Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Češi - Němci: vře to

Měl tradiční průběh, zazněly na něm tradiční požadavky. Přesto se 53. sraz sudetských Němců od těch předešlých lišil. Podle očekávání totiž nesl pečeť parlamentních voleb, zejména těch německých, v nichž by na podzim mohlo dojít ke změně vlády.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Michalll

alespoň, že je p.Beneš
zasloužilý zejména o stát. To ini budou muset asi vytáhnout svého "vůdce" z té smutné doby.
Jejich projevy se občas kryjí v pasážích, za které se dnes stydí všichni.
 
michal
0/0
28.3.2004 16:05

osvetitel

<><><>
To kdo to "iDNES" vlastni  je prece znama vec jako je zname ze oba vasi posametovi prezidenti jsou realiste a na rozdil od "Polaku" vsadili na vase "mocne" Evropske sousedy!
0/0
27.3.2004 7:51

rameno

proc tolik článků proti dektretům?
Víte, proč se v iDNES  objevuje tolik článků proti Benešovi a dektretům? Důvod tady je, a nikdo ho nevysloví nahlas. Ale já ano.
                      Je to MF DNES a Lidovky.
Proč by to dělali? Protože je vlastní německá MAFRA.
0/0
26.3.2004 19:39

Ota Praha

Dekrety, sousedské vztahy, ..
Nyní v době 53. srazu Landmanschaftu v Norimberku je správný čas na zamyšlení i na druhé straně “barikády“. Tedy u nás obyčejných Čechů.
            To mé začíná konstatováním, že Němce zrovna moc nemiluji. Když říkám Němce, tak tím myslím část obyvatelstva německy mluvících zemí. Přez to i u nás se najdou lidé nesimpatičtí. Pro mě jsou to hlavně příslušníci hnutí skinheads, jenže srovnávat tyto “české nacionalisty“ například se Sudetským Landmanschaftem by bylo krajně nevhodné. Přesto si troufnu tvrdit, že je minimálně jedna věc spojuje. Vybírání si z dějin jednu jejich část a na té postavit vlastní politiku.             Benešovy dekrety: Co o nich vím? Více méně nic, pro mne je to otázka historiků. Vím pouze to, že jedna jejich část se týká poválečného uspořádání v Evropě, potažmo v české republice. Taktéž si z hodin dějepisu pamatuji, že Sudetští němci ještě před válkou chtěli připojení k Říši. Tím mé znalosti končí a nastupují otázky. Co chtějí nyní? Zpět do Čech? Vrátit majetek? Zrušit dekrety? Odpovím si na otázky v obráceném pořadí, než si je kladu.             Dekrety se mého soukromého života nedotýkají ani okrajově. Přesto jsem rád, že v naší ústavě (na rozdíl od slovenské ?!) jsou zabudovány. Nicméně se nebráním dialogu o nich. Jen bych rád věděl, která že část není pro Evropu 21. století přípustná. Proto dialog, nicméně konkrétní, na nějž lze navázat a popřípadě část zrušit. Otázka navrácení majetku prý není priorita ani pro jednu ze zúčastněných stran, přeze všechno věřím v oprávněnost některých restitučních požadavků. Jenže jen těm lidem, vztahujícím nárok, kteří prokáží, že žili před válkou v Československu a taktéž že nekolaborovali. Jenže to už zase mohou zjistit pouze historici a pamětníci. Nabízí se možnost vrácení majetku těm, jemž jejich neschvalování okupace potvrdí češi, jež je znají z dob válečných. Jenže: jsme pouze češi o nichž se v Evropě tvrdí, že korupcí přímo kvetou. Proto ve spravedlnost tohoto řešení nevěřím. Navíc kdo byl jaký věděli nejlépe naši dědové. A ti do teď čekají na vyrovnání jejich, troufnu si tvrdit, spravedlivějších nároků. Neboť ti v lepším případě často čekají na mzdy za práci pro Německo, kterou vykonávali bez možnosti výběru. Jsem rád za každoroční tryzny v Terezíně a na jiných místech. Tak mě napadá jestli datum konání Bavorských oslav v těchto dnech je vhodné a jestli není neúcta slavit a nárokovat v době, kdy si zbytek Evropy připomíná konec války a vzdává hold obětem nacismu. Dějiny českého národa beru jako neustálý střet Čechů s Němci. Dalo by se říct bránění německé agresi. Za připomínku stojí český patron svatý Václav, jenž byl pro svou politiku ústupkářství zavražděn svým bratrem. Otázka zní: “Měl tehdy pravdu on, nebo jeho bratr?“ Nejspíše on, neboť věděl, že válka nemá smysl. A v nynější době? Do roku 1989 jsme o německých i českých nárocích, ať už spravedlivými, nebo nespravedlivými, nevěděli. Komunističtí předáci se jednoduše odmítli o nich bavit. S nástupem demokracie se otevřeli otázky pro dialog. Dočkali jsme se částečného odškodnění ze strany Němců a taktéž musíme něco dát. Jen jde o to najít rovnováhu a pak už konečně udělat onu tlustou čáru za minulostí. Bohužel se vždy najdou lidé ukřivdění a vždy se najde doba, kdy na tyto názory politici slyší. S uvolněním hranic se pro Západní státy otevřela možnost turistiky do levného Československa, čehož především využili Rakušané a Východní Němci. Přinesli si s sebou pocit “velkého Němce“ a podle toho se u nás chovali. Naštěstí po pár letech se zkultivovali a už k nám jezdí jen za sexuální turistikou.. Měl jsem tu možnost být několik měsíců ve Španělsku a je s podivem, že i tam vnímají turisty jako dva druhy. Ti z Evropy a ti druzí německy mluvící. Z mé vlastní zkušenosti vyplývá, že průměrný Němec chce převyšovat. Například v Campech na pobřeží se na první pohled nepozná odkud že turista odpočívající ve stínu svého karavanu je. Ovšem stačí jít do campu například prodávat jahody   a Němec se prozradí ihned. Zatímco Holanďan si s tebou v klidu popovídá a koupí jeden košíček, Němec na tebe z dálky křičí: “Co to tam máte? Dejte mi rovnou čtyři!“ a teprve když k němu přijdeš se zeptá: “Kolik to stojí?“ ( K nárokům na odškodnění ). Nicméně pro stopaře je Německo ráj. Neznám hodnější lidi v autě. Snad až moc často volají na stopaře u dálnice policii. A co čeští řidiči? Například ti z Chebu: “Kdyby se hlasovalo pro připojení pohraničí k Německu, já budu první pro. Stejně po práci se seberou a jedou k nám za holkami.“ Nakonec si vzpomenou, jak dědové vyprávějí, že dříve oni chodili do Německa na levné diskotéky.
0/0
20.5.2002 13:23

