Ať bohatí platí náklady svého bydlení!!

Už aby komunističtí milionáři začali platit za své luxusní byty v Praze, co dostali za přisluhování komunistickému režimu. Rozdělili si mezi sebe státní majetek v privatizaci, vykradli banky půjčkami, které nespláceli a teď sedí ve svém luxusním 130 m2 bytě na Staromáku, v Pařížské a na nábřeží Vltavy a daňoví poplatníci za ně platí náklady jejich bydlení. Jakmile tito příživníci začnou platit za své bydlení, uvidíte jak rychle se ministerstvo financí přestane zabývat důchodci, za které se komunističtí milionáři jako pan Křeček schovávají!! To, že vykrádají peněženky důchodců nestydatými cenami elektřiny, vody, plynu, odvozu odpadu atd. jim nikdy nevadilo, ale teď roní krokodýlí slzy, že důchodci nebudou mít na nájemné!!! 

Vysmívat se Ústavě se nevyplácí

Už je to tady! Stát bude platit majitelům domů 15 miliard korun jako náhradu škody za to, že stát vědomě upíral ústavní práva majitelům domů a neřídil se nálezem Ústavního soudu o neústavnosti nynější výše regulovaného nájemného!! Když stát porušuje ústavní práva občanů, tak jim musí zaplatit odškodnění. Alespoň si to páni bolševici ve vládě a na ministerstvech rozmyslí příště!!

