Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Lidé v zoufalství hledají viníky záplav

Stejně rychle jako opadává ničivá voda rozvodněných řek, začínají se vynořovat i pochybnosti, jestli to všechno, co se dělo především kolem toku Vltavy, muselo být tak strašné. Lidé už uvažují o trestních oznámeních či žalobách na firmy, na státní podniky povodí či na města a obce.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Gaan

To by me zajimalo na co to budou svadet Rakusani a Nemci??
0/0
20.8.2002 15:45

stokolan

dovolená
Od 6.-18.8. jsem byl na dovolené v Turecku. Na BBC ukazovaly šoty ze záplav ve střední Evropě. Z ČR pouze záběry z Prahy (většinou záběry na Karlín). Po příletu a sledování informací musím říct že mi je líto především všech vesnic a malých měst. Praha, ta měla být připravená. Praha je hlavní město a tak se i po průserech všech kompetentních lidí prachy najdou a budou se pumpovat hlavně do její obnovy na úkor ostatních!
 
0/0
20.8.2002 15:43

Chytrolín

Jsme národ blbců
Tak po přečtení těchto komentářů docházím k několika poznatkům: 1) 80% Čechů jsou odborníci na vodohospodářství 2) Hlavní náplní práce pražského primátora by mělo být zmatené pobíhání po ulicích s hlavou v dlaních a řevem: "Pomóc, žene se velká voda. Všichni utíkejte!" 3) Na druhé straně je každý alibistou a když na něj někdo ukáže, není schopen dát dohronmady fakta a říci, že za danou situaci nenese nikdo osobní zodpovědnost, ale háže špínu na jiné. 4) Všem "inteligentním" kritikům bych všechnu tu vodu co napršela vylil na hlavu, aby se probrali. 5) Vše je v rukách božích. Za všechno může Bůh! Zažalujeme církev!
0/0
20.8.2002 13:12

Radek

Re: Jsme národ blbců
bože ty seš vůl jak anděl. Zřejmě Ti ta voda nic nevzala, že tak plkáš (mě vzala skoro všechno). Jdi ty svoje kydy plácat někam jinam, protože pršelo 4 dny, i když na celym území, a dle Tebe, pokaždý když zaprší 4 dny bude tohle peklo - sory, jestli jo, tak odmítám v týhle zemi bydlet. Viník by se najít měl, za to nemůže déšť. Keci o tom, že to byla stoletá voda ..... ha ha ha. Terezín byl založen před 400 lety, nikdy, to znamená ani jednou, tam voda nebyla, před 4 dny tam bylo 2,5 metru v celym městě.... Fakt seš pako, a to dost velký, který o tom nic neví .
0/0
20.8.2002 13:19

Chytrolín

Re: Re: Jsme národ blbců
Hmm, tomu říkám argumentace. Dal bych pár podnětů k zamyšlení, ale nejsem si jist, zda autor dokáže myslet. Ale přeci. 1. Záplavy postihly prakticky celou střední Evropu. Za to může povodí Vltavy nebo primátor Němec? Jen tak mimochodem, v Praze byla evakuována místa, kam nakonec voda ani nepřišla. 2. El Niňo, globální oteplování, slyšel jste už někdy o těchto fenoménech. Nevím, zda byla někdy v Terezíně potopa, ale jako argument je to naprostá hovadina. 3. Netvrdím, že za povodně nikdo nemůže, jen jsem řekl, že nelze nikomu dávat osobní odpovědnost. Viník je jediný LIDSTVO, jeho činěním došlo ke vzniku výše zmíněných fenoménů. Zavřeme se všichni do vězení nebo se rovnou navzájem postřílíme? 4. Ad "Keci o tom, že to byla stoletá voda .... ha ha ha" - Co to teda bylo? Komlpot povodí Vltavy? Nebo stavební lobby? Nejsme, proboha, jediné místo na světě, kde se mění klimatické podmínky. 5. Bydlím v Praze cca 30 metrů od Vltavy, díky doému protipovodňovému systému se k nám voda nakonec nedostala.
0/0
20.8.2002 17:21

Bubák1

Re: Re: Re: Jsme národ blbců
Souhlasím, s výjimkou podílu lidstva na změně klimatu. Taková povodeň není první katastrofou, která nás potkala, v minulém století bylo takových (a větších) povodní několik (viděl jsem graf v TV), 20. století na tom bylo poměrně dobře co se povodní týká. Pravdou ovšem je, že za škody nemůže nikdo, protože taková povodeň je situace, která se nedá jednoduše nacvičit, podstatná je záchrana životů. To se myslím povedlo, lidé kteří zahynuli, si za to mohli povětšinou vlastní nekázní a podceněním živlu.
0/0
20.8.2002 17:34

Bonzi

Re: Jsme národ blbců
Národ není blbec ale skládá se z jednotlivců a v tomto případě jste blbec Vy bez ohledu na to zda jste v příbuzenském vztahu,nebo dobře placený zaměstnanec.
0/0
20.8.2002 18:53

Radek

A co takhle Orlík
Vážení, jsem z Litoměřicka - peklo. Vím, že svádět na někoho tuhle katastrofu v okamžiku kdy je potřeba každá ruka a noha, a to nejenom u nás , je blbost. Ale piloti vrtulníků který odstřelovali volně plovoucí lodě z Labe vědí co se dělo na Orlíku před tím, než to všechno začalo. Byli otevřené výpustě naplno, a nešli jim zavřít. Sváděli to na pracující potápěče - hovno.
0/0
20.8.2002 13:01

Petr Zach

Prostá fakta
Když voda zatopila Krumlov, Budějovice a Strakonice nikdo prý nemohl očekávat, že se tato vlna požene dál ještě ve větší míře. Když zatopila Prahu již  všichni věděli, že je třeba evakuovat Litoměřice, Děčín, Ústí. Ano, po cestě nejsou přehrady, ale jak bylo několikrát řečeno, stejně téměř žádnou povodeň nezadrží. V pondělí probíhala v Praze evakuace ohrožených částí města. Dobrovolníci a turisté holýma rukama budovali hráze s písku na Kampě.  Počítačový model ukazoval s přesností 10 cm kam voda stoupne. Metro jezdilo do posledních chvil. Dva vlaky zůstaly v zatopených tunelech. Zvířata v zoo byla údajně odvedena z dosahu zátop a gorily se měly v případě nebezpečí uchýlit na protipovodňovou věž. Hranice zahrady se nachází 100m od Vltavy. Armáda poslala v neděli na pomoc dvěstě vojáků. Přes výzvu o povinném zakotvení v přístavech zůstala spousta plavidel na řece. S několika chemických továren cosi uniklo. Odpovědní tvrdí, že se nic neděje, ale spousta lidí má dýchací a jiné potíže. Pokud o tom nebudeme mluvit, nevzejde ani poučení, jak se příště alespoň podobných chyb vyvarovat.
0/0
20.8.2002 12:30

