Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

S dítětem v nemocnici? Někde to nejde

Postaráme se o vaše dítě, ale vy tu být nemůžete. Návštěvní hodiny jsou od tří do pěti. A informace o zdravotním stavu dvakrát týdně. Mnohé nemocnice už tuhle praxi opustily. Ale v některých se to tak dosud dělá. Rodiče nemohou zůstat s dítětem, které utrpělo úraz nebo je před operací. Podle Charty práv dítěte v nemocnici má přitom dítě právo 'nebýt opuštěno'.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Petra

Čerstvá zkušenost
V pátek odpoledne se můj 8-i letý syn střetl na přechodu s autem.Odnesl to těžším otřesem mozku.Až do večera s ním zůstal v nemocnici manžel.Později jsme ještě volali, jak se mu daří a bylo nám řečeno, že jej přestěhovali na JIP a máme si zavolat ráno. Po probdělé noci jsme se dozvěděli, že je to lepší, ale návštěva je možná až v neděli.Máme ještě 5-i letou dceru. Klidně jsme se mohli s manželem v nemocnici vystřídat, číst mu, povídat, nebo držet za ruku.Pro syna by bylo snažší ležet (dostává infuze) a my rodiče bychom byli klidnější.Mohu říci, že po tomto víkendu mám zaděláno na žaludeční vředy a to mám poměrně pevné nervy.
0/0
25.3.2002 12:56

Petra

Re: Čerstvá zkušenost-dodatek
myslím si, že na středních i vysokých školách s medicínským zaměřením by se měla zlepšit výuka psychologie a v nemocnicích by s rodiči nemocného dítěte měli jednat adekvátně situaci, vystresovaný rodič se prostě chová jinak, bojí se o dítě a někdy potřebuje pomoci i on.
0/0
25.3.2002 13:03

Pavel

Re: Čerstvá zkušenost
Zcela Vám rozumím. Ten pocit bezmocnosti, že ???
0/0
25.3.2002 13:09

Petra

????
I já mám zkušenost s hospitalizací dcery v nemocnici. Odvezli ji s podezřením na zánět srdečního svalu na JIP v horečkách mezi 40-41. Hrůza. Ale tam to bylo v pohodě. Horší situace nastala, když ji přeložili na "normální" dětské oddělení. Návštěvy přesně od - do. Rodiče čekali potupně před dveřmi na to, až sestra otevře dveře. Setry mi sice povolily, abych tam mohla zůstat déle a dceru si např. vykoupat (pro by nepovolily, když jsem jim ulehčila práci, že, ale i za tuhle chvíli jsem byla vděčná), ale jako vrchol všeho jsem považovala to, že mě v 17:10 vyhazovala a ne moc vybíravě UKLÍZEČKA !!!!!! To byla opravdu síla. Brrrrrrrrr !!!! No podruhé budeme vědět, že když se něco bude dít, musíme si vyžádat jinou sanitku, rozhodně ne od městské nemocnice našeho města.
0/0
25.3.2002 12:31

Pavel

Problém je v systému
Já chápu lékaře - vůbec to nemají jednoduché. Nikdo z nich mně ale nepřesvědčí o tom, že jestli dítě něco potřebuje, tak je to psychická opora rodiče - má totiž strach, velký strach. Pokud toto lékař nechápe - pak nevím. Možná by měl změnit zaměstnání.
Co se týče možnosti zaplatit za lepší péči, pak já nechápu, v čem je problém. Jen tak pro informaci - ve FN Motol si jako dospělý můžete zaplatit jakýkoliv nadstandard, ale jako dítě ne. Je to normální ??? Je to o systému, přátelé.
 Obávám se, že nemocniční lékaři pláčou na špatném hrobě - to si řekněte se svými ambulantními kolegy - tam je totiž zakopán pes - tam je ta černá díra na peníze.
Škoda, že se k naší diskusi nepřidají ti, kteří za např. FN Motol věci nesou přímou odpovědnost, že s.Buzková, že s.Tlustý.
 
