Dne 21.5.2002 jsem na TV Nova shlédl pořad Na vlastní oči o Půlnoční Bouři.Jedná se patrně o osmi až devítiměsíční holčičku.Nemohu posoudit,jestli rodiče vychovávají své dítě správně ,nebo špatně,nežiji s nimi.Ale na vlastní oči jsem viděl záznam,jak její otec s děvčátkem "cvičí".To co s ní dělal proto ,aby se zbavila zlosti ,nebo čeho jiného mě vyrazilo dech.Jsem taky otec dětí,ale řádně poučen svojí manželkou,která pracuje na dětské chirurgii v Pardubicích.A jednou mě pozvala k nim na oddělení na návštěvu,abych se podíval na "netopýra".Jedná se o malé dítě,které je přibližně šest týdnů zavěšeno oběma nohama za specialní úpony nohama nahoru.Tělíčko se opírá o podložku postýlky.A takhle jí,spí,čůrá a kaká,myje se ,brečí a někdy se i zasměje.Důvod jeho pobytu v nemocnici je jasný.Jeho ve většině případů otec si s ním pohazoval jako tatínek Půlnoční Bouře.Dítě mu vyklouzlo a zlomilo si nožičku ve stehení kosti,když nic horšího.Ten tatínek by si měl uvědomit,že potom se od něho dítě odloučí ne na dva týdny,ale na šest a více týdnů.V nemocnici mají samozřejmě podobné postýlky jako v kojeňáku.V tomto směru nemohu s rodiči Půlnoční Bouře souhlasit.

                                          S pozdravem Jiří Kadlec pardubice

                                            jfkjfk@volny.cz