Nežádoucí referendum
Je dobrým zvykem již z dob nejdávnějších, že za nás rozhodují druzí. V dobách pro náš národ celkem nedávných k tomuto systému přibyla zajímavá vychytávka zvaná demokracie. Rozhodují o nás lidé z našich řad hlasem lidu vybraní a skrze svůj politický program každých x roků reflektují naše názory a potřeby. Jde tedy o uzavřený kruh, kde každý občan má možnost vybrat si své zástupce tak, aby co nejlépe hájili jeho zájmy v souladu s jeho názory.
Je pravdou, že v průběhu volebního cyklu se mohou objevit problémy, jejichž řešení ve svém programu strana nepředesílala, ale zásadní problémy jsou známi zpravidla dlouho dopředu. Již nyní víme, že prakticky všechny parlamentní strany usilují o náš vstup do EU, přesto by právě otázka našeho vstupu měla být tak zásadní, že kvůli ní chtěli referendum vyhlásit i strany, které jsou jinak zásadně proti referendu. Proč? Myslí si snad o nás naší zástupci, že jsme bytosti natolik rozpolcené, že je volíme i když nesouhlasíme s nejzásadnějšími body jejich programu?
Dále bychom měli rozhodnout například o zavedení Eura. Copak naši politici nebudou mít takto zásadní otázku ve svém programu? Proč je o některých věcech třeba rozhodovat dvakrát? Máme si snad cenit našich politiků za to, že nejsou schopni učinit zásadní rozhodnutí a to i na základě volebního mandátu? Je třeba každé důležité rozhodnutí znovu takto draze potvrzovat? Co je užitečné na takovémto alibismu?
Měli bychom vést naše politiky k opravdové zodpovědnosti a nikoliv je rozmazlovat takovými berličkami, jako je referendum. Žádné referendum ostaně nebudeme potřebovat tehdy, když budem dobře vážit své hlasy již při leglérních volbách a zvolíme takové politiky, kteří se budou schopni rozhodovat sami bez naší draze zaplacené pomoci.
Jan Kasal, Přerov