 
 
0/0
25.3.2002 11:53

-petr

obhajoba lékařů
Abych se trochu pokusil obhájit lékaře na jedné zde již zmiňované klinice, uvedu několik údajů, které možná neznáte a které vám snad pomohou pochopit nelehkou pozici lékařů:
1. Rodič, který je hospitalizován s dítětem, zabírá lůžko, které je pro nemocnici silně ztrátové. Současně si rodič ve zmíněné nemocnici nesmí připlatit. A když se zvažovalo, že to půjde, tak většina dotazovaných rodičů považovala padesátikorunu za den za příliš vysokou částku na to, aby byli s dítětem na klinice.
2. Na klinikách, které nemají vyhražené zvláštní oddělení pro rodiče s dětmi zabírá rodič hospitalizovaný s dítětem místo jinému pacientovi, který to možná potřebuje víc než ten rodič.
3. Opakovaně se setkávám s reakcí "já zůstanu jenom na křesle, nikomu nebudu vadit" - to není pravda. Na oddělení probíhá normální provoz, někdy velmi uspěchaný, a přítomnost další osoby je nepříjemná zejména ostatním pacientům.
4. Možnost "zůstat s dítětem do usnutí a brzy ráno přijít" dnes má většina klinik - rodiče na to však nechtějí slyšet.
a podobně, bylo by toho jistě více
Souhlasím s pisateli příspěvků, že často je chyba v komunikaci rodičů s lékaři. Prosím vás však všechny o pochopení, protože:
- průměrný lékař ve zmiňované nemocnici bere (po zvýšení platů, které bylo kompenzováno snížením osobního ohodnocení) 70 Kč na hodinu, během služby polovinu. Srovnejte to se svými platy ...
- v případě chyby lékaře je ohroženo zdraví a lidské životy. Současně musí lékař rychle rozhodovat o kritických otázkách a o přidělování prostředků (například tří lůžek čtyřem pacientům). Srovnejte to s vaší pracovní náplní ...
 
0/0
25.3.2002 10:42

dan

Re: obhajoba lékařů
o te padesatikorune nejsem presvedcen. myslim ze vetsina je ochotna dat vyrazne vice, rekneme kolem 200-300 kc za den.
0/0
25.3.2002 10:56

Láďa

Je to v lidech
Souhlasím, někteří zdravotníci se chovají k pacientům jako k materiálu. Ale jiní jsou naprosto skvělí. Je to otázka osobností, úrovně člověka, zařízení, celé společnosti.
Důležitá je ale také soudnost rodičů. Většina z nás není schopna psychicky zvládnout banální procedůry, při kterých se dítě brání, křičí, musí být poutáno... Máme tendenci své dítě bránit, překážet lékařům a setrám v péči o naše dítě. Vím o čem mluvím, měli jsme syna na JIP. Pokud je řeč o psychice, jedna z věcí které dokážou dítě nejvíce vystresovat je plačící matka.
Pak se divme neochotě zdravotníků k přijímání rodičů s dětmi ve vážném stavu.
0/0
25.3.2002 10:40

dr.Hejl

Re: Je to v lidech
Pane Láďo, ze všech reakcí na uvedené téma je ta Vaše nejvýstižnější. Není k tomu co dodávat- sloužím na dětském oddělení dvacet let !! Bohužel nemám zrovna čas na delší diskusi- zareagovat jsem musel !!
0/0
25.3.2002 11:01

Pavel

Re: Re: Je to v lidech
Pane doktore,
já myslím, že se mýlíte. Pokud není lékař schopen spolupracovat s dítětem tak, aby maximálně svým postupem eliminoval jeho strach,  aby nemuselo být poutáno na lůžko pološílené hrůzou z bolesti, kterou mu zcela vědomě způsobuje ošetřující personál, pak si opravdu myslím, že by měl změnit zaměstnání. Je to opravdu o lidech, ale já nějak nemohu najít ty správné.
 
0/0
25.3.2002 12:09

Láďa

Re: Re: Re: Je to v lidech
Možná se mýlím, ale vypadá to, že jste jeden z rodičů o nichž jsem psal. Kteří si pletou pojmy humánní a bezbolestný, kteří vědí všechno lépe, pro které je jejich dítě vším a jsou připraveni ho chránit proti jakémukoli příkoří.
Copak si doopravdy myslíte že lékaři a sestry jsou zvrhlíci, kteří mají potěšení z toho když působí bolest? Že lze léčit bezbolestně?
Jste skutečně přesvědčen, že se dá malému dítěti vysvětlit že ho to bude hodně bolet, ale že se nesmí ani hnout? Že si nemá vytahovat infuze? Že je to pro jeho dobro?
Nevím co Vás potkalo v Motole, ale zamyslete se nad tím, jestli nejste jedním z rodičů, jejichž přístup vede lékaře k neochotě přijímat doprovod nemocných dětí.
 