lurtz

Re: Dekrety, sousedské vztahy, ..
Se vsim cos napsal, nejde jinak nez souhlasim. TEDY krome toho posledniho odstavce.
Sice to pises v kontextu a asi i ironicky, ale nazory "Kdyby se hlasovalo pro připojení pohraničí k Německu, já budu první pro." jen podporuje vykriky na strane Landsmanchaftu, Nemecke a Rakouske vlady. Ty vlastne rikas vemte si co chcete. Myslis tim - jen kdyz to neni moje. A o ostatni se nestaras. Ale tohle je otazka narodnich zajmu (ne nacionalismu) a tedy vsech v tomto narode. (Musim dodat, ze ODSak nejsem :) ). Je to asi podobne, jako kdyz se Havel na zacatku devadesatych let omlouval misto aby jen vyjadril politovani podobne jako Polaci.
Kdyz si kazdy precte Benesovy dektery a vazby na ostatni pravni upravy s tim souvisejici, tak zjisti, ze soucasna diskuse na toto tema je ZATIM jen ucelova mezinarodne-politicka hra.
 
0/0
20.5.2002 13:39

Ota Praha

Re: Re: Dekrety, sousedské vztahy, ..
Sám za sebe samozřejmě nejsem pro jakékoliv dělení. Jen bohužel ten názor jsem opravdu v Německu na stopu slyšel od českého řidiče tiráku
Mimochodem to otisknuté Benešovo prohlášení je samo od sebe dost poučující a je škoda, že si to nemůže přečíst každý. Přesně vystihuje současnou situaci
0/0
20.5.2002 14:51

lurtz

Benesovy dekrety ... zneni a souvisejici predpisy
Jeste ke svemu predchozimu komentari doplnuji odkaz na zneni Benesovych dekteru, souvisejici predpisy a dalsi oficialni stanoviska jako doplneni k "uvodnimu dopisu" od "Rypal"a viz nize.
Benesovy dektery:
Dalsi info:
K tomu doporucuji si prostudovat vnitropolitickou situaci po volbach 1936.
 