Hurá pod mosty

V současné době jsme svědky intenzivní kampaně lobby majitelů domů za okamžité uvolnění cen nájemného. Do této kampaně se zapojují i „pravicově smýšlející“ komentátoři denního tisku, přičemž zhusta používají argumenty, jejichž logika mírně řečeno pokulhává. Uveďme si několik příkladů: Příklad první, statistický: v bytech s regulovaným nájmem bydlí často bohatí nájemníci. To je bezesporu pravda, i takoví se najdou. Mohou však tvořit významnou část této skupiny? Průměrný (brutto!) plat v tomto státě je přibližně 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že průměr a medián není totéž, dá se odhadnout, že tento a vyšší plat má maximálně třetina výdělečně činných obyvatel (a to nepočítám důchodce a děti). Kdyby existovala parita mezi různými formami bydlení, byla by „bohatá“ (dá-li se každý s byť i mírně nadprůměrným příjmem pokládat za bohatého) také přibližně třetina nájemníků. Pak bychom ale museli připustit, že v rodinných domcích, bytech v osobním vlastnictví atd. tvoří dvě třetiny obyvatel lidé s příjmem průměrným a nižším… Myslím, že lidé s nadprůměrným příjmem mohou tvořit sotva jednu desetinu nájemníků bytů s regulovaným nájmem, a používat je proto jako argument není příliš košer. Příklad druhý, právnický: nedávný krok ústavního soudu zrušil regulaci nájemného (a podle odvážnějších právních stanovisek tudíž platnost nájemních smluv samotných. Už se dokonce objevil názor jistého advokáta, že s retroaktivním účinkem dva roky zpět. Proč ne až do roku 1948?). Na vlastní uši jsem v televizi slyšel odůvodnění, že ústavní soud napadl to, že celá věc je řešena vyhláškou, nikoli zákonem. Pokud vím, tak každá smlouva je platná, není-li v rozporu se zákonem (jaký by to měl být, když žádný neexistuje) a byla dobrovolným aktem všech smluvních stran. Neexistence zákona tedy těžko může vést ke zpochybnění řádně uzavřených smluv. Podle mého – přiznávám laického – názoru umožňovala inkriminovaná vyhláška majitelům jednostranně určitým způsobem zvyšovat ceny nájmu, nyní žádné takové pravidlo neexistuje, a jednostranné kroky tudíž možné nejsou. Pokud ano, pak je stejně tak nutné připustit i situaci, že nájemník, který po léta na své náklady zvelebovat svůj byt, má nyní právo jednostranně požadovat po majiteli několik set tisíc korun náhrady nákladů. Příklad třetí, morální: majitelé jsou vůči nájemníkům v nerovnoprávné pozici, jsou jimi vydíráni. Každý soudný člověk, který žije v tomto státě, ví, že vydírání existuje na obou stranách a provádí se způsoby někdy až nechutnými. Jeden rozdíl tu však je. Ani jeden majitel není ve své pozici majitele nedobrovolně. Co však nájemníci? Kolik z nich dostalo možnost jakékoli volby (např. zakoupit byt do osobního vlastnictví)? Velmi často se jedná o osoby staré, s nižším vzděláním, které mají daleko menší možnosti obrany proti zvůli druhé strany, než majitelé. Příklad čtvrtý, ideologický: bydlení je soukromý statek a občan ať se stará jak umí. Zdá se, že vše je soukromý statek. Lékařská péče, veřejná doprava atd. To snad ale platilo ve středověku a ne nyní v civilizovaných zemích. Jsou určité věci, které stát musí nějak regulovat, když zž ne z obecně humánních hledisek, tak proto, aby nenahnal své obyvatele do náruče revolucionářů a extrémistů všeho druhu. Zdá se, že v tomto ohledu jsme na dobré cestě. Příklad pátý, ekonomický: trh vyřeší problémy s bydlením. Částečně ano, ale trh nejsou jen volné ceny. Aby fungoval, musí existovat vyrovnaná nabídka s poptávkou (a ne jen v prostém součtu, ale i v jednotlivých segmentech). Poučka o tom, že dojde ke snížení cen, v praxi rovněž kulhá. Proč potom najdeme takové množství chátrajících nebytových prostor, kam se léta nikdo nežene kvůli nepoměru nájemní ceny a výhodnosti lokality? Troufám si tvrdit, že řada majitelů raději nechá byty prázdné, než by šli dolů s cenami. Tento stav může trvat dlouhá léta a pro mnoho bývalých nájemníků bude již pozdě. Má-li fungovat trh s byty, je třeba před uvolněním cen udělat několik kroků, na které bylo třináct let čas, moc se nestalo (investovat do výstavby, skoncovat s užíváním bytů, zvláště obecních, k podnikatelským cílům apod., a především vytvořit právní zázemí, které by umožňovalo případné spory rychle a účinně řešit). Rovněž představa, že po uvolnění cen se někteří nájemníci zbaví bytů „načerno“ a uvolní je, je naprosto nerealistická. Vždyť nic nebrání tomu, vzít si podnájemníka na černo a příslušně mu upravit cenu… Příklad šestý, sociální: stát bude zvláštní sociální dávkou pro potřebné cenové rozdíly dorovnávat. Tomuhle chlácholení snad nemůže věřit vůbec nikdo. Při představách některých majitelů o cenách by muselo dojít k razantnímu nárůstu daní (výpočet si může každý, kdo takovouto hloupost napsal, udělat za domácí úkol sám). Majitelé často argumentují, že z nízkého nájmu nemohou investovat do svých domů. To je velmi často pravda. Existuje však zcela jednoduché řešení: nechť majitelé každoročně buď ve spojení s daňovým přiznáním nebo jinou formou požádají stát o příspěvek formou faktur za příslušné práce. Stát by to přišlo podstatně levněji, takže spokojeni by mohli být všichni. Je ještě více věcí, o kterých by se dalo diskutovat, ale nemíním svůj příspěvek zbytečně protahovat. Ještě závěrem – sám se hlásím k pravici a rovněž mám pocit, že současná situace má do spravedlnosti daleko. Řešit však všechny problémy jediným způsobem – uvolněním cen – není pravicové, ale hloupé, nedomyšlené a pro stabilitu establishmentu a celé společnosti extrémně nebezpečné.

Re: Hurá pod mosty

Deregulace

Žil jsem přes 20 let v Německu, pár let v Kanadě a v USA ale jak zde lidé píší, že je všude nájemné regulované, já jsem se s tím nesetkal

Co dělat s regulovaným nájemními příživníky ??

Deregulace

Re: Deregulace

K čemu jsou majitelé

Tak se zase pár nenažraných majitelů spojilo a jejich chapadla sahají až k ústavnímu soudu. Mají málo na své vily, potřebují hold více. Už se těším, až se budou  jejich baráky po deregulaci blýskat novotou a nájemníkům se zlepší bydlení takovým skokem, jakým se zvýší nájem. Konečně už budeme všichni šťastni, ještě že ti majitelé tady jsou, komu bychom platili.

Re: Bydlení zůstane stejné.

Jeho cena je totiž zhruba třikrát podceněna. Pro současnou úroveň bydlení je proto nutné nájmy zvednout nejméně o 300%. Jak vidíte, je to jednoduché ! Kdo si pak ještě připlatí, ten bude bydlet ještě lépe !

VČASNÁ REZERVACE SE VŽDY VYPLATÍ !!