Z diskuze na stránkách Mladé fronty Dnes - Východní Morava

Epilog boje o kanál do Dunaje: K.O. v prvním kole Když byla před měsícem na těchto stránkách zahájena další z periodických diskusí o znovuoživení chiméry kanálu Dunaj-Odra-Labe, vypadalo to, že se čtenáři mohou těšit na vyrovnaný duel. Síly obou táborů byly jako vždy rovnocenné. Zlín - Na straně jedné ryzí amatéři: ekologové, památkáři, Děti Země, hrstka starostů postižených měst se svými obyvateli a reálně uvažující odborníci. Proti nim nastoupily šiky profesionálů - všemocní úředníci s množstvím podrobných, po desetiletí zdokonalovaných plánů, zezadu krytých zkušenými a tvrdými lobisty a Sdružením D-O-L, které mělo navíc k dispozici novou, dosud tajnou zbraň nejtěžšího kalibru. Všichni teď už víme, že boj byl zcela zbytečný, že jsme celou dobu dělali vesele účet bez hostinského. Staronová německá vládní koalice jako první z priorit svého programu okamžitě zastavila výstavbu labské vodní cesty. A to nejen pouze v reakci na následky ničivých povodní. Jedná se o jedno z mnoha ekologických a dopravních opatření. Nemalé prostředky, již vyčleněné na její stavbu, budou použity k budování hrází, suchých poldrů a dalších opatření, jež odvedou záplavové vlny mimo obydlené území. Ať se komu líbí, či ne, Německo má v Evropě srovnatelné politické i ekonomické postavení, jako USA ve světě. Těžko se najde někdo, kdo by chtěl jeho vládu obvinit z krátkozrakosti, či ekonomického diletantství. Určitě si dávno, na rozdíl od našich "odborníků", dobře spočítali, že pokračovat ve stavbě je nerentabilní. U nás měly být již v polovině roku 1995 předloženy široké veřejnosti podrobné marketingové studie zájmu zákazníků. Z jejich nezveřejnění můžeme usoudit, jak asi dopadly... O tom, s jakou netrpělivostí čekají podnikatelé v našem kraji i starostové na lodní dopravu, jsme měli možnost se přesvědčit před týdnem. Kdo by si však myslel, že je již z cela vyhráno a těšil se, že hyperaktivní projektanti načrtnou ze setrvačnosti ještě několik podrobných studií a budou se konečně věnovat užitečné práci, je na omylu. Zastánci kanálu sice zpočátku poněkud zkrotnou, ale ne nadlouho. Asi jako Hydra, když přijde o jednu hlavu a vzápětí jí narostou dvě nové, ještě větší. Prvním jejich nezvratným argumentem bude, že v Německu se může klidně za 4 roky změnit vláda a když jsme mohli čekat tak dlouho, ještě vydržíme a navíc si něco přišetříme. To je jistě pravda, ale motor Evropy se začíná poněkud přehřívat a ekonomická i dopravní integrace bývalých zemí NDR ještě pár bilionů Eur spolkne. Na nadcházejícím summitu NATO v Praze bude taky muset všem zúčastněným prezident Johannes Rau zdůvodnit, proč tak bohatá země vydává na zbrojení dvakrát menší podíl než my, kteří nepatříme zrovna k jeho tahounům a sáhnout hlouběji do měšce. Je tedy nejvyšší čas vrátit se zpět na pevnou zem, do reálu našeho kraje. Co je pro milovníky výletů do Hamburku, či Vídně zlé, nám může přinést někdy užitek. A nejen obyvatelům Kroměříže. Trasa kanálu z územních plánů hned tak rychle nezmizí, ale zbytek jejích zastánců už bude tahat za podstatně kratší konec. U všech podobných staveb se dle vládního materiálu EIA posuzuje jejich vliv na životní prostředí a jsou povoleny jen v případě kompenzace tohoto negativního vlivu. Např. v Kroměříži díky dálnici vznikne za Podzámeckou zahradou park o rozloze 15 ha s třemi rybníky. Bude-li teď načrtnuta (už spíše symbolicky) již jednou schválená východní obchvatová varianta, mohou na tom paradoxně obyvatelé města velmi vydělat. Nikdo nemůže předvídat, co se v daleké budoucnosti stane. Už teď mohou nevytížení projektanti započíst práci na rozsáhlé studii co největšího areálu v Přírodním parku Záhlinické rybníky. Ten by sloužil k rekreaci, provozování vodních sportů, turistiky a rybaření. Jak vyplývá ze zadání územního plánu, přesně takový areál - dobře vybavený a u vody, městu již mnoho let velmi citelně chybí. Všechno zlé může být nakonec k něčemu dobré. Jde jen o to, aby každý věděl, na co má nárok. A stále bude platit: "něco za něco". MILAN KOMÍNEK, předseda sboru zástupců KPÚ Kroměříž, MFD 5. 11. 2002

Jak je dobré u mluvení myslet