Dneska první dobrá zpráva, oléé.

toulavé nožky....

všichni měli víc štěstí jak rozumu. Ale ta malá čiperka musela pěkně ťapkat.....jako malá holka jsem také utíkala od kočárku s bráškou, to mi byl rok a půl a můj otec dodnes kroutí hlavou nad tím, že jsem šla pořád rovně, že jsem ušla téměř kilometr než mě dohonil. A to mu pomohli nějací lidé, kteří mě zastavili a ptali se, kde mám maminku. Jen jsem prý mávla rukou, támhle a chtěla pokračovat dále. Naštěstí mě vzali za ruku a vedli zpátky a to už běžel tatínek.... a těchto rádoby výletů jsem prý udělala několik. Dnes se tomu smějeme, ale rodičům určitě do smíchu nebylo.

Re: toulavé nožky....

Na straně druhé - nechat doma dvouleté dítě, odejít k sousedce a ještě nechat otevřené dveře - to už chce taky téměř poukaz na hlavu..... Ta má víc štěstí než rozumu.. Ještě že občas skončí ten případ i šťastně.

Asi budoucí

turistka. Už teď je pohyblivá.

uff....

... je fajn, ze se dejou i veci se stasnym koncem.