Pavel Přib

Vodohospodáři byli na záplavy připraveni, chyba je u jiných
Dnes je to víceméně jen "špatný vtip".
A tady je znění článku:
Na záplavy jsme nyní lépe připraveni, říkají odborníci
Vzhledem ke klimatickým změnám musíme i do budoucna stále více počítat s hrozbou záplav a povodní. Shodují se na tom odborníci a zástupci centrální protipovodňové komise. Ti dnes zároveň oznámili, že naše země je na takové případy připravena mnohem lépe než při katastrofálních záplavách, které před pěti lety postihly Moravu.
Od té doby se podařilo úřadům sjednotit postup při takto krizových situacích. Také armáda a hasiči jsou lépe vybaveni technikou pro záchranné práce v postižených oblastech. Problémy by už ani neměly být ani v dorozumívání jednotlivých zásahových složek - zajištěn je dostatek mobilních telefonů i jejich dobíjení. Právě to v minulosti komunikaci mezi záchranáři značně komplikovalo.
S větším předstihem bychom se také měli o hrozícím nebezpečí dozvědět. "Zvýšili jsme počet předpovědních míst zhruba na dvojnásobek, podařilo se nám prodloužit dobu předstihu předpovědí na dva dny," říká náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu pro hydrologii Jan Kubát.
Lidé, které před pěti lety ničivé povodně zasáhly, se ale stále větších dešťových srážek obávají. Starosta nejvíce postižené obce Troubky František Němčák upřesňuje, kolik je následky povodní stály. "Drobné opravy v rámci našeho katastru bych řekl, že se pohybovaly v částce kolem dvou milionů."
Do oprav koryt vodních toků je pět let po záplavách na Moravě podle úředníků třeba investovat ještě zhruba čtyři miliardy korun. Díl odpovědnosti ale musí nést i každý sám za sebe - také tím, že si své majetky včas pojistí.
 
0/0
20.8.2002 12:29

Jakub

Obvinění
Za všechno může povodí vltavy, magistrát, památkáři, ekologové, Čez, turisti, projektanti, komunisti, ředitel ZOO, dopravní podnik....
Ti Všichni se totiž domluvili a zařídili obrovské množství srážek na velkém území čech. Toto velké spiknutí řídí totiž nejmenovaná šedá eminence ukrytá vysoko v horách se snahou ovládnout celý svět. Ale my jsme národ bystrý a hned to prokoukneme a ze všech sil si zanadáváme.
0/0
20.8.2002 11:44

Radek

Re: Obvinění
bože ty seš vůl jak anděl. Zřejmě Ti ta voda nic nevzala, že tak plkáš (mě vzala skoro všechno). Jdi ty svoje kydy plácat někam jinam, protože pršelo 4 dny, i když na celym území, a dle Tebe, pokaždý když zaprší 4 dny bude tohle peklo - sory, jestli jo, tak odmítám v týhle zemi bydlet. Viník by se najít měl, za to nemůže déšť. Keci o tom, že to byla stoletá voda ..... ha ha ha. Terezín byl založen před 400 lety, nikdy, to znamená ani jednou, tam voda nebyla, před 4 dny tam bylo 2,5 metru v celym městě.... Fakt seš pako, a to dost velký, který o tom nic neví .
0/0
20.8.2002 13:16

rosničkář

NO COMMENT
Dnešní MF Dnes: Němec: "Informace byly mylné a špatné. V úterý (pozn. 13.8.) večer ve 22.00 jsme měli krizový štáb. Na tomto krizovém štábu zazněla informace od Povodí Vltavy, že další krizový štáb může zasedat ráno, protože v noci voda stoupne pouze o dvacet centimetrů". JENŽE: Výstraha ČHMÚ č. 21/02, vydaná v úterý 13.8. už ve 12 hodin (!!! - lze nalistovat na http://pocasi.chmi.cz): "Odtok z Vltavské kaskády se dnes od 6.30 postupně zvyšuje se záměrem dosáhnout 2800 m3/s ve 12 hodin. Odhad průtoku v Praze na dnes odpoledne a večer je 4000 m3/s (tj. více než 100-letá voda)." NO COMMENT!!!
0/0
20.8.2002 11:09

Zblblá adventistka 7 DNE !!!

Je nutno mérdat !!!
Smilněte lidi, pán bůh vás očistí !!!
Zblblá adventistka 7 DNE !!!
0/0
20.8.2002 11:05

Radim

Mrknete na Neviditelneho psa
Vcera tam byl clanek od Zidka s par zajimavejma vypoctama, ktere ve svem dusledku davaji za pravdu zalobci. Lipno bylo naplneno bez 3 metru po maximum pro letni sezonu. Jinak diky za informaci. Ja blbec si do ted myslel, ze Prahu zaplavila Vltava a vona to byla spodni voda z Rokytky. Mohl by mi nekdo naznacit co to je za veletok? Kdyz zaplavi z vetsina Prahu! Postavme ne ni giganticke hraze. BTW: Kaskada byla projektovana a dokoncena jako ochrana pred stoletou vodu i bez Stechovic (postavena Nemci a neni soucasti Vltavske kaskady). Stechovice jsou staveny na rok 1920.
0/0
20.8.2002 10:54

Paja

Proboha...!!!
My lidi jsme skutečně trochu tupý! Místo toho aby se každej nějak snažil likvidovat napáchané škody, trochu pomoct aby to bylo co nejdřív za námi, tak radši házíme špínu na všechny v okolí a hledá se viník... Koho za to chcete soudit? Přirodu, za to, že je rozhozená z našich necitlivejch zásahů? Nebo chtěj křesťani (nic proti nim nemám, víra je jejich věc) soudit Boha? Bohužel opět zjišťuju, že je mezi námi pár lidí, který si úctu opravdu zasloužej (všichni záchranáři, dobrovolnící, studenti, kteří místo toho, aby si užívali prázdniny, tak makaj v šílený špíně a smradu) a na druhou stranu jsou tu zase idioti, který místo práce na likvidaci škod, radší řvou a nadávaj na každýho...
0/0
20.8.2002 9:23

Logic

Spravny prispevek. Proberte se lidi!
Jezismarja. Proc by asi primator Nemec informoval spatne o stavu reky. Proc by asi chtel nechat vytopit Prahu. Vzdyt jsou to hlouposti. Velka voda je sileny zivel a tezko se tomu da zabranit. A kdyz je navic metro spatne projektovane (komuniste), tak se pak nemuzete divit. Prosim Vas, proberte se. A Nebo uz zase plati to, ze si tady hloupi lide leci sve komplexy zasluhou sve anonymity.
0/0
20.8.2002 1:51

