Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Proč chtějí ženy rodit doma?

S porody je to jako s otisky prstů či s písmem: Nenajdeme dvě stejné hodnoty, každý porod probíhá jinak a jinak bolí. Každá žena, která rodila vícekrát, toto velmi dobře ví. Přesto však lze mnohé zobecnit. Také se nedá zobecnit chování nemocničního personálu, proto musím upozornit, že ač jsem poznala v porodnici skvělé sestřičky a lékaře, kterých se mé následující řádky netýkají, kterým naopak patří poděkování - budu nadále psát o tom, co ženy vyhání z porodnic:

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Slámová Miroslava

ad Jdeš do pasťáku, tak se připrav
Souhlasím se zde uváděnými příspěvky - stav českého porodnictví po stránce vybavení porodních oddělení a zdr.personálu je velmi špatný, zvláště zřejmě v nemocnicích v menších městech. Má zkušenost s porodem je mladší než zkušenost paní "Elis", pochází z roku 2000, alebohužel  ji musím ujistit, že se toho mnoho nezměnilo. Byla jsem rozradostněná když jsem si šla poprvé nechat vystavit Těhotenskou průkazku a hned tam nastalo mé rozčarování, když si mě zdr. setra mé gynekoložky pozvala do ordinace spolu s dalšími čtyřmi ženami. Později jsem zjistila, že je to běžná praxe, aby to tzv. "odsejpalo". Přede všemi se mne dotazovala na mé těh. příznaky a bez obalu se mne taktéž přede všemi zeptala, zda si "těhotenství budu nechávat." Samozřejmě ano, ale to nic nemění na tom, že jsem také měla možnost odpovědět že nikoliv, a to považuji za citlivou záležitost, kterou bych určitě nechtěla projednávat před ostatními lidmi. Pak to následovala v podobném duchu: každá návštěva těhot.poradny spočívala v tříhodinovém čekání na tvrdých lavicích, popřípadě vestoje, a to i ve vysokém stupni těhotenství, neboť těhotným byla vyhrazena pouze středa dopoledne i když bylo ordinováno do 12.00h a v odpoledních hodinách od 13.00h. Navíc jsme byly zvány všechny do 10.30h, kdo přišel později byl poučen, že "příště jen do půl jedenácté". Z jakého důvodu, to radši nechci vědět. Takže když jsem nastupovala do porodnice, bylo to již bez iluzí, navíc vyzbrojena varováním typu "Ten týden to tam přežiješ. Musíš to vydržet, každá musí. Ale vezmi si hodně jídla." Porod sám : nepoučena o tom co mi podávají za léky, jsem se zeptala - bylo mi mlhavě odpověděno že jsou to kapičky co mi neuškodí. Alternativní metody porodu - utopie. Naštěstí můj porod trval se vším všudy pouze od 7.00 h ráno do 13.20 h odpol. Během této doby, kdy jsem byla stále na porodním sále (v tomto případě kójce) přišel opravovat montér ve špinavém pracovním overalu vadně odtékající kanálek,umístěný asi 2,5 m ode mne. Paradoxně mne to spíše rozesmálo. Když nastala druhá doba porodní, byly přede mne - metr, nahnány tři studentky Stř.zdr.školy. Nejenom že mne o tom nikdo neinformoval, neinformovali mne ani o tom, že toto mohu odmítnout. Kdybych ovšem už netlačila a zmohla se na slovo. Ale to už je jen třešnička na dortu. Pak mě už vystrčili na chodbu a dávali mi najevo, že už je hotovo, ať si mě odvezou dolů na novorozenecké. Houska na krámě. Zbytek pobytu se nesl v podobném duchu. Chápu že sestry mají leckdy těžší práci než doktoři, chápu že to odnáší jejich rodina, že mají malé fin. ohodnocení atd., ale i tak jsem doufala že přes každodenní rutinu se budou alespoň trošičku snažit,aby to vše byl opravdu krásný zážitek a abychom byli já i dítě spokojeni. Není to vyloženě traumatický zážitek (mohla jsem rodit někde v Ulánbátaru),a když se na to dívám zpětně tak se i bavím, ale budoucím maminkám bych přála aby tyto podmínky byly opravdu lepší. Vždyť je to zázrak..
0/0
20.11.2002 16:02

