokud by ovšem zůstali na svém místě. Vzpomněl si na jednání s vedením Spolchemie před pár lety, kdy jsem měl možnost nahlédnout do jedné rizikové analýzy. Pokud by podle ní došlo k výbuchu třaskavého propylénu, srovnalo by to mnoho budov v okruhu stovek metrů, možná i zmíněné hodiny.