GhorX

Re: Spravny prispevek. Proberte se lidi!
Osobně si nemyslím, že by informoval špatně záměrně, podle mě je jenom neschopný si opatřit dostatek informací + zajistit organizaci jejich distribuce. A v určité chvíli, když už bylo velmi pravděpodobné, že voda bude nejmíň stoletá se prostě lekl a raději informace poštěl po troškách, což v konečném důsledku způsobilo chaos mezi výkonnými složkami. Nádherně to dokumentuje jeho uklidňování, jak je vše pod kontrolou, že se není čeho obávat atp., přičemž v té samé chvíli záchranáři nadávali na nízkou ochotu spolupráce některých lidí v evakulovaných oblastech a ministr Gross dost natvrdo prohlašoval, že s "odmítači" se nebude nikdo mazlit. Včasná informace (třeba i přehnaná) by v důsledku vedla k menším škodám, to je asi jasné; když máte dost času, můžete přestěhovat cenné věci z dolních pater do horních, nebo aspoň zabalit drobnější věci do pytlů, zabezpečit auta, domácí zvířata, nachystat se na evakulaci. Když dostanete 1/2 hodiny, nestihnete nic.
0/0
20.8.2002 8:03

Honza

Re: Re: Spravny prispevek. Proberte se lidi!
Nevim vubec co se tu resi. Jsem ze zatopove oblasti v Holesovicich a musim rict, ze uz cca 24 hodin predtim, nez zacala reka kulminovat, tak tu rvaly sireny, hlasily, ze povodnovy poplach atd atd. Bylo to VELMI VELMI pusobive, jako ze se blizi katastrofa. Kdo chtel, mel dost casu vystehovat si veci. My si prestehovali veci (tezke veci) k sousedum o patro vys a ostatni veci jsme nalozili do auta a v pohode vse odnesli. Prisli jsme "jen" o byt jako takovy, tedy parkety, omitky, elektrika atd.
Naopak spis bych rekl, ze se delala moc panika a moc se to prehanelo, jaky je stav. Voda stoupala pomalu a nebylo nutne furt houkat sirenama a vyvolavat nervozitu. Ale VSEM tady bylo jasne, ze je to pruser. A pak na Internetu bylo jasne uvedeno, ktere ulice budou zaplaveny a co mohu posoudit tady v holesovicich, tak to presne vyslo, videl jsem to na vlastni oci.
Proto prestante lidi blaznit, bylo to nestesti, ale nezpusobujte nestesti jeste dalsim lidem. Radeji pojde neco delat at se ty skody napravi!!!!
0/0
20.8.2002 9:26

karkulizna

Jak to bylo s tim rozlitym mlekem...? (osobni nazor)
Zazalujme povodi Vlatavy, prazsky Magistrat, koho jeste - vladu, pamatkare..? Ne ne ne, za vsechno muzou pracovnici Zoo. A nebo Dopravni podnik. Lidi, uz se stalo. Ja vim, ze to je tezky a "na nekoho se vina prece svalit musi", ale ulevi se Vam? Barak je pryc, nabytek je zniceny, zivot uz nikomu nikdo nevrati.
Nebude na obvinovani cas, az se napravi skody? Neni lepsi pomoci co nejdriv? Neni spis lepsi podekovat tem, co pomahali a ze se nebylo hur, nez bylo? (dovedete si predstavit, jak to v Praze asi vypadalo v roce 1846 pri "posledni stolete vode"?) Ja vim, ze ja muzu povidat nejmin, protoze mne se povodne nedotkly (letos), ale prece jen me Vas hnev zarazi: nadavate, ze se do metra dostala voda - jste si jisti, ze kdyby tam nebyla, ze by se nedostala mnohem dal? Nadavate na hrazne - jste si jisti, ze byste neudelali to, co oni? Maji narizeni, i kdyz mozna hodne stare, ale museji se jimi ridit. Nadavate na pamatkare - jste si jisti, ze byste v jejich kuzi udelali neco jinak? Kolik z Vas bylo v pozici prazskeho primatora? (a to ho v zadnem pripade nechci obhajovat) Kolik z Vas bylo mezi temi vojaky pracujici cely den o studene konzerve a salku caje? Kolik z Vas je hasicu, zachranaru a policistu, kteri zachranovali neukaznene a s prominutim hloupe lidi, kteri neuposlechli vyzvy k opusteni ohrozene oblasti?
No nic, velka voda opustila uzemi Ceske republiky, je "nekde " v Nemecku, tak se ted z toho maji neco i oni, ne...?!?!
Narode cesky, nekdy mi lezes poradne na nervy.
0/0
20.8.2002 0:43

Agnes

Re: Jak to bylo s tim rozlitym mlekem...? (osobni nazor)
Nejseš náhodou z magistrátu nebo vlády, že chceš opět všechno zamést pod koberec? Viníci jsou a musí být za tuto tragédii brány k odpovědnosti.
0/0
20.8.2002 3:21

Re: Jak to bylo s tim rozlitym mlekem...? (osobni nazor)
názor je veskrze alibistický, nejlépe nic nedělat, tím nic nezkazím, a jít pěkně v lajně, na nic si nestěžovat, a zpívat píseň toho, koho chleba jíš, atd. atd. S tebou bych do kšeftu nikdy nešel, tebe opijou i rohlíkem.
0/0
20.8.2002 7:35

Re: Jak to bylo s tim rozlitym mlekem...? (osobni nazor)
názor je veskrze alibistický, nejlépe nic nedělat, tím nic nezkazím, a jít pěkně v lajně, na nic si nestěžovat, a zpívat píseň toho, koho chleba jíš,nikoho nekritizovat atd. atd. Proč by člověk nemohl mít názor na výkon státní správy, který je dozajista povýšenecký (a to je mírný příměr). Pokud všemu věříš, je mi tě líto.S tebou bych společně do kšeftu nikdy nešel.
0/0
20.8.2002 7:38

Gulliver

Re: Jak to bylo s tim rozlitym mlekem...? (osobni nazor)
karkuliznu kousl vlk do zadku a byla to nejspíš vzteklina
0/0
20.8.2002 10:53

Martina

clanek z "psa"
19.8. POVODNĚ: Je Lipno viník katastrofy? Zdeněk Zídek Vodní nádrž Lipno a provedené manipulace bývají označovány i za příčinu katastrofy minulých dní. Považuji proto za nutné uvést pro podobné úvahy dostupné podklady. < align=justify>Především je nutné si říci, že Lipno bylo vyprojektováno a postaveno jako víceúčelová nádrž a ve vztahu k povodním pouze pro č á s t e č n o u ochranu území pod přehradou před povodněmi a pouze pro s n í ž e n í velkých vod na Vltavě. < align=justify>Každý jistě pochopí, že například most o nosnosti dvacet tun nemohu zatěžovat tunami čtyřiceti. < align=justify>Podobné je to i v případě přehrady, pouze s tím rozdílem, že míru zatížení není v lidských silách omezit. Určuje ji příroda. Na člověku je pouze, aby zvolil míru ochrany, na kterou dílo navrhne. A protože protihráčem je právě příroda, nemůže si být nikdy jist, že navržené řešení znamená stoprocentní bezpečnost. < align=justify>Vodní dílo Lipno je navrženo tak, aby umožnilo bezpečné převedení takzvané stoleté vody. Stoletá voda je průtok, který se v daném místě vyskytne v dlouhodobém průměru pravděpodobně jednou za 100 let. < align=justify>V profilu Lipna má tento průtok hodnotu 317 m 3 s. Tím ale není o povodni zdaleka řečeno vše. Pro popsání povodně je kromě maximálního průtoku (tzv. kulminace) důležitý její objem a délka trvání. < align=justify>Pro návrh vodního díla Lipno byla jako tzv. katastrofální povodeň, kterou je dílo ještě schopno převést použita největší známá povodeň z roku 1920 zvýšená o 25%. Tehdy dosáhla kulminace hodnoty průtoku 330m 3 s.
0/0
20.8.2002 0:03