Gisela

V této zemi rodit nebudu
Zdravím vás, je mi 25 let, zatím jsem svobodná a celý život si přeji mít děti. Nejlépe více než tři. Pokud se ale situace v českém porodnictví (a lékařství vůbec) nezmění, jsem odhodlána nerodit v této zemi. Byla bych proto i schopna vycestovat např. k přítelkyni do zahraničí (Francie, Dánsko). Jen abych já ani moje dítě nemusela zažít teror ze strany lidí, kteří mají rodící ženě nejvíce pomoci. Věřím, že i dítě si někde hluboko pamatuje velmi hrozivý zážitek svého porodu. V žádném případě bych svým dětem nechtěla hned na začátek připravit takovouto zkušenost. Nechápu, jak mohou muži lékaři rozhodovat o něčem, co si ani nedokážou představit. Vždyť typický muž "umírá" už při obyčejné chřipce, jak by se asi zachoval při porodu ? Proč na porodních odděleních nejsou pouze ženy (nejlépe ty, které už děti mají) ? Jaký to musí být pocit, když vám do nejintimnějších míst v takové situaci zírá cizí chlap a poučuje vás, jak máte co dělat ? Porod je zážitek na celý život a nikdo nemá právo tuto jedinečnou chvíli ženě zkazit.
0/0
16.11.2002 16:25

Elis, Pardubice

Jdeš do pasťáku, tak se připrav.
Mé dvě zkušenosti s nutností povít děti v nemocničním zařízení jsou už staršího data - roky 1988 a 1990. Díky osvětě mých kamarádek a známých jsem se stihla psychicky připravit a vypěstovat si "hroší kůži".Motto závěru těhotenství bylo: jdeš do pasťáku, můžou se tam k tobě právě tak chovat a nic s tím nenaděláš- jseš úplně v jejich moci: připrav se a nic tě nepřekvapí. Jen díky tomu jsem pobyt duševně ustála a "nebulila", ani se nehroutila jako některé nešťastné spolumatky, které asi čekaly jiné zacházení. Byly tam: štěkavé sastřičky ( ale i hodné), nerudní doktoři ( ale i vlídní), velký nedostatek čistého prádla (potíže s prádelnou), šest matek a šest dětí na jednom pokoji ( nemožnost se vyspat) a tehdy i naprostá odloučenost od rodiny. Když jsem po druhém dítěti scházela ze schodů porodnice, byl to jeden z nejhezčích pocitů, na který si vzpomínám:buďte tu zdrávi, tady mě už nikdy nikdo neuvidí!
0/0
6.11.2002 17:04

Soňa Nejedlá, Ustí nad Labem

Porodničtí dinosauři
Nejdříve by museli vymřít ti staří praktici, kteří z porodu ženám i dětem udělali utrpení. Ti se stále ještě šourají po nemocničních chodbách univerzitních porodnic a dostávají medaile za zásluhy. Ženy jsou pro ně pouze statistická čísla. Po lékařsky vedeném porodu jsem se cítila jako znásilněná. Přivázali mi nohy do vzduchu, oholily mě a řvali na mě, že mám být šťastná, vždyť přece rodím krásného, zdravého, šťastného socánka. Zůstala jsem raději u jednoho dítěte. Nestojím o další ponížení. Všem ženám, které chtějí rodit doma držím palce. Obdivuji jejich vnitřní sílu. Mimochodem, nekoresponduje chování mužů - lékařů v porodnici s přezíravým postojem celé společnosti k potřebám žen. Já jsem o tom přesvědčená.
0/0
28.10.2002 16:06

marie dostálková

vřele souhlasím
Vřele souhlasím s článkem. Podepsala bych každé slovo. Rodila jsem třikrát a s malými rozdíly, vždy nezapomenutelné!
Dodnes dávám svůj poporodní příběh k dobru svým přátelům, abychom se zasmáli, ač věru ve chvílích prožitých mi do smíchu nebylo vůbec.
Jedním slovem - katastrofa.
 