0/0
25.3.2002 13:14

Pavel

Re: Re: Re: Re: Je to v lidech
Milý Láďo,
já si ale vůbec nemyslím, že jsou lékaři či další zdravotnický personál zvrhlíci.
Já si jenom myslím, že věci se dají dělat humánně - tj.především tak, aby to na dítěti nezanechalo psychické jizvy. A to jde vždy ! O tom všem to je ! Je to jenom o systému - lékař a rodiče musí být partneři - a já chci jenom být rovnocenným partnerem.
Na rozdíl od Vás si také myslím, že se dají věci ve většině případů dělat méně bolestně a více bolestně - je to jenom o postupu a zájmu možná i jít složitějšími postupy - to prosím není můj názor, ale názor lékařů. O tom jsem přesvědčen.   
Že to jde - o tom svědčí přece i řada pozitivních zkušeností - je spousta dobrých doktorů a dobrých zdravotnických zařízení. Možná jsem měl zrovna smůlu. Závidím Vám, pokud jste měl větší štěstí.
0/0
25.3.2002 15:42

dan

motol
muj syn byl pred asi dvema lety na operaci varlatka a lekari mne jako otci umoznili, abych tech par dni byl se svym synem v nemocnici. podotykam, ze bez uplatku ci znamosti a slo o objednavanou operaci. klukovi to dost pomohlo a dnes se vic boji injekce nez nejake mozne dalsi navstevy nemocnice. Nehazel bych tedy vsechny do jednoho pytle jako necity.
0/0
25.3.2002 10:33

mirek

někde to jde
souhlasím, že je to v lidech. např. v rokycanské nemocnici je přítomnost rodiču po dohodě možná a personál se snaží, aby rodičům vyhověl. za nadstandart se platí cca 350 kč za rodiče a den (kapacita až pro 4 děti s jedním rodičem) . tato cena myslím  vyrovná  náklady a nemocnice neprodělá. rodič jako já si rád tuto cenu zaplatí. Nehledě na to, že se personál oddělení může více věnovat  dětem, které má na oddělení. rodič s dítětem až na nezbytné ošetření děcka je soběstačný a personál nezatěžuje a dítě si pohlídá.
0/0
25.3.2002 9:28

Pavel

Je to hrůza, když nemůžete být se svým dítětem v jeho těžkých chvílích
Můj syn potřeboval vyjmout nosní mandli. To co jsem zažil na ORL klinice v Motole, překonalo všechny moje představy - ještě nikdy jsem nebyl tak rozčilen. Nakonec jsem odmítl hospitalizaci syna v prostředí, které spíše připomíná vše jiné, jenom ne nemocniční zařízení pro děti a zákrok proběhl v podstatě ambulantní formou.
Platím daně, nikdy jsem od státu nevzal ani korunu - a za to stát trestá mého syna tím, že dovolí takto nehumánní  dětskou medicínu.
Rád bych věděl, jestli např.s.Buzková, která je mimochodem s dalšími poslanci ve správní radě FN Motol, využívá služeb této FN pro svou dceru. Asi ne, že. Takže já ČSSD tedy rozhodně volit nebudu.
 
 
 
0/0
25.3.2002 9:06

Bara

Re: Je to hrůza, když nemůžete být se svým dítětem v jeho těžkých chvílích
Pane Pavle, Vašemu rozhořčenému příspěvku chybí konkrétnost( co tedy připomíná dětská ORL klinika ??) A slova nehumánní medicína? - Doufám jen, že přesně neznáte význam tohoto spojení. Toto obvinění by bylo totiž velice lehce žalovatelné. A Vaše daně?- Za Vaše dítě platí pojištění stát!
0/0
26.3.2002 10:40

xsurgeon

Pohled z "druhé" strany.
Je někdy velmi těžké vyhovět rodičům, i když zcela chápu jejich pocity. Kapacita některých oddělení nestačí na to, aby , zvláště přes vikendové služby, umožnila ubytování rodičů. Ale souhlasím s pisateli v tom, že problem není často v kapacitě, ale v dobré vůli.Je možno rodiče ponechat u dítěte, nežli usne... apod. návštěvní doba je přežitkem. Mám li na oddělení pořádek a řádnou péči o pacienta, pak se nemusím obávat přítomnosti příbuzeného. Spíše je tato přítomnost vítána, protože, co si budeme povídat, v drobných úkonech pomůže střednímu zdrav. personálu. Základ problemu vidím v zastaralém a zkostnatělém myšlení managmentu oddělení. Všechny tyto změny jsou v jeho pravomoci a v jeho dobré vuli. Jsem lékař a myslím si, že budeme li se chovat k pacientům tak, jak bychom se chovali k vlastnímu příbuznému, nebudou tyto články. Hezky den.....
0/0
25.3.2002 8:40