0/0
19.8.2002 16:39

Martin

Atomový kryt ?
Docela by mně zajímalo, kdo by čekal, že se do metra může dostat voda ? Neměl to být kryt a snad i atomový ? Jestli tomu tak je, pak může být trestní oznámení na zodpovědné osoby jen to nejmenší za současné škody na majetku a případné na lidských životech ! Platíme nemalé daně a máme právo žádat aby se nám odpovědní lidé zodpovídali. Sám se nikdo jistě k chybám nepřizná, copak by pak dostal ze státní kasy další miliardy na opravy ?
0/0
19.8.2002 15:46

Petr

Re: Atomový kryt ?
Jak už tady někdo napsal...voda se tam dostala proto, že někdo byl moc dlouho naivní a i když ho ostatní pracovníci upozorňovali, nedbal jejich varování a dveře nenechal zavřít. Když už se rozhodl, bylo pozdě, protože voda znemožnila práci motorů, které hýbou dveřmi. Tenhle člověk by měl nést vinu.
0/0
19.8.2002 16:23

Brouk Prskavec

Re: Atomový kryt ?
Ale co to je za řeči, nedalo se tomu zabránit, voda se dostane všude a to i dveřma, pracuji jako hrázný tak mi věřte, voda se nedá zastavit. Vím o čem mluvím.
0/0
19.8.2002 19:53

Yaroukh

Re: Re: Atomový kryt ?
Zahyneme? <8o{ Ale pravdu! Zahyneme, zejo! Citim to!
0/0
19.8.2002 22:27

Jan

Před 5 lety nás v Hranicích na Moravě nikdo nevaroval ani neevakuoval. Byli jsme pod vodou, lidé zůstávali v zatopených domech a vůbec netušili co jim hrozí. Dopadli jsme dobře - škody byly obrovské, ale nikdo se neutopil. Bylo i jiné místa na okrese, které rovněž bez varování smetla povodňová vlna, v Troubkách zabila 9 lidí a zbořila 350 domů. Přesto jsem neslyšel, že by tehdy někdo žaloval stát, jinou instituci anebo dokonce hrázného přehrady. Byla to přírodní pohroma. Letos bylo vše zorganizováno mnohem lépe, nedá se to vůbec srovnávat. Všem, kdo se na tom podíleli, je potřeba upřímně poděkovat.
0/0
19.8.2002 15:41

Bubák1

Re:
Přesně tak. Hledat viníky přírodní katastrofy je hnus a nejhorší je, když jsou obviněni lidé, kteří se aspoň snažili něco zachránit. Letošní povodeň byla zorganizovaná mnohem lépe než ta v roce 1997.
0/0
20.8.2002 11:32

SOS

Varování tu bylo...Stoletá voda zaplaví Prahu (LN, 1995) - pokračování 3
< dir=ltr style="MARGIN-RIGHT: 0px">
snížení povodňové vlny se posílá po vodě dál a odnesou to vespod. Na Rýně na to doplatili Holanďané. Němci ted vykupují pozemky kolem řeky, vytvářejí tam zóny klidu s loukami, lesíky a rekreačními stezkami. V případě povodně toto území zaplaví, a odlehčí tak partiím po proudu řeky. Také v případě Prahy je třeba jít touto cestou. Kromě dobudování ochranných hrází, ať již stálých nebo mobilních, je třeba udělat pořádek hlavně nad Prahou," doporučuje ředitel Uher. "Není třeba všechno zrušit, ale stavět tam na průtočných základech a odstranit odtamtud vše, co tam nepatří. Postup obecního úřadu v Modřanech je příkladem, že se to může podařit." "Pražská území ohrožená záplavami lze rozdělit do čtyř skupin," vysvětluje prof. Gabriel. " Kategorie A jsou území neprůtočná, neaktivní, která je potřeba za každou cenu chránit pomocí vhodných technických opatření. Kategorie jsou území rovněž neprůtočná, neaktivní, zaplavovaná vodou při stoleté povodni, která z ekonomických či estetických důvodů nelze chránit tak jako kategorii A. Příkladem mohou být Lahovice. Obytná podlaží musí být nad kulminační hladinou stoleté vody, stejně tak i trafostanice, měla by být zajištěna kanalizace, elektrické rozvody pod úrovní stoleté vody udělány jako ve vlhkém prostředí a měla by být připravena úniková cesta z obytných podlaží. Další zástavbu lze povolovat jen při splnění předepsaných bezpečnostních podmínek. Kategorie C jsou inundační území, která bývala v minulosti perfektně průtočná. Momentálně je tam situace mnohem horší. A konečně existuje i kategorie D , což jsou území kdysi i nyní dobře průtočná. V okolí Prahy je to vlastně jen oblast erounky v úseku od Kazína po zaústění, zemědělsky využívaná," tvrdí prof. Gabriel.
Riziko pro Prahu výrazně zvyšuje nepořádek nad ní a postupné zastavování Trojské kotliny. "Částečné zlepšení situace by si v těchto dvou oblastech nevyžádalo velké náklady. Stačila by jen důslednost. Vždyť řada staveb a skládek zde již dávno nemá být, navíc se tu vyskytují zcela nesmyslné deponie. Na Pelc-Tyrolce jsou černé skládky dva tři metry vysoké a nikdo neví, co v nich je. Dokonce je tu skladována i sůl na zimní sypání komunikací. Velká voda tu horu soli spláchne do Vltavy. Pozemky u Vltavy jsou ovšem velmi vyhledávané. Projekty jsou předkládány s tím, že se jedná o zachování současného stavu, který ovšem v minulých desetiletích zaznamenal podstatné zhoršeni, a každý takový další projekt většinou situaci dále komplikuje," soudí prof. Gabriel.
"Kategorie A a je tedy třeba chránit, protože jsou to zátopová území hustě obydlená, s cennými historickými památkami. U kategorií C a D naopak chceme, aby se tu voda rozlila, protože tak se sníží kulminační hladina u cenných oblastí. Není tedy zátopové území jako zátopové území. Jsou tu rozdílné snahy, ale slouží jednomu účelu. Ochraně Prahy. Pro aktivní inundační území kategorie C a D v oblasti soutoku erounky a Vltavy a Trojské kotliny by ideální využiti představovaly přírodní parky s velkými travnatými plochami, solitérními skupinami stromů a keřů, turistickými stezkami pro cyklisty a pěší a neoplocenými koupališti. Stačí pár dní deště V Praze nebyla velká povodeň více než sto let. "V roce 1890 pršelo několik dní koncem srpna v západních i jižních Čechách. Povodí se nasytilo a začátkem září se nad celým územím rozpršelo znovu. ěhem tři až čtyř dnů postihly vlastně celé Čechy ohromné povodně. Místní katastrofy jako nedávno na erounsku mohou způsobit bouřky a průtrže mračen, stoletou povodeň v Praze jen několikadenní déšť," tvrdí ing. ohuslava Kalasová z Hydrometeorologického ústavu. Kdy nás postihne, to samozřejmé nemůže předpovědět Ve druhém tisíciletí tohoto letopočtu však pouze toto století zůstalo zatím ušetřeno. Stihne to do roku 2000 svatý Petr, nebo pražský magistrát? < align=justify> < align=justify>Pomalá reakce radních. "Podařilo se nám vyvolat jednání s primátorem, kterého jsme vzali na loď společné s dalšími magistrátními úředníky odpovědnými za povodňovou ochranu Prahy. Jeli s námi hasiči, lidi ze záchranného systému. Ukázali jsme slabá místa, vysvětlili, co se stane v případě povodně. Magistrát má k dispozici i naši studii," tvrdí ing. Uher. Od této projížďky se moc nestalo. Půl miliónu korun schválených letos na jaře (23. 2.1995) na "postupnou realizaci protipovodňových opatření" je částka zcela nedostatečná. Díra u Novotného lávky zeje dál, ačkoliv by stačilo objednat nějakých sto metrů hrazení. Na projektu ochrany Malé Strany se také nepracuje. Aktivita magistrátu se podle ředitele Uhra přece jen zvýšila. Svědčí o tom i materiál připravený k jednání do Rady zastupitelstva hl. města Prahy. Týká se však spíš prostředků pro ověřování protipovodňové ochrany Prahy na matematickém a fyzikálním (hydraulickém) modelu Prahy. "Pomocí počítačů dokážeme leccos, ovšem určité věci nelze jen simulovat. Proto by Praha potřebovala stalý hydraulický model Vltavy a erounky a přilehlého inundačního území. Jeho výstavba by přišla na několik miliónů, ovšem provoz by již nestál ani korunu. Ověření důsledků novostaveb v inundačním území by bylo v nejvyšším zájmu každého investora a ti by veškeré zkoušky financovali sami." Autoři myšlenky postavit v sousedství chuchelského dostihového závodiště obchodní, zábavní a rekreační centrum si tedy nejspíš budou muset počkat na hydrologický model, protože bez exaktní zkoušky jim Útvar pro rozvoj hlavního města Prahy sotva povolí tak rozsáhlou stavbu na území, které by vzhledem ke svému zařazení do kategorie C mělo zůstat co nejvíce průtočné. Pokud ovšem nepřijde dřív stoletá voda. Pak možná ztratí sami záj
0/0
19.8.2002 14:46