0/0
20.5.2002 13:04

lurtz

Sudetaci aneb pata kolona treti rise ... realita 30-tych let 20-teho stoleti
Co k tomu vice dodat. Snad jen, ze volby v roce 1936 dopadly tak, ze ceska politicka scena byla roztristena do vice malych stran, ktere nebyly schopny nalezt koncensus ani pro zahranicni politiku CR natoz pro partnerskou spolupraci s tehdy nejvetsi stranou v zemi, ktera zastupovala prave sudetaky. Nasledovalo vyhroceni vztahu mezi vetsinovou (ceskou) a mensinovou (sudetskou) spolecnosti v CR. Sudetaci v te dobe zradili mnohasetlete souziti cechu s nemcu ve spolecnem state a obratili se s vidinou lepsich zitrku na Hitlerovu treti risi. A to je to o cem hovori Edvard Benes ve svem dopise, ktery je zde rovnez zverejnen. Je to o tom, ze nasi predkove to vyhodnotili tak, ze sudetaci jsou pro CR vlastizradci a nic jineho.
Rovnez musim dodat, ze neustale majetkove pozadavky prichazejici ze vsech stran a uz temer na kazdeho povedou jen k vyhroceni nacionalistickych nalad v nejednom narode.
To co se stalo pred padesati lety za valky a tesne po ni, povazuji za historii. Mela by byt vyhodnocena objasnena, ale nemely by z toho vznikat zadne naroky, protoze to povede jen k dalsi zasti a nenavisti. Ne vsak tech, kteri si prozili sve hruzy za valky, ale tech kteri se v miru narodili, vyrostli a v miru ziji. A nasli porozumneni nejen napric Evropou. A to je budoucnost. Budoucnost neni to, o cem hovori Stoiber. Tomu jde jen o penize!
Snahy o "majetkove vyrovnani - pomstu" povedou jen dalsi eskalaci napeti a mozna i k dalsim valecnym konfliktum v budoucnu. Ja jen doufam, ze se v tomto mylim a nedopadne to stejne jako s valecnymi reparacemi Nemecka z prvni svetove valky !!! Doufam, ze se mylim, mylim, mylim ....
0/0
20.5.2002 11:22

Rýpal

Všechno to předpověděl!
Vážení spoluobčané, v nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naší československou republiku, to jest, dekrety presidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939. Vědom si neblahých zkušeností našeho národa, zejména z druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před možnými pozdějšími požadavky za znovu osídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli po právu na základě mých dekretů z naší republiky odsunuti. Může se stát, tak jako v minulosti, že mé dekrety vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlášovány za neplatné. Může se stát, tak jako v minulosti, že se najdou "Čeští vlastenci", kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu. Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte! Hitlerové odchází, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává. Mohou se najít vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního prezidenta Československé republiky T.G.Masaryka a spoluzakladatele M.R.Štefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů. Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost a potrestejte všechny případné vlastizrádce ať je to kdokoliv, a v kterékoliv době. (Praha,květen 1947) Váš Edvard Benes
0/0
20.5.2002 10:51

usa

Jmena jako Klaus, Havel, Dlouhy, vyvolavaji alergii i u nas,
, a to uz jsme za vodou, nejen obrazne ale i fakticky. Ale co tech 7 milionu chudaku, zijicich na urovni bidy, v Cechach?
0/0
20.5.2002 8:06

Míla

Re: Jmena jako Klaus, Havel, Dlouhy, vyvolavaji alergii i u nas,
Nevínm, co jsi tím, chtěl říci, ale mám dojem, že jsi spadnul z měsíce a to ještě někdy v padesátých letech minulého století. Kde jsi přišel na těch 7 miliónů. A kde máš ty 3 milióny. Tolik Klausů, podle tvého přesvědčení nemáme. Nekecej něco do země, které nerozumíš. Jinak bys takový blábol nemohl napsat. My ti taky nekecáme do Vašich ghet, šílenejch střílejících dětí atd. Zameť si nejdříve před vlastním prahem.
0/0
20.5.2002 10:00

