Chranena stresni krajina 20.stoleti?
Nevim kde nebo co studovali "pamatkari" ze statnich ustavu, podle jejich nazoru jsou to ale zrejme diplomovani delnici z 50.let, kdy po vyuceni a 2mesicnim kursu ziskali vysokoskolsky diplom, protoze chranit stresni krajinu ciste funkcne-technologicky pojatych strech, ktere vetsinou vznikly rekonstrukcemi strech ve 20.stoleti, je dost podivne v souvislosti pohledu na veduty a vsechna historicka vyobrazeni mesta s mnoha drobnejsimi striskami a tisici vikyru, slouzicich drive pouze k odvetrani pudy, kde byly jen skladove prostory, pokud puda byla vubec vyuzita, ale pri stavebnim boomu v renesanci se strechy najezily mnoha otvory, protoze majitele nemovitosti se snazili, podobne jako dnes, vyuzit kazdy milimetr sve jeste male goticke parcely, stavbou loubi, arkyru, dalsich suterenu, pristavbou dalsich pater, nebo alespon pudnich vestaveb, kde byly obvykle pokoje pro zamestnance. Tento trend pokracoval i v baroku, kdy stresni prvky ziskaly jeste bohatsi a napadnejsi tvaroslovi. 19. stoleti pak prineslo dvojakost spojenou s importem modnich mansardovych strech s Parize a strohych strech masove bytove vystavby. Vynalez parniho (1850) a elektrickeho (1880) vytahu pak prinesl, i kdyz v Praze ne tak v masovem meritku, presun luxusnich bytu z prizemi do nejvyssich pater a mnohde take do bohate pojateho podkrovi.Klasicka moderna 20.stoleti pak spis nez romantiku podkrovi mela v oblibe ciste, vzdusne a prostorne stresni terasy. Vikyre tak zacaly rekonstrukcemi znovu mizet. A tuto poskozenou stresni krajinu chteji chranit? Ochrana krovu je pochopitelna i obavy z jejich likvidace, protoze pokuty za zniceni pamatky jsou stale nizsi nez naklady na jeji rekonstrukci. Ale je take potreba rozlisovat mezi ochranou pamatek a fetisismem doby, ktery rika ze vsechno, co je stare a co zname od videni je potreba uchovavat v soucasnem stavu. Cokoliv nove, i kdyz historicky primerenejsi nez to soucasne, je pro tyto pamatkove fetisisty neprijatelne.