AXA

Matematika
Jsem z Prahy, budu se tedy věnovat pouze Praze, ač chápu tuhle tragédii jako celorepublikovou.
V mnoha příspěvcích se hledá viník. Pominu-li fakt, že primárním "viníkem" je pouze příroda, nemohu souhlasit s tím, že sekundárním viníkem je v našem případě loutkový primátor Němec. (Nemám ho rád, není mi nijak blízký). Je sice možné, že s úsměvem na tváři plácal cosi o dvacetileté vodě, i já to slyšel, ale: zároveň jsem slyšel, a za to velký dík ČT, že přes zaplněné kaskády jde stoletá voda, po Berounce že jde stoletá voda a že prší na Vysočině, tudíž že si něco přidá Sázava. Nepovažuji se za odborníka natož génia. Ale myslím si, že když mně, blbému laikovi, z těchto zpráv vyšlo, že Prahou prostě nemůže protéct dvacetiletá voda, ale něco nad stoletou (100 + 100 - rozlivy - zpoždění mezi řekami + Sázava), mohlo to dojít každému, kdo se teď vymlouvá na špatné Igorovy informace. Igor je politik a tudíž kecá. Samolibý úsměv a samochvála patří k image jeho strany. Selský rozum by ale měl zůstat výsadou nás, ostatních, stejně jako vlastní úsudek, kterým zabráníme politikům, aby z nás dělali trouby. 
Mimochodem, kolik lidí v centru Prahy věřilo, že přijde to, co nakonec přišlo? Redaktoři ČT nepokrytě říkali na mostě Legií, že přijde cosi drsného a lidi nedbali a zevlovali dál.
Podstatnější, než že se ukáže - kdo za to může - je myslím to, co bude následovat teď - co se z toho vyvodí pro budoucnost.
0/0
19.8.2002 14:45

Kapy

...a co rybníky?
Povodí Vltavy je pro laika asi prílis slozite na to, aby mohl posoudit jakekoli zavineni pravocniku Povltavi. Nadavame svorne na pamatkare a na zelene...ale co takhle rybari a jejich rybniky a pod rybniky zatopene vesnice. Tam se asi rybari budou obhajovat podstatne hure. Obcansky zakonik jasne rika: Hlava II. Odpovědnost za škodu Oddíl I. Obecná odpovědnost §420 (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. (2) Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. (3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. §420a (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. (2) Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti, b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí, c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti. (3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného. §420a vložen právním předpisem č. 509/1991 Sb. s účinností od 1.1.1992
0/0
19.8.2002 14:31