Daňový soumar

Re: Re: Jmena jako Klaus, Havel, Dlouhy, vyvolavaji alergii i u nas,
A to znáš, jak v roce asi 1970 volali z Bílého domu do Kremlu a ptali se: "Jaký je u vás průměrný plat?" Na druhý straně bylo dlouho ticho a pak rozčilený hlas zakřičel: "A vy zase vykořisťujete černochy!"
0/0
20.5.2002 13:41

YFNA

Re:
ano, problemy jsou na obou stranach - ale my alespon nevyvolavame valky...
0/0
27.3.2004 9:07

osvetitel

Re:
VY je vyvolavat nemuzete ani kdybyjste chteli protoze Cesi maji vice prace stim aby si udrzeli svou suverenitu diky sve zemepisne poloze!
0/0
27.3.2004 9:15

osvetitel

Re:
JOJO Nemci  vzdy doplaceli na svuj nacionalismus a ti co napadli na to doplaceli jeste vice!Kdykoliv hrozila Nemcum ekonomicka krize tak vzdy vyrukovali z nejakym diktatorem!Dnes jiz se myslim neni zapotrebi obavat zadneho valecneho nasili od Nemcu spise toho "ekonomickeho" ale to take zalezi na Ceskem vedeni protoze jak si Cesi (nebo spis jejich politicti vudcove)ustelou tak si take lehnou!
0/0
28.3.2004 6:50

