Standa z Turnova
5. 5. 2002 16:50
Re: fuck you
5.1. Marihuana 5.2. Hašiš Konopí (Cannabis sativa, cannabis indica) poskytuje halucinogeny a tišící prostředky, včetně marihuany, tetrahydrocannabinolu (THC, Marinol), hašiš, a hašišový olej (hash oil). Konopí však nejsou jen drogy; kdybu jeho pěstování nebylo zakázáno, měli bychom rostlinu, která poskytuje vlákna na výrobu textilu a papíru, z které se dá destilovat benzín, biologicky mnohem čistší, než ten, co se používá dnes, mohli bychom jíst její semínka, bohatá na proteiny a mastné kyseliny, vhodná i při dietách pro svou lehkou stravitelnost (psychotropní účinky nemají), nemluvě o jejích kvalitách jako dávno známého všeléku. Kromě toho konopí roste téměř všude, bez potřeby ohromných dávek pesticidů a hnojiv jako u ostatních plodin. Téměř nevyčerpává půdu; může růst na jednom místě třeba dvacet let. Mnohým civilizacím již pomohlo přežít právě konopí. Marihuana bývá směs listů, květů a stonků rostliny, hašiš je vlastní pryskyřice konopí. Spíše než do halucinogenů se tyto drogy řadí mezi psychodysleptika, látky, které především mění kvalitu psychické činnosti. Po aplikaci se projevují poruchy vnímání, emocí, myšlení. Uklidňování nebo stimulace nejsou tak výrazné. Pokud nejde o těžkou otravu (too stoned), nedochází k poruchám vědomí: Cannabis vyvolává opojení, které je sice nesmírné, rozhodně ne však zdrcující. Na rozdíl od skutečných halucinogenů totiž nenarušuje sebekontrolu, umožňuje intenzivní soustředění, které je možné nasměrovat k rozvíjení představivosti (což tvrdí četní hudebníci a jiní umělci, ať už západní, nebo orienální), nebo i směrem k duchovním praktikám. Dlouhodobé užívání konopí jakoby (díky zkušenostem sahajícím až kamsi do dob našeho sibiřského neolitu) nevyvolávalo žádné vedlejší účinky. Změny na chromozomech sice u jeho poživačů sice zpozorovány byly, ne však ve větší míře, než při užívání kávy či aspirinu. Jakékoli poškozování paměti a mozku je dnes již vědecky vyvráceno metodou, která dokázala rozpoznat i efekty učení na mozkových buňkách. Byly však zaznamenány pozitivní lékařské vlivy, a to jak tradičními čínskými lékaři, tak i moderními specialisty a terapeuty. Konopí seté je nápadná rostlina dorůstající výšek 2 - 3 m, konopí indické je menší (1 m) a má delší listy. V Holandsku se prodávají semena vyšlechtěných odrůd, jež lze pěstovat i doma ve sklenici. Konopí totiž potřebuje hodně světla, bez něhož správně nevyroste; při domácím pěstování, ať již kvůli skrytí či urychlení se umisťuje do uzavřené místnosti polepené AL-fólií matnou stranou navrch, ve které se svítí výkonnými výbojkami. Osvětlení by mělo být 10 000 - 30 000 lumenů na čtvereční metr (to je když vám expozimetr poradí pro film ISO 100 clonu 11 - 20 při závěrce 1/125 s), při růstu méně, když kvete více. Vypěstovat se dá např. tímto způsobem: 14 týdnů svítit 18 h denně, pak dobu osvětlení zkrátit na 12 h a vytvořit tak podzim, a za dalších 6 týdnů by měly rostliny kvést. Nesmí se též zamomenout na větrání. Při umělém osvětlení se dá vypěstovat kdykoli během roku, ve volné přírodě se sází 1. května. Jak konopí dorůstá, mají nové a vyšší lístky více a více THC. Nejvíce je ho pak v paličkách květů samičích rostlin (pěstují se pouze samičí; jakmile se dají rozeznat, samčí se odstraní, nebo se nechá jedna kvůli semínkům). 5.1. Marihuana Maria Johanna, marjánka, maruška, tráva, zelí (Marijuana, buddha, blunt, Mary Jane, grass, weed, smoke, ganja, pot, dope, boo, gage, ju-ju, indian hay, reefer, joint, doobie, spliff, number, giggle-smoke, Acapulco gold, Sensimilla, Skunk, Purple Sensi, Thai) Marihuana, Budič smíchu, zdaleka není objevem šedesátých let tohoto století. Konopí je součástí těch nejstabilnějších a nejdéle existujících kultur. Psychofarmakologické studie z poslední doby ukazují, že aktivní složka konopí - tetrahydrocannabinol - má v lidském mozku vlastní receptor, což naznačuje, že člověk a marihuana k sobě mají dávný předkulturní vztah (čínským znakem pro konopí je velký "člověk"). Drogy z konopí často hrály důležitou roli při rituálním spoijení s božstvy, i když jejich použití jako lék či mast pro duchovní, meditační, euforické a relaxační účely bylo většinou tabu. V letech 1430/31 byla i Johanka z Arku nařčena z užívání nejrůznějších "čarodějnických" bylin včetně konopí. V mnoha starých buddhistických legendách je zase psáno, že "Siddhárta" (Buddha) sám užíval a nejedl nic jiného než konopí a jeho semena, a to oněch 6 let předcházejících jeho osvícení a zjevení čtyř velkých pravd buddhismu. Představivost ovlivněná zkušeností s houbami a konopím vytvořila ve fantazii Lewise Carrolla Alenku v říši divů. Konopí si od počátku našeho století užívaly téměř čtyři generace Američanů. Prakticky každý v téhle zemi býval od svého dětství v povznesené náladě díky jeho užívání. Tehdy to ještě doktoři nepovažovali za zlozvyk, který plodí protispolečenské nálady nebo násilí a předepisovali extrakty jako lék i dětem. Náruživí kuřáci konopí byli i Mexikánci, jak vidno i z originálního textu písně 'La Cucaracha'. Celkem lze říci, že požívač marihuany prochází dvěma stadii: stadiem sevřenosti a úzkosti a stadiem euforie a vnitřní blaženosti. V tomto druhém stadiu si někteří počínají velmi dětinsky, dělají nesmyslné věci a upadají občas do neztišitelného smíchu. Tato dobrá nálada někdy přejde v pláč a tělesnou i duševní kocovinu. Rozkoš nemá ráz ukojení, spíše čisté spokojenosti jako po dobré zprávě nebo po úspěchu. Smysly jsou někdy zostřeny, zejména sluch a chuť. Jídlo třeba nabývá nevšední chutnosti, šramot zní jako rány z děla. Zrakem vnímané je někdy zkresleno, charakteristické je špatné odhadování času a prostoru. Nejproslulejším místem, co se týče marihuany, je dnes Amsterdam. Již od r. 1975 není v Nizozemsku vlastnictví, výroba a prodej do 28g marihuany trestným činem a je úřady prakticky tolerováno (snaží se oddělit trh tvrdých a měkkých drog, kontrolovat je a závislým na tvrdých drogách pomoci, což se jim daří). I když to úplně legální zase není, existuje podle odhadů v Amsterdamu 200-600 "cofee-shop