SOS

Varování tu bylo...Stoletá voda zaplaví Prahu (LN, 1995) - pokračování
Voda za ním se vzedmula a zvýšily se již tak dost těžké důsledky velké vody. Navíc se zřítily tři oblouky. Podobné neštěstí můžeme podle exaktních zkoušek na ČVUT očekávat při nejbližší velké vodě. V laboratoři Stavební fakulty v Dejvicích chátrá hydrologický model řečiště Vltavy v centrální části Prahy. Tým odborníků na něm zkoumal několik projektů, mj. také obnovu a přestavbu vodní elektrárny na Štvanici. V souvislosti s jinými studiemi na něm prof. Gabriel ověřoval, co se stane s některými mosty při veliké povodni. "V takovém případě se mohou ucpal Karlův most a Negrelliho viadukt. Jiné mosty mají vetší rozpětí oblouků, a nebezpečí je proto minimální. Se studenty jsme zmapovali situaci nad Prahou. V inundačním území je neuvěřitelný nepořádek. Skládky a stavby, dřevo, lehké plovoucí stavební hmoty, boudy zahrádkářů, můstky k lodičkám. To všechno povodeň spolehlivě odnese včetně polovyvrácených stromů, paradoxně mnohdy bráněných ekology. V inundačním území jsou stromy a leckdy i keře nebezpečné. Na našem modelu jsme situaci simulovali mnohokrát. Opakovaně jsme pouštěli po vodě v náhodném pořadí modely chatiček, přístavních můstků, stromů, ale vždycky jsme skončili stejně. Negrelliho viadukt se ucpal. Vypadal jako velká bobří hráz. Totéž by postihlo i Karlův most." Právě u "kamenného mostu" je jedno ze slabých míst ochrany staré Prahy - Novotného lávka. Voda tu vzhledem k nedokončenému systému vnikne mezi domy i bez toho, že by se z Karlova mostu stala nedobrovolná přehrada.
"Následky stejné povodně jako v roce 1890 by byly v současné době daleko horší. V souvislosti s územním plánem Trojské kotliny a její ochranou před velkou vodou jsme na naší katedře studovali průběhy kulminačních hladin. Řešili jsme to pomoci matematického modelování a výsledky jsme ověřovali na stav, jaký byl při povodni 1890. Hledali jsme a našli značky, jak kulminovala tehdejší stoletá voda. Model jsme zpřesňovali, aby nám zobrazoval tehdejší skutečnost, a až potom jsme ho modifikovali na současný stav. Počítali jsme průběhy hladin, jaké by dnes byly, kdyby přišla stejná povodeň. Výsledek byl nepříjemný. Zjistili jsme, že za těch sto let došlo k nenápadnému a postupnému zastavování inundačního území, které s rozbujněním vegetace z náletů podstatně zhoršilo průtočnost inundačních území. V minulém století byla oblast Trojské kotliny výborné průtočná, takže se tam rozlévala voda a to mělo pozitivní účinek na výši hladin - v centrální částí Prahy. Tento depresni účinek je v současností vlastně anulován. To znamená; že kdyby stejná povodeň jako v roce 1890 teď procházela Prahou, její hladina by byla o půl metru až metr vyšší, což v některých úsecích není zanedbatelné. A to ještě nehovoříme o nebezpečí ucpání mostů. Při stoleté povodni by rozsáhlé oblasti byty zatopeny."
Ochrana Prahy je možná. Velké části Prahy by nemusely skončit pod vodou. Ředitel závodu Dolní Vltava Ing. Pavel Uher za s. Povodí Vltavy může předložit již zmíněnou studii, kterou má k dispozici i pražský magistrát. Tam jsou navržena taková opatření, která by znamenala pro hlavní město téměř stejnou úroveň ochrany, jakou mají jiná evropská města. "Vídeň je chráněna na tisíciletou vodu, přesněji na vůbec největší povodeň, o jaké tam mají záznamy. Zlepšeni situace na některých místech by si nevyžádalo velké náklady. Při rekonstrukci nábřeží u Novotného lávky již byly vybudovány šachty s kotvícími prvky, do kterých stačí nastrkat svislé hradící trny, mezi které se položí kovové traverzy a utěsní se, aby voda neprosakovala. Ovšem tyto prvky nebyly objednány, tudíž ani vyrobeny a pochopitelně není ani určeno, kdo by je kde skladoval a v případě povodně osadil. Na tuhle věc by stačilo pár miliónů a část staré Prahy na pravém břehu by v zásadě přestala být ohrožena," tvrdí Ing. Uher. "elativně nenákladná se jeví ochrana Stromovky, kde také stačí nechat vyrobit několik hradících prvků. Poněkud složitější je situace kolem ústí pražských potoků, jimiž může vzedmutá voda vnikat poměrně hluboko do pražského území. Komplexně by se měla řešit i otázka kanalizace, tu je třeba také uzavřít Nejsložitější bude budování ochrany Malé Strany," míní prof. Gabriel. Ředitel Uher zde odhaduje náklady na stovky miliónů. "I tady je třeba počítat s osazením hradících prvků v kombinaci z úpravou domů. Při rekonstrukci bývalých mlýnů na Novotného lávce se zdařila dohoda, takže lze zahradit okenní a dveřní otvory, aby jimi nemohla proniknout voda. Podobná věc se nepodařila například na Kampě, kde byl rekonstruován dům, v němž je nyní restaurace U stoleté báby. Úzký průchod mezi dvěma budovami bude v případě povodně nutno zahradit. Nelze žádat, aby restituent na své náklady chránil Malou Stranu před povodní. Kdyby město již mělo svou schválenou koncepci, tak by prostě přidalo peníze na zabudování potřebných prvků. Nakonec jsme dali souhlas k rekonstrukci i bez tohoto opatření. Takových případů může být víc.
Kampa zůstává nejslabším místem ", přiznává ředitel Uher. Oblast Čertovky by v případě povodně byla postižena nejvíce. Pod vodou by se na Malé Straně ocitlo několik velvyslanectví, ovšem ohroženo by bylo i sídlo vlády - Strakova akademie. Obava z toho, že i vládě v takovém případě poteče do bot, by mohla přispět k tomu, že komplexní řešení ochrany Prahy před stoletou i větší povodní by přestalo být jen záležitostí magistrátu. Ostatně odstraňování následků je vždycky mnohem dražší než prevence. Stačí si vzpomenout na nedávné za plavý u erouna. Škody na majetku a komunikacích dosáhly mnoha desítek miliónů korun. < align=justify> < align=justify>"Názory na ochranu před povodněmi se mění. Dřív panovala představa, že se řeka sevře hrázemi a voda pustí dolů. Ukazuje se, že to není šťastné řešení. Když se nevytvoří inundační území,
0/0
19.8.2002 14:30