laco

Je to v lidech
Nezapomenu když jsem 2-letou dceru odvezl do nemocnice v Havířově se zánětem ledvin a teplotou 41. Ničím nešlo srazit a primářka (zlatý člověk)správně rozhodla zavést studenou glukózu do žil. Buhužel přišly dvě ožralé sestry a pokoušely se najít v loktech žílu. Mne vykázaly z pokoje a já na chodbě slyšel řvát svojí dceru. Jsem ubohý zbabělec, který vešel dovnitř a díval se na ně jak tápou. Moje posrané rozhodnutí alespoň něco než nic, jelikož jde o život mojí dcery mne dodnes trápí. Proč jsem je nevyrazil z pokoje a nezašel za primářkou ať ona provede zavedení jehel do žil ? Primářka člověk na svojem místě, který manželce umožnil po zaplacení jídla a pokoje být s dcerou na pokoji a personál, který se v pracovní době ožere. Typický obraz doby.
0/0
25.3.2002 8:23

ma

nedobrá zkušenost
Náš syn v pětiměsících byl také hospitalizován v nemocnici, a byla to hrůza. Trvalo nám dva dny než jsme vybojovali manželce místo u syna, dávali mu tam obyčejné mléko, jídlo jako velkému dítěti. Já jsem nosil do nemocnice každý den jídlo pro syna i sunar, syn po dvou dnech strávených o samotě nás nepoznával, nijak se neprojevoval, říkali nám, že je to s ním hrůza, že "furt řve". Jsem pro, aby s dítětem mohl být rodič, který si jistě pohlídá jak se o jeho miláčka postarají.
0/0
25.3.2002 8:19

Eva

Re: nedobrá zkušenost
Mám podobnou zkušenost, která se odehrála už před 17 lety. Bylo to v malé nemocnici, syn měl 11,5 měsíce, měl horečky, potřebovala jsem nějakou pomoc. Hospitalizovali ho, protože to bylo v noci na pohotovosti a nikdo mi vlastně neřekl, co mu je. Abych tam s ním zůstala, to tehdy bylo vlastně úplně nemožné. Za týden, po mnoha urgencích a neúspěšných návštěvách (vůbec mě k němu nepustili!!), mi ho vrátili. Ač před tím už chodil a neměl dudlík, po návratu domů nechodil, byl pobledlý (šedivý) a vůbec nechtěl komunikovat. Máme fotku u narozeninového dortu s 1 svíčkou a vždycky, když se mi dostane do rukou, tak je mi jako tenkrát! Byla jsem prostě bezradná, nikdo se se mnou nechtěl bavit, radši na to nevzpomínat...... Nevím, jak to chodí dnes, ale podle toho co čtu, tak zatím to růžové moc není!
0/0
27.3.2002 11:41

JURY

Je to v lidech!
Moje žena byla se synem v nemocnici dva dny po vyšetření na CT:zažila přijaté dítě s horečkou,které sestra vykoupala a s mokrými vlasy ho plačící uložila beze slova do postele s ohradou a odešla.Zažila jak po vystřídání sestřiček dávala nově sloužící předepsané léky ještě jednou a až na několikeré protesty je synovi přestala nutit....Jak by to dopadlo,kdyby tam s dětmi byl(nebyl)rodič???? Zažili jsme jinde s mladším synem nekompromisně odmítavé stanovisko pro příjem syna s matkou v noci.Brzo ráno však bylo vše jinak,byli přijati oba a personál byl v pohodě.... Je to v lidech!
0/0
25.3.2002 7:51

roz

Zažil jsem.
V pokročilém dospělém věku jsem onemocněl banální dětskou nemocí, která se mi v mládí vyhnula. Byl jsem hospitalizován na dětském infekčním oddělení, jediný dospělý 14 dnů mezi spoustou nemocných dětí. Na psychické utrpení některých dětí, které marně večer a v noci volaly své rodiče do smrti nezapomenu. Marné bylo jejich utěšování mnou, sestrami,lékařem. Děti dokázaly proplakat celou noc a jejich city se přenesly i na ty, které by situaci jinak zvládly. Při tom k jejich utišení by určitě stačilo vlídné slovo rodičů, kdyby k dětem mohli!
0/0
25.3.2002 7:26

Pavel Černý

Kardiocentrum FM Motol
Naše dcerka byla hospilalizována na kardiocentru. Přítomnost rodičů byla podporována a informace i několikrát denně. Takhle bych si to vždy představoval.  Všem v kardiocentru patří můj velký dík za záchranu našeho tvorečka a za velmi vlídný a obětavý přístup. Pavel
0/0
25.3.2002 3:16





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.