Jirka Vanek

Ze Sudet- Jak jsem tancil s dcerou Cervonenka
Jak jsem tancil s dcerou Cervonenka a kurvil pohranici. Pracoval jsem v Karlovych Varech u Pozemnich staveb, mimo jine u zavodu, ktery soutezil o titul , nebo nejaky rad, melo to neco spolecneho se socialistickou praci. A ja se snazil taky. Par let se Stalincem, buldozorem, s kterym jsem se podepsal na veky v Kralovych Varech. Na louce, kde jsme odpalovali nemecke rakety, coby kluci a pod loukou ve skale jsem se svym milovanym Stalincem trhal skalu aby mohl byt vybudevan bazen Termal. Bazen je to pekny a postaveny i moji zasluhou. Problem byl, ze se Stalincem se nedaly delat fusky. Proto jsem se rozhodl zmenit muj zivotni styl a presedlal jsem na Belorusa. To byl vynalez, radlice ve predu bagr vzadu. V te dobe vrchol techniky. Mel jsem penez jako sracek. Kazdy vecer v Antlatiku, kde se schazeli karlovarsti Hogo-fogo. Sam pro sebe jsem si objednaval flasku Bohemie, nebo ruskyho sampusu. Vsichni zavisti koukali, divky z dobrych rodin se mi nabizely, byl jsem jeden z nich, budovatel. Na Hrebecny, kousek od Abertam v Krusnych horach bydleli odjakziva jen Nemci. V drsnych podminkach prezivali po staleti, vetsivou se zivili krajkarstvim. I kdyz Hrebecna lezi ve vysce nad tisic metru, spodni voda je vsude. Na loukach se zeme pohupavala, po kazdym kroku bylo videt jak silna, otuzila trava se vraci na puvodni misto. A pod tou travou, asi 40-50 cm meli Nemci udelane vodovody, sterk, pisek a ruzne kameni, jakesi podzemni potucky, kde kristalova voda tekla do kazde chaloupky. Tech chaloupek na stranich z Hrebecny k Abrtam moc nezbylo, bolsevici je srovnali se zemi. A v tech par co zbyly bydleli stare babky, Nemky, posledni z rodu, ktere tam zily po staleti. K temto domkum vzdalenych treba sto, dveste metru od silnice jim proudila nejcistejsi a nejdobrejsi voda, kterou jsem kdy pil. Proudila, uz neproudi. Komunisticti planovaci rozhodli, ze se zmodernizuje rozvod vody. Rozhodli protoze vetsinu chalup v Hrebecny vlastnili papalasi a jejich manzelky chtely vodu z kohoutku kdyz nekdy prijela rodinka na par dni na hory se bavit, za sportem, nebo reditel se sekretarkou se kurvit. Specialni technicka brigada vyrazila do hor. Ja, s mym zbrusu novym Belorusem a dva nakladaky znacky Bucegi, benzinove osmivalce.( Made in Romania) Jeden Bucegi jezdil pro lahvace a druhy specialnim forychtungem pretacel kilometry. Cim vic natocenych kilometru, tim vic jsme meli pro sebe benzinovych poukazek. Benzin byl drahy a muj Mercedes z roku 36 zblajznul az ctyricet litru na stovku. Nelituji, mel jsem ho rad a co bych mu nedopral. Zacali jsme po tydnu prochazek po okoli i trochu pracovat, prochazky v pracovni dobe na zdravem vzduchu s flaskou desitky v ruce me delaly dobre. Nekolikrat jsme dosli ke vzdalene chaloupce, kde stara nemecka babicka nas zvala do jeji chaloupky, kde nam nabidla caj a par susenek, nebo domaci kolac. Tihle posledni puvodni obyvatele neumeli slova cesky. Ale to vubec nevadilo. V kouzelne kuchynce bylo par fotografii, manzel, deti, pribuzni. Jen fotografie. Vzdycky si nemecka babicka utrela slzu kdyz oprasovala manzela, dceru, syna. A pokazdy nam je predstavovala jmenem. Mohla byt stara 80 az 90 let. A tam kde se narodila, v chaloupce kdy kdysi zili jeji nejdrazsi ji tekla cista voda, mistrne rozvedena ke kazde chaloupce lidmi, kteri horam rozumneli, tvrde pracovali a hlavne umeli premyslet. Coz se neda ric o komunistickych projektantech a planovacich. Z nejvysiho mista nad Hrebecnou, odkud vedlo desitky starych vodovodu vsemi smery, jsme kopali ohromnou jamu na vodojem. Z vodojemu byly pokladany trubky az Na hrebecnou. Hlavni rozvod. Z hlavniho rozvodu si museli chatari platit vykop sami, nebo rucne vykopat. Mistr nadeniku me shanel fusky. Za vykopanou odbocku k chalupe bolsevickyho pohlavare jsem inkasoval 500 korun ceskoslovenskych, z toho jsem dal pajdu mistrovi. Mistr byla taky zajimava existence. Mlady, kolem 25 let, stranik, ozrala. Jednou jsme nasli v prikopu jeho tasku z vyplatama pro cigany, 25 tisic korun. Sto metru dal jsme nasli jeho. Taky v prikopu, totalne ozralyho. Stavil se v Abertamech na obed. Vedel jsem, ktera chalupa patrila Generalnimu rediteli Karlovarskych pozemnich staveb. Nejvetsimu blbci, ktereho jsem kdy potkal, silenymu komunistovi, soudruhu Ing. Jancarkovi. ( Zkoncil na ministerstvu) Jancarek pri svych studii v Moskve byl tak politicky aktivni, ze se dostaval do tech nejaktivnjsich rodin. A tak se jednou setkal s dcerou Cervonenka, kterou si vzal a ona presidlila do Varu. Jednou mi rika mistr ze Ninecka je na chalupe a buzeruje tam remeslniky, kteri jim zadarmo predelavali chalupu , podle imperialistickyho vzoru. Tahlo mu z huby a krkal rum. Jeste dodal, ze Ninecka by chtela neco odkopat pred barakem a dodal at se na ni vyseru, ze je gresle. Skocil jsem do Belorusa, Roubinek do Bucegiho a jeli jsme se podivat na reditelovu chalupu. Ninecka, kolem triceti, nas uvitala slovy vitam vas soudruzi, nacez Roubinek ji odpovedel to jako mluvite k nam? Damo? S Nineckou to skublo a na mne, soudruhu, mame to tady porad pred chalupou mokry, nedalo by se s tim neco delat? A co jako delat, v hlave se me honilo pet set korun ktery bych mel zinkasovat. Zadny rozdily, byli jsme si vsichni rovni. Jednou v Budvaru na zachode me oslovil Matej Rada, starej policajt z Karlovarsky kriminalky. Podarilo se mu sehnat pozemek na zahradku a potreboval by vykopat sklep. Ja mu rikam ze je to trestny. At si zaridi povoleni. Zaridil a ja mu jel vykopat sklep. Karlovarska kriminalka dostala jeden z nejlepsich kusu volne zeme ve Varech v Rybarich na zahradky. Sklepu jsem tam vykopal deset. Co sklep, to pet stovek. Horsi bylo z nich dostat penize. Vestsina z nich chlastala od otevreni do zavreni v Budvaru, kde meli svuj stul, ale nechtel jsem se k nim znat. Jednou me jeden zrzavej , byl to psovod z kriminalky videl, ze mluvim s vycepakem a prisel mi dat mych pet set. Jeste ze to nikdo
0/0
20.5.2002 3:07





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.