SOS

Varování tu bylo...Stoletá voda zaplaví Prahu (LN, 1995)
POGNÓZA: Stoletá voda zaplaví Prahu (LN, 1995) Pražan sídlící uprostřed "srdce Evropy" očekává spíš politické než přírodní katastrofy. Zemětřesení prakticky neznáme, naše vichřice jsou slabým odvarem hurikánů. Z přírodních živlů nám sílu ukazuje jen voda. Poslední velká povodeň postihla Prahu v roce 1890 a vinou dlouhého odstupu málokoho trápí, že případná stoletá voda by napáchala v našem hlavním městě miliardové škody. Zaplavila by totiž kromě jiného také velké části Starého Města a Malé Strany.
Původně jsem jenom zjišťoval, jakou šanci mají majitelé dostihového areálu v Chuchli realizovat svůj plán na výstavbu rekreačního, zábavního a obchodního centra v sousedství současné dráhy na inundačním (záplavovém) území. Při svém putování po architektech a zejména vodohospodářích jsem v šoku nad některými informacemi na Chuchli takřka zapomněl. Praha je bohužel asi jediným evropským velkoměstem situovaným na břehu řeky, které není dostatečně chráněno přeci velkými povodněmi. Podle historických záznamů vedených od roku 1118 došlo v Praze v každém století k jedné až dvěma katastrofálním povodním (např. 1118, 1180, 1272, 1342, 1359, 1481, 1501). Téměř stoletá voda ji postihla naposledy v roce 1890. V tomto století byla v Praze v roce 1940 asi 35letá povodeň a v roce 1954 25letá, kterou naštěstí (bohužel) zachytila právě dostavěná a prázdná Slapská nádrž. I díky této náhodě normální občan a nejspíš i pražští radní spoléhají při ochraně Prahy před povodní na kaskádu vltavských přehra d.
Odborníci mi však připravili šok číslo jedna. Lipno, Orlík, Slapy, Štěchovice a Vranská přehrada zvyšují riziko velké povodně pro Prahu! Není tedy divu, že ředitel závodu Dolní Vltava Ing. Pavel Uher z a.s. Povodí Vltavy si dost často přeje, aby Prahu postihla povodeň. "Mám z ní strach, ovšem na druhé straně, pokud nějaká větší voda nepřijde, nikoho to nebude zajímat. Člověk je asi nepoučitelný. Řeší se kolaps pražské dopravy, a prostředky na koncepční - přinejmenším stejné důležitou - ochranu Prahy před velkou vodou zůstávají mimo pozornost. Menší záplavu bych přivítal, jen se bojím, aby na nás nepřišla rovnou stoletá voda."
Šok číslo jedna: Nebezpečné přehrady "Vltavská kaskáda zlepšuje ochranu Prahy jen proti menším a častějším povodním. etenční prostory jsou schopny zachytit povodňové vlny asi do četnosti patnáctileté velké vody. Kdyby přišla padesátiletá či stoletá povodeň, nemohou už stačit a proti tak velké vodě Praha chráněna není," tvrdí prof. ing. Pavel Gabriel, DrSc., z katedry hydrotechniky ČVUT Praha. "Slapská přehrada sice v roce 1954 zachránila Prahu před pětadvacetiletou vodou, ovšem to byla právě dobudovaná a téměř prázdná. Povodňová vlna naplnila za pár desítek hodin celý její zásobní prostor a jen zbytek se přeléval. yla to neopakovatelná náhoda. Na Slapech nyní hladina kvůli rekreaci kolísá minimálně, a tudíž její význam pro zadržení velké vody je malý. Více již kolísají hladiny Orlíku či Lipna, ale zase by to byla náhoda, kdyby přišla povodeň v době, kdy jsou hladiny velmi zaklesnuty. Pak by byl efekt výraznější, ale retenční prostory určené ke zploštění povodňové vlny mají i podle projektu omezené objemy. Podle výzkumu VÚV Praha z let 1960 až 1965 lze snížit díky přehradám dosavadní průtok stoleté vody (Q = 4134) maximálně o 300 m3s, tedy pouze o 7 procent. V roce 1890 protékalo řečištěm Vltavy 3975 m3 s. V případě opravdu velké povodně však Vltavská kaskáda paradoxně zvyšuje nebezpečí pro Prahu. Povodňová vlna se šíří na hluboké vodě přehrad rychleji než někdejším údolím. Kulminace přijde nyní do Prahy z Českých udějovic zhruba o půl dne dřív. Problém je v tom, že když byly intenzivní srážky na celém území Čech, tak Prahu nejdřív zasáhla povodňová vlna z erounky, pak ze Sázavy a nakonec i z Vltavy. Teď je mnohem pravděpodobnější, že se kulminace sejdou," obává se prof. Gabriel.
Šok číslo dvě: Centrum Prahy pod vodou V posledních letech jsme několikrát sledovali v televizi povodně v řadě evropských měst. Ke katastrofálním záplavám došlo vcelku nedávno v Anglii, Francii, Švýcarsku, eneluxu i Itálii. Města na ýně v průběhu tří roků (1993, 1995) dvakrát postihla větší než stoletá povodeň. Kromě materiálních ztrát v miliardové výši jsme se dočítali o nenahraditelných škodách na historických památkách. Totéž hrozí Praze, která na rozdíl třeba od německých měst má ve své ochraně proti povodním několik katastrofálně slabých míst. "V případě stoleté vody by pravděpodobně - vzhledem k nedostatečné ochraně u Novotného lávky - byla zaplavena velká část Starého Města až ke Staroměstskému náměstí, byla by zatopena obrovská část Karlína včetně Invalidovny. Malá Strana by plavala až po Karmelitskou ulici, postiženy by byly části Holešovic a Smíchova a také okolí potoků okytky (Libeň), otiče (Výtoň) a Kunratického potoka," tv rdí prof. Gabriel. Vysoká vltavská nábřeží působí impozantně a vzbuzují dojem, že přinejmenším na pravém břehu se od Modřan až po Tróju nemůže nic stát. Opak je pravdou. "Díky našim předkům na pravém břehu od Výtoně až po budovu Hollaru není třeba nic měnit a opravoval. Levý břeh od Železničního mostu až po most Legií je také v pořádku. Naše generace rovněž něco udělala. ezpečnost Modřan a Komořan řeší nová železniční trať, projektovaná jako ochranná hráz. Pravá část od Karlova mostu má slabá místa a na levém břehu je v nebezpečí především oblast Čertovky. Vypracovali jsme studii, do které jsme shrnuli, co je na ochraně Prahy hotovo a co je nutné dál udělat. Kdy se začne realizovat, to zatím není jasné," sdělil nám ředitel Uher. Šok číslo tři: Karlův most jako bobří hráz Katastrofální důsledky pro Prahu v roce 1890 znásobilo ucpáni Karlova mostu. Voda za ním se
0/0
19.8.2002 14:26

Marek Čížek

Hradní stráž
 Tak takové reakce me dokažou přivést pěkně do varu. Osobně jsem po celou dobu povodní chodil po Praze a plnil pytle s pískem.Začal jsem na Kampě, přes nábřeží až k Florenci.Prace těžká, ale záslužná. Nejhorší byly ty čumilové kolem, kteří tam lezli s fotoaparátama a snažili se nás co nejlépe vyfotografovat. Co mě opravdu dojalo, byla Čertovka kde jsem videl postavat skupunku asi pěti členů hradní stráže, jak s cigaretou v hubě postávají asi 10 m od hromady písku a pozorují mladé holky z okolních zatopených krámků jak hážou lopatou písek do pytlů. Je to opravdi BÍDA. Ostatním kteří pomohli moc děkuji - všem.
0/0
19.8.2002 14:04

Marek Čížek

Hradní stráž
 Tak takové reakce me dokažou přivést pěkně do varu. Osobně jsem po celou dobu povodní chodil po Praze a plnil pytle s pískem.Začal jsem na Kampě, přes nábřeží až k Florenci.Prace těžká, ale záslužná. Nejhorší byly ty čumilové kolem, kteří tam lezli s fotoaparátama a snažili se nás co nejlépe vyfotografovat. Co mě opravdu dojalo, byla Čertovka kde jsem videl postavat skupunku asi pěti členů hradní stráže, jak s cigaretou v hubě postávají asi 10 m od hromady písku a pozorují mladé holky z okolních zatopených krámků jak hážou lopatou písek do pytlů. Je to opravdi BÍDA. Ostatním kteří pomohli moc děkuji - všem.
0/0
19.8.2002 14:04

