V Čečensku proti Rusům nebojují teroristé
Podstatou konfliktu v Čečensku není terorismus, či boj proti němu. Důvodem válečných událostí je ruský kolonialismus, násilné bránění separaci. To, co bylo v případě 15 sovětských republik v zásadě umožněno, bylo vojensky napadeno v případě Čečenska (ve svazku s Ingušskem autonomní republiky). Netvrdím, že Rusko mělo čečenskou nezávislost uznat, situace však nesměla být řešena brutální agresí. Poprvé bylo Rusko v důsledku hrdinného odboje Čečenců poraženo a přistoupilo na mírovou dohodu (chasavjurtské podání ruky Jelcina a Maschadova). Rusko se však chystalo na revanš. Pro Putina byla porážka Čečenska způsobem, jak si zvýšit popularitu a centralizovat moc. Konkrétní záminkou se mu stal výpad za války posílených radikálních skupin za dagestánskou hranici. Po druhé válce proti čečenské nezávislosti, mající opět až genocidní charakter, nastala doba okupace. Kolaboranti, často se zločinnou minulostí, byli jmenování do protektorátních funkcí. Odboj Čečenců v rámci možností pokračuje. Myslím, že v naší zemi, jež dokázala provést atentát na R. Heidricha (nejvyšší za války zabitý představitel nacistického Německa) dovedeme rozlišit teroristické útoky od oprávněného napadení brutálního okupanta. (Procento zabitých Čečenců je nesrovnatelné s procentem obětí 2. světové války u nás, nýbrž je obdobné poměru v boji SSSR proti nacistické agresi.)
