Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Nedostatek cti

Na stole leží skandál nikoliv Hany Marvanové, nýbrž dvou novinářů-anonymů, kteří napsali do pornočasopisu Hustler moralistní stať o soukromí političky. Jiná verze téhož bloudí internetem. Pro jedny je to politická petarda plná pravdy, pro druhé nechutný kýbl špíny.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

hadravajse

dám či nedám .................hlas
zdá se mi velice podivné, že se se podobný článek vyskytl právě v době voleb. Jsem asi nenormální, ale lidi kteří se jeví neutrálně jsou mi podezřelí a když se na to dívám ze zcela lidského hlediska paní Marvanová by si u mě určitě polepšila pokud ten článek není předvolební tah.
0/0
14.6.2002 23:02

posledni emigrant

Dostatek Steigerwalda
Nedostatek cti - dostatek Steigerwalda.Ostatek cti - nedostatek Steigerwalda.
P.E.
0/0
14.6.2002 21:37

G

Neco k zamysleni!
Předvolební hysterie kulminuje. Jen hodiny nás dělí od otevření volebních místností. Je dobré, ještě než do nich vkročíme, zamyslet se krátce, o čem tyto volby vůbec jsou. Jsou o demokracii bez přívlastků – s „demokracií“ socialistickou máme svou zkušenost zvící desítek let. „Demokracii“ shůry diktovanou se pokouší prosadit president a strany Koalice. „Demokracii“ sociální nám předváděli socialisté minulé čtyři roky. Demokracie občanské se všichni svrchu řečení bojí, právě kvůli přívlastku „občanská“, protože občanem volená, občanem zvolená, občanovi sloužící demokracie je v příkrém rozporu vůči sociálnímu inženýrství, ať už toto má přívlastek „komunistický“, socialistický“ či „monarchistický“. Strach z občanské demokracie, jen shodou dějinných okolností právě reprezentované Václavem Klausem, je paradigmatickým problémem presidenta i všech ostatních sociálních inženýrů, ať už se jmenují KDU, ČSSD, KSČM, Naděje, Cesta změny či jakkoliv jinak. Strach z toho, že občan jako svrchovaný pán svého osudu chce a je rozhodnut rozhodovat o svých věcech bez berliček návodů a příkazů, jimiž jej chtějí vybavit sociální inženýři. Strach z toho, že občan pochopil po dvanácti letech cenu svobody a naučil se ji rozpoznat i na líbivých pěšinkách do pasti otroctví. Tento strach, zhmotněný v nenávisti ke Klausovi, je mottem těchto voleb. Personifikace tohoto strachu je důkazem malosti jeho nositelů. Nemajíce argumenty, straší strašidly. Stačí se podívat do dnešních novin. Dokonce vystačíme jen s četbou titulků: „Zastavte socialistu“ (míněn Klaus). „Pět důvodů, proč jít volit“ (míněno pět podmínek Koalice pro povolební stavění vlády se socdem). „Bílá: Václav Klaus je moje kytička“ (míněn výrok populární zpěvačky, mající zesměšnit Bílou i Klause zároveň). „Policie zadržela demonstranta proti ODS“ (chápej takto: ODS je natolik nesvéprávná a fašizoidní, že musí být před svými odpůrci chráněna policií). „Policie odvlekla odpůrce ODS“ (o tomtéž, jen s větší emocí). „Volební kombajny vyjíždějí k politické sklizni“ (rozuměj: ODS se hrne ke korytům, ale díky skvělé Koalici nemá šanci). Atd, atd, atd. Referendum o Klausovi může v takto mediálně narýsovaných podmínkách začít. Možná nejpřesnějších charakteristiku toho, oč jde v dnešních volbách, však neposkytli komentátorští všeználkové, nýbrž jakýsi Petr Jánský z Chebu. V dopisové rubrice LN reaguje na zrušení pořadu ČT Katovna. Pohoršuje se nad tím, že dva shůry obdaření kritičtí géniové už nás nebudou obtěžovat svými upocenými soudy a zamindrákovanými tirádami. Jinými slovy: že katům byla vzata sekyra a možnost výkonu hrdelního práva. Pan Jánský doslova píše: „Kat byl člověk, který stínal lidem odsouzeným na smrt hlavy“ . Nepodotýká však, že televizní „kati“ jsou zároveň soudci, kteří ortel vysloví a poté vykonají, aniž bylo odsouzenému umožněno elementární právo na obhajobu. To pana Jánského zřejmě netrápí. Jinak by totiž nedodal: „Tyto volby obnoví právo katů vykonávat svou váženou profesi“ . Začínám tomu rozumět. Tyto volby budou koncem demokracie, v níž každý člověk o sobě rozhoduje sám a podle svého. Odstartují epochu vlády katů, kteří ponejprv vytipují oběť, odsoudí ji, aniž jí daly slovo, a poté vykonají trest. Čemuž dohromady říkejme „právo katů na výkon vážené profese“ . Pěkně děkuju. Nechci.
0/0
14.6.2002 20:12

