Je těžké zhodnotit co např. pan profesor Klaus říká, činí, opravdu myslí, natož vážně myslí. Jinak ovšem dávno se předkládanými požadavky na ČR Němci prosazují ve shodě s názorem, že vyhráli 2. světovou válku a to na původně poražené straně. U nás je tomu žel přesně naopak. Když pan nynější premiér Zeman kdysi říkával v roce 1990 "LIDI, DEJME SI POZOR AŤ NEJSME VE VLASTNÍ ZEMI GASTARBEITŘI!" Měl zřejmě pravdu, ke které vzápětí též svorně s panem Klausem značně dopomohli. Některá práva dokonce mají Gastarbeitři v Německu již dnes lépe zaručena. Velká privatizace se měla jmenovat "Velkoněmecká privatizace v Česku" a české národní jmění movité i nemovité putovalo posledních 10 let za kapitálem spolehlivěji, než když kdysi německé tanky v 1939 přijeli řídit Protektorát. Nikdo nikoho dnes zde nestřílí, máme co jíst a s prázdnou kapsou nezaměstnaného se za horších podmínek než je zvykem u Gastarbeitrů - můžeme podívat teoreticky i do Louvru. Otevřen Pražákům jest celý svět, leč jako nemajetným - sociálně zakázán střed rodného města Prahy.Jak to dnes vlastně myslí  asi s naší budoucností "Ti různí profesoři Klausové, Zemani, Verheugenové a Heiderové ve svých hrách?" To se spíše dovíme ex post za deset let z novin dvacet let patřících Němcům! Do roku 89 by bylo asi mnoho lidí rádo prchalo s "kufírkem za štěstím", dnes díky pokročilejší době zůstanete sedět před obrazovkou TV, - zatímco majetek českých bank, vlastnictví podniků a nemovitostí "rodinného stříbra" nehlučně z 85% odteklo. Kde byste asi kdo byl, kdybyste včas odešel a stejně tvrdě pracoval v Mnichově jako teď posledních deset let malopodnikatelé v Praze! Malé podnikatele pomohlo 16 bank zkrachovalých  proletarizovat za laskavé pomoci státních úředníků, Nomury a mnohých jiných zahraničních institucí. To vše při vší formálně deklarované svobodě na informace a při "volné soutěži gangů" se Vám zákonitě nevyhnulo!!! Řadový občan neví nic o národohospodářské a politické realitě dneška, není to náhoda, je to systém. Pak má v mlze stranických aparátů posuzovat vidiny státoprávních chimér variant budoucnosti?!  Jako občan neznám například odpověď ani na prostou otázku - Jaká suma jmění movitého i nemovitého patří dnes tomuto českému státu a jeho vlastním občanům, jak se ročně vyvíjí a jaký je transfer "ven"? 

Vím, že kapitálově "nazí a mrtví" jsou všichni občané s reálným měsíčním příjmem pod 10 tisíc korun čistého a těch je většina (když už víš, co je statistický průměr, medián,modus, směrodatná odchylka)! Pak skoro snad ani není moc podstatné, jak se supové nad našimi hlavami dohodnou. Žití s ekonomickou rezervou pěti týdnů krytí osobních nákladů v ČR je tak desetinásobek sociální jistoty chudého Afričana. Problém státoprávního uspořádání ve vývoji deseti let mi bohužel připadá jako přepychový problém důsledné štábní přípravy organizace čelní srážky čtyř much letících písečnou bouří snad příští rok náhodně nad Saharou. 

Též skokové výsledky například nynějších voleb ve Francii mě přesvědčují, že mám bohužel pravdu a proto fakt, že vstoupíme do EU může být napříště snadno jak zdrojem euforie tak mezního zoufalství jedinců i národa.

Moje řeč. Myslím si, že EU má k nám asi takový vztah jako běloši k domorodcům - opít alkoholem, nasypat bezcenné korálky a vzít půdu a potom zahnat v lepším případě do rezervací, v horším zlikvidovat.  Je to banda darmošlapů a byrokratů, sociálních inženýrů (jako Špidlík), kteří stojí jen o svá koryta a mamon. Každý den mě několikrát přesvědčují, že nemá smysl usilovat o vstup do EU, budeme tam jen otroky a žebráky.