Gulliver

Re: Hradní stráž
Hradní stráž? Jaký pán, takový krám se říkávalo.
0/0
19.8.2002 14:37

Marek Čížek

Hradní stráž
 Tak takové reakce me dokažou přivést pěkně do varu. Osobně jsem po celou dobu povodní chodil po Praze a plnil pytle s pískem.Začal jsem na Kampě, přes nábřeží až k Florenci.Prace těžká, ale záslužná. Nejhorší byly ty čumilové kolem, kteří tam lezli s fotoaparátama a snažili se nás co nejlépe vyfotografovat. Co mě opravdu dojalo, byla Čertovka kde jsem videl postavat skupunku asi pěti členů hradní stráže, jak s cigaretou v hubě postávají asi 10 m od hromady písku a pozorují mladé holky z okolních zatopených krámků jak hážou lopatou písek do pytlů. Je to opravdi BÍDA. Ostatním kteří pomohli moc děkuji - všem.
0/0
19.8.2002 14:04

petr

nestačím se divit
chápu rozhořčení lidí, kterým voda vzala vše nebo téměř vše, či dočasně poničila jejich příbytky, ale obviňovat zaměstnance povodí Vltavy, památkáře a zaměstnance magistrátu z nečinnosti, je opravdu hloupé.<br>
pokud by magistrát zveřejnil hned zpočátku uveřejnil informace, které pravděpodobně ani neměl či neměl potvrzené, vyvolal by v Praze takovou paniku, která by nakonec přinesla ještě větší škody, něž ty, které dnes všichni sčítáme<br>
místo hledání fiktivních viníků by se všichni měli především zaměřit na pomoc těm, který byli katastrofou postiženi a pomoci co nejdříve odtranit alespoň její největí následky, protože ty ostatní nás budou strašit jako memento ještě po mnoho let. ač nejsem ekologický aktivista, nelze si nevšimnout, že za podobné klimatické výkyvy může lidstvo samo svým dlouholetým snažením o postupnou přeměnu země k obrazu svému. nelze tedy brát na lehkou váhu ani varování odborníků, že vlivem klimatických změn bude k podobným katastrofám docházet stále častěji...<br>
a pokud si tedy opravdu nemůžete pomoct a musíte pro svůj pocit zadostiučinění někoho zažalovat, proč nezkusit církev. Jako zástupce Boha na zemi by přece měla přijmout svůj díl viny na jeho díle... ale raději dost sarkazmů...
0/0
19.8.2002 13:59

Fernando

Re: nestačím se divit
Proč panika? Spousta lidí prostě neměla informace a pokud by je měli mohli uchránit mnohem víc věcí - třeba tím, že by věci vynesli do vyšších pater domků. Takhle dezinformovaní si mysleli, že vody bude max. po kotníky a místo toho to byly 2m! Takovéhle zadržování informací lze považovat za zločin.
0/0
19.8.2002 14:15

Honza K.

Re: nestačím se divit
Bavíme se o panice? Tak možná jednu technickou: Praha má 3 (slovy tři) orgány samosprávy (dodnes to úspěšně neví většina redaktorů TV Nova a Prima, ČT to má 50/50, noviny v tom plavou nejvíce bulvární): Zastupitelstvo s řadou komisí, Radu zastupitelstva v čele s primátorem a Magistrát v čele s ředitelem... Pokud někdo mluví o panice, pak já za sebe se svým průměrným vzděláním a běžným vnímáním říkám - těžce mne bere ignorance a neznalost idiotů typu p.Igora N. coby představitele "voleného" orgánu (který též v Praze zodpovídá za ona klíčová rozhodnutí, která jsou opravdu často dost stojící za h..... a právem kritizovaná), jehož vstupy (zvláště ty na TV Nova) by kdekoli jinde stačily na okamžitý odpal...neumí-li mluvit, ať užívá mluvčího (to se dařilo od čtvrtka)...pokud někdo přehlíží rozdíl mezi těmito zpatraplky mimo mísu a například informacemi, které poskytoval v té době p.Zajíček coby ředitel Magistrátu (politicky obsazená, ale stále "zaměstnanecká" pozice v orgánu nevoleném, bohužel v Praze spíše poradním), udělal by dobře, kdyby tu nevlnil panikou a nestrašil přírodou a hlavně SI JE NEPLETL....po zkušenostech z minulých let oceňuji spíše nenápadné prohlášení Úřadu pro hospod.soutěž, že při sanaci škod již opět platí zásady výběrových a jiných řízení....
0/0
19.8.2002 14:48

MK

Diky
Myslim si, ze vsichni lide, kteri se podileli jakymkoliv zpusobem na organizaci regulace odvodnovani prehrad, na evakuaci obyvatel, na zachrane jejich majetku a posleze na pomoci evakuovanym a to ve vsech postizenych a zaplavenych castech zeme by si zaslouzili jedno velike uznani a velike diky za vse, co udelali. I kdyby udelali spatne rozhodnuti, alespon nejake udelali, na rozdil od ruznych ZVANILU a KRITIKU, kteri pri "live" sledovani televize vedi vzdy vse co nejlepe.
0/0
19.8.2002 13:33

tereza

Re: Diky
101% souhlas
0/0
19.8.2002 14:20

Jan Fousek

Re: Re: Diky
..já také děkuji a oceňuji pracovníky Povodí Vltavy, hasiče, magistrát, dobrovolníky, kteří pomohli při této živelné pohromě. To, že se lépe regulovat vltavská kaskáda nedala je snad jasné každému, kdo umí sčítat. Prostě tu spadl určitý objem vody v podobě srážek a určitý objem vody je schopna pojmout vltavská kaskáda.(pozn. neplní pouze fci protipovodňovou).To, že objem vody, který spadnul na naše území je min. třikrát větší než retenční schpnost našich přehrad na Vltavě se taky ví.Je třeba ocenit práci projektantů a stavitelů našich přehrad, kterým vděčíme za naše životy - to především.To, že někteří naši občané si myslí, že by se vše zachránilo včasným "upouštěním" je názor lajcký, demagogický a hlavně mediální.Vše se řídí dle manipulačních řádů, které byly vypracovány našimi nejlepšímy odborníky s dlouholetou praxí u nás i v zahraničí na základě matematických modelů a dalších spec.metod - profesory s universit. Man.řády se dodržují, protože jinak by mohlo dojít k destrukci přehrad-dominový efekt. Nenechte se prosím unášet názory neodborníků - pomlouvačů a snažme se přemýšlet.
.....bývalý student vodního hospodářství na ČVUT
 
 
 
0/0
19.8.2002 17:18





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.