joji

O cem je rec?
Článek z (červnového) čísla magazínu Hustler: Hana Marvanová a všichni její muži Antonín Zichpil, Jaroslav Novotný (pseudonymy ve skutecnosti Korecky, Bilek) Víme o ní leccos, zejména to, čeho si vnímavý pozorovatel povšimne už při letmém kontaktu s ní: tato bojovná žena plná vznešených ideálů není žádný velký řečník ani myslitel. Její osobní život však halí tajemství, na politika až nezvykle přísně střežené. Řeč je o předsedkyni Unie svobody-Demokratické unie Haně Marvanové, jediné ženě v pozici domácího stranického lídra. Až dosud se jí před veřejností dařilo tutlat slušnou řádku veřejně známých, méně známých i zcela neznámých mužů, kteří se vystřídali v její posteli. Marvanová se ve vysoké politice pohybuje dvanáct let. V případě většiny jejích kolegů stačila i mnohem kratší doba na to, aby se veřejnost seznámila s mnoha detaily jejich soukromého života. Václav Fischer neutajil svou homosexuální orientaci, Karel Březina a Jaroslav Bašta levobočky, Stanislav Gross první zkrachovalé manželství a pozornosti médií neunikly ani poslanecké románky Marka Bendy s Evou Dundáčkovou či Richarda Mandelíka s Annou Röschovou. Johanka z Arku, jak Marvanovou mnozí nazývají, je ale výjimkou. Už dlouho se sice v politických kuloárech o jejím soukromí ledacos šušká, ona sama ale o sobě neprozradila téměř nic. Informace o svých osobních partnerech si střeží přímo žárlivě. „Nechci o tom mluvit,“ reaguje už léta na jakoukoli otázku, která míří za dveře jejího bytu či přímo do její ložnice. Konkrétnější otázky odbývá přímo podrážděně: „Co je tohle za otázky? Můj přítel je moje soukromá věc!“ Jediné, čím se netají (a nejspíš by to ani nešlo), je prostý fakt, že se nikdy neprovdala a má dva syny. Na devětatřicetiletou ženu je to žalostně krátký soukromý životopis. Na Marvanové si vylámal zuby i jindy tolik informovaný bulvární tisk, protože jako hrob mlčí i těch pár kolegů a přátel, kteří do jejího soukromí alespoň trochu vidí. Jediným úlovkem bulváru bylo loňské zjištění, že otcem druhého syna Marvanové, jedenáctiletého Tomáše, je bývalý disident Petr Cibulka, který proslul zejména zveřejněním seznamu agentů StB. O tom, kdo je otcem jejího prvního dítěte a kdo všechno se hřál na těle známé političky za minulých dvanáct let, neproniklo na veřejnost ani slovo. Přitom často zdaleka nejde o postavy neznámé či nezajímavé a ani jejich soužití s Marvanovou nebylo vůbec tuctové či fádní. Vír disidentských vášní Kdo byl prvním vážnějším partnerem Marvanové, na něhož jí zbyla vzpomínka v podobě dnes sedmnáctiletého syna Lukáše, bylo až dosud záhadou. Už samotný fakt, že politička otcovství vždy úzkostlivě tajila, sváděl k nejrůznějším spekulacím. V době Lukášova početí se totiž Marvanová už velmi dobře znala s hlavou disentu Václavem Havlem, vydavatelem samizdatového časopisu Vokno Františkem Stárkem (zvaným „Čuňas“) a dalšími známými postavami undergroundu. Z toho se neoficiálně vyvozovalo, že jméno Lukášova otce může být potenciálně výbušné. Skutečnost je však jiná. „Pachatelem“ byl mladý, oproti ní jen o něco starší plavovlasý muž z Prahy, tichý a nevýrazný, údajně závislý na drogách. S prostředím disentu neměl nic společného, byl ale velikým nadšencem do astrologie (od něj Marvanová tuto zálibu získala). Příjmením byl Lukáš a toto – křestní - jméno dala Marvanová i svému synovi. Jejich soužití nebylo vůbec snadné, což dokládá i fakt, že partner ještě v průběhu vztahu spáchal sebevraždu. Politička se po letech podřekla, že v prvním partnerovi v nejtěžší době, kdy byla ve vězení a syna vychovávala její matka, velkou oporu nenašla. „To štěstí jsem neměla a kvůli tomu byly problémy,“ prohlásila. Sebevražda přítele Marvanovou hluboce otřásla. I z toho důvodu, že stejným způsobem ztratila v dětství otce a vyrůstala jen s matkou. V dalším období pak udržovala úzký, byť výhradně přátelský vztah s disidentem Tomášem Dvořákem. Další partnerský vztah navázala až v únoru 1990. Tehdy poznala o deset let staršího Petra Cibulku, známého komunistobijce a nyní předsedu konkurenční strany Pravý blok. Nějakou dobu spolu žili v Brně, rozpadu jejich svazku však nezabránilo ani její druhé těhotenství. Dnes mezi bývalými milenci panuje dokonce velmi chladný vztah. Cibulka sice na syna vždy řádně platil alimenty, vůbec se s ním ale nestýká. Na Marvanovou vzpomíná s tím, že ho k rozchodu vedly politické důvody: „Chtěla jako ostatní z Občanského fóra udělat tlustou čáru za minulostí. Kdybych s ní zůstal, bylo by to to samé, jako kdybych sdílel domácnost s generálem StB.“ Ani Marvanová se ke vztahu nechce vracet. „Jeho velkou zásluhou je zveřejnění seznamu agentů StB. Nechci ale komentovat jeho osobu, protože se objevily jeho útoky vůči mně.“ S černou ovcí ODS Kolik mužů prošlo životem a postelí Johanky z Arku po rozchodu s Cibulkou, nevědí přesně ani její nejbližší kolegové. Jediným dlouhodobějším svazkem, o němž vědělo alespoň pár lidí v jejím okolí, byl několikaletý poměr s poslancem a pozdějším místopředsedou ODS Liborem Novákem mladším. Tím, jehož v roce 1997 neslavně proslavil skandál s financováním Klausovy strany; Novák byl kvůli aféře vláčen po soudech, Marvanovou podnítila k odchodu z ODS a strmé kariéře v odpadlické Unii svobody. Vztah Marvanové s Novákem začal v roce 1992. Ve sněmovně seděli hned vedle sebe, jako právníci spolu zasedali v ústavněprávním výboru a společně sepisovali návrhy zákonů, v ODS spolu seděli i ve výkonné radě. V jednu chvíli se z milenců dokonce stali konkurenti – tehdy, když poslanecký klub ODS navrhoval do čela ústavněprávního výboru Marvanovou, zatímco předseda Klaus Nováka. Vyhrál Novák a Marvanová se stala místopředsedkyní. O tom, že oba politiky pojí mnohem užší pouto než jen stranická příslušnost, vědělo tehdy jen pár zasvěcených. Důvod byl zřejmý: Novák byl ženatý a jeho manželka žila v Kopřivnici. Tímto se však Marvanová nijak zvlášť netrápila: dokonce se před jedním zasvěcencem chlubila historkou o tom, jak ji Novák
0/0
14.6.2002 8:09

