Druhý výstup astronautů z ISS zahájen

Druhý výstup zahájili astronauti Wolf a Sellers téměř přesně podle plánu; svoje skafandry přepnuli na vnitřní baterie v 16:31 SELČ. Přibližně půl hodiny jim pak trvala příprava nářadí a přesun na místo montáže a kolem 17. hodiny našeho času se pustili do prvního úkolu, instalace pojistných krytek SPD.

Výstup astronautů Wolfa a Sellerse plánovaný na sobotu 12. října má začít kolem 16:30 SELČ. V průběhu šestiapůlhodinové vycházky mají pokračovat v oživování systémů nově instalovaného dílu příhradové konstrukce ITS-S1. Nejprve však uskuteční úpravu rychlospojek v potrubích amoniaku mezi příhradovými konstrukcemi Z1 a P6, které jsou již na stanici od října resp. prosince 2000. Úprava spočívá v instalaci pojistných krytek SPD, které mají zlepšit mechanické vlastnosti životně důležitých spojů v potrubích termoregulačního systému, aby při dalších montážních pracích na stanici nedošlo k porušení jejich těsnosti a k následujícímu úniku chladicího média. Navíc by únik čpavku mezi dvě těsnění, kterými jsou spoje vybaveny, mohl vést k deformaci rychlospoje a zabránit tak astronautům při opravářských pracích k jejich rozpojení. Nově instalované kryty SPD mají vyřešit i tento problém. Samozřejmě SPD budou instalovány i na potrubí mezi ITS-S1, ITS-S0 a laboratorním modulem Destiny. Celkem jich mají během tohoto výstupu namontovat 24 kusů. Pak astronauti připojí k novému termoregulačnímu systému na konstrukci ITS-S1 obě zásobní nádrže s kapalným amoniakem a tím systém ATCS připraví k provozu. Systém ATCS však bude spuštěn až v budoucnosti, jakmile bude instalován i jeho druhý radiátor na konstrukci ITS-P1. Ta by měla být dopravena do vesmíru při příštím startu raketoplánu v listopadu letošního roku. Po prověření hermetičnosti spojení nádrží se budou věnovat dokončení příprav ruční drezíny CETA č. 1 k provozu. Dalším úkolem druhého výstupu bude instalace externí televizní kamery na trup laboratorního modulu Destiny. Neméně důležitým úkolem bude odstranění tří pojistných šroubů držících radiátor termoregulačního systému ATCS na místě v průběhu startu raketoplánu ze Země. Tím by měl být výstup zakončen. V průběhu příprav k výstupu mají piloti raketoplánu opakovanými zážehy motorků RCS zvýši oběžnou dráhu komplexu. K dotazu "Tomáše": Dlouhodobé posáky, které v průměru tráví na stanici koro půl roku jsou tříčlenné. V současnosti je na palubě stanice 5. dlouhodobé expedice a na Zemi se již v létě letošního roku začala připravovat posádka pro 9. dlouhodobou expedici. To znamená, že jejich příprava na konkrátní let trvá přes dva roky. Návštěvnické posádky, které jsou šesti až sedmičlenné, se připravují v průměru 18 měsíců. Během těchto 18 měsíců se vypraví k ISS v průměru 6 raketoplánů. Tak si spočítejte, kolik celkem lidí je současně ve výcviku. Z toho pak může vyplynout mylný dojem, že každý astronaut letí jen jednou, nejvýše dvakrát. Je to omyl, protože už je značné mnéoožství těch, kteří letěli 5x, a dva dokonce již uskutečnili 7 expedic do vesmíru (samozřejmě že tito "rekordmani" nesuktučnili všechny lety na ISS, protože na začítku jejich kariéry ještě ISS nelétala).

Dekuji

Dekuji panu Vitkovi za komentare. Myslim ze diky nemu je toto jedna z nejlepsich diskusi na celem iDnesu. Mozna trosku od veci, ale - proc se posadky tak moc stridaji. Nemam na mysli po x tydnech ve vesmiru, ale proc neni skupina rekneme 50ti astronautu kteri by byli vycviceni a ve vesmiru se stridali? Vzdyt vycviceni astronauta musi byt velice financne narocne a prc nekoho noveho ucit neco co uz nekdo nekolikrat absolovoval? Je mi jasne ze se do vesmiru chce podivat vice lidi, ale to asi nebude ten duvod, ze? Zdravotni rizika? Dekuji.