Nemohu nereagovat na článek Jana Pelce "NATO nebo sjezd KSČ". Příspěvek je podle mého názoru naprosto zcestný a přirovnání, která v něm zaznívají, jako by měla pouze cíl zalíbit se nepřemýšlivému čtenáři. To,že kamarády pana Pelce kontrolovala policie již za minulého režimu, nemá naprosto nic společného s bezpečnostními opatřeními, která jsou nyní v Praze zavedena. Pochybuji totiž, že prezident Bush, Chirac či pan Robertson, jsou přáteli pana Pelce. I proto se mi zdá přirovnání nesmyslné. Nejvíce mě však šokovalo zamyšlení nad tím, kolik vysoušecích strojů by bylo možné zakoupit místo "jedné jediné svačinky vyvolených". Jestli je pan Pelc alespoň v základu vzdělán v zahraniční politice (což by jako horlivý její komentátor mohl být), měl by si uvědomit, že prestiž, kterou ČR získá za pořádání summitu, je k nezaplacení. Vysvětlovat to však panu Pelcovi a dalším asi pěti milionům lidí je pravděpodobně podobné bojům s větrnými mlýny.