Lenka

Re: O cem je rec?
Že Vás baví, "kydat" na někoho hnůj. I kdyby to byla pravda, jste nechutný a je mi Vás líto. Jen kdyby Vám někdo Vaše soukromí znesvětil, to byste řval, co? Bohužel, proti lidské blbosti se těžko bojuje.
0/0
14.6.2002 9:54

joji

Re: Re: O cem je rec?
me to ani nebavi :-(. Jenom jsem pouzil Copy+Paste, protoze se mi nelibi, kdyz spousta lidi mluvi o necem, co v zivote nevideli.
0/0
14.6.2002 10:40

Lenka

Re: Re: Re: O cem je rec?
A Vy jste to viděl, že o tom píšete?
0/0
14.6.2002 10:57

joji

Re: Re: Re: Re: O cem je rec?
Pouze jsem sem dal ten puvodni clanek :-). Nijak ho nehodnotim. Kdyz bych ho mel zhodnotit, tak takove informace pro me nemaji zadny vyznam, i kdyby to byla pravda. Coz samozrejme nevim. Karel Steigerwald se pousti do zdrcujici kritiky svych kolegu/konkurentu z Lidovek (jejich jmena jsou v zavorce za pseudonymy). Ten muj puvodni prispevek, pouze ukazuje na zaklade ceho se pan Steigerwald do te kritiky pustil.
0/0
14.6.2002 11:14

joji

21 680 preferencnich hlasu
Tak se zda, ze to zabralo :-)
0/0
18.6.2002 8:22

Alena

Vážení, přečtěte si na virtually.cz článek "Philip turista". Zaslepení jste vy. Paní Marvanová je amorální, lidovci to dobře ví, stejně jako věděli o dluhu ODA. Pánbíčkáři i promikuitní paní M. lžou.
0/0
13.6.2002 17:08

Vašek

No hlavně to ani nebude pravda
Je ale snad každýmu jasný, že nic z toho ani není pravda, protože to by prosáklo už dávno, ne týden před volbama. A zajímavý je, že to psali dva velmi klausovští novináři.
0/0
13.6.2002 16:22

standa99

Re: No hlavně to ani nebude pravda
Jestli je Korecký "proklausovský" novinář, pak já jsem bourec morušový:
0/0
15.6.2002 0:23

Jürgen

O co jde
troufam si pouze spekulovat ze z Kubickova pocitace ve Svobodne Evrope tu nechutnost odeslal pan Martin Stepanek (byvaly herec a znamy podporovatel ODS, ktery byl na strane Hodace a Bobosikove v dobe televizni krize)
0/0
13.6.2002 11:58

Joker

Re: O co jde
Hahaha!
0/0
13.6.2002 12:52





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.