0/0
25.10.2002 11:54

nekecam@seznam.cz

porodnice / doma?
Moje zkusenost je stara ctvrt stoleti, uz je mozna vsecko jinak. Pri prvnim diteti jsem byla zdrava, odpocinuta, primerene sportujici, plna energie a po navratu domu jsem brblala, ze hygienictejsi a jednodussi by bylo rodit doma. Ochota personalu, prostredi.. nechutnost. Druhe dite bylo hodne prenosene a nechtelo se mu na svet. Tam byl zasah odborniku vhodny a vsecko dobre dopadlo. Take uz jsem nespechala tolik domu, protoze jsem vedela, ze si uz neodpocinu. Tenkrat byly deti oddelene od maminek, jen nam je na chvilku pujcovali na kojeni.... Potom si vyberte... Chci verit, ze dnes je pece lepsi. Uz jen to, ze otec smi byt u porodu a rodinu si pohlidat. hlavne necekat, ze se nekdo z personalu postara, vsimne si. Maminka se musi hlasit, asi nekdy i vnucovat, sama. Hodne sil, devcata!
0/0
25.10.2002 10:00

Miksi

Budoucí maminky
0/0
24.10.2002 22:42

Miksi

Budoucí maminky
0/0
24.10.2002 22:42

Martin Horák

Dovoluji si podotktnout,
že zákaz porodů doma (resp. asistence porodních asistentek u nich) prosazuje žena (paní ministryně). Takže bych to jako konflikt ženy vs. muži neviděl.
0/0
23.10.2002 12:25

Re: Dovoluji si podotktnout,
Dobrý den, pane Martine Horáku. Máte pravdu, že máme ministryni zdravotnictví. Ale kolik roků před tím byli ministry zdravotnictví muži? Opravdu se cesta, která kamsi směřocala celá desetiletí, v krátké době zásadně otočí jinam?A kolik mužů je kolem paní ministryně? Kdo dnes píše "odborné" články o porodech a o tom, co cítí rodičky??Lidová moudrost říká Jedna kytka jaro nedělá: Dovedu si představit, že nejde jenom o jediné rozhodnutí, zda povolit či nepovolit porody doma, to už je to závěrečné, ale důležitější je vytvořit podmínky k tomu, aby ty porody doma byly možné i v naší zemi.Ale ty podmínky vytvořeny nejsou.(!) Neboť porodnictví je u nás velmi zanedbaná kapitola. Takže i kdyby byla vůle porody doma dovolit, situace u nás to neumožňuje. Je to situace, která se vyvíjí dlouhodobě, která souvisí s financemi, se spoustou rozhodování...a tak si myslím, že odvolávat se za takové situace na paní ministryni je totéž, jako když někdo tvrdí, že ženy přece mají stejnou možnost pracovat v nejvyšších funkcích jako muži, a přitom nezohlednit to, že ženy nesou tíhu druhé směny v rodině. Muži, kteří v rozhodovacích procesech v naší zemi tvrdě převládají - muži stále mají na pořadu dne něco důležitějšího, než jsou matky - to je prostě téma okrajové, dobré tak na okurkovou sezonu...a je to smutné. Naprosté nedocenění matek, jejich obětvosti a práce, nezájem o těžkou situaci matek - a to jak v rodině tak společnosti -nesporně vede ke snižování porodnosti.Máte pravdu, že nejde o problém muži versus ženy, to vůbec ne. Spíš o problém ženy versus "muži nahoře",kteří řeší velké věci, ale každodenní drobnosti,ze kterých se skládá život "těch dole", a těmi matky bohužel nesporně jsou, jim poněkud unikají. PaedDr. Radmila Dobešová
0/0
8.11.2002 16:00

calabria

sice děti nemám...
ale s přítelkyní,který zrovna jedno čeká (její v pořadí druhé)jsme se poohlíželi o nějakých těl lepších nemosnicích a porodních domech...Doporučuji www.emimino.cz,kde jsou např.vysvědčení pro porodnice s příspěvky od maminek, většinou čerstvé zážitky.Jen velice zřídka se tam objevuje něco, jako je popsáno v článku...Možná tak před 10 lety...absolutní většina gynekologyckých zařízení sama provozuje nebo zprostředkovává kurzy pro maminky i tatínky...a není to nic cenově náročného (300-600 czk za celý kurz),tělocviky.....
0/0
23.10.2002 12:05

Romana

Re: sice děti nemám...
Taky jsem chodila do kurzu jedné pražské porodnice. To co říkali na kurzu se neschodovalo s tím, co jsem zažila v porodnici. Některé lektorky na kurzech lžou. Neosobní přístup sester a doktorů byl až zarážející. Jinak než vleže na zádech mi nedovolili rodit. Prostě tragédie. Jak můžou být doktoři tak přiblblí? Chce se mi z nich ble....
0/0
28.10.2002 16:29





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.