Napadá mě nějaké řešení.
Jak to udělat, aby byl pro všechny staré lidi dostatek domovů důchodců, penzionů nebo domů s pečovatelskou službou? Pokud bych se dostala do takové situace, že bych se už nemohla sama o sebe postarat, byla bych si ochotná (i s manželem) místo v nějakém takovém penzionu pro seniory (pochopitelně s určitým komfortem - pečovatelská služba, lékař, pokoj vybavený vlastním nábytkem) zaplatit. Neoplýváme sice žádným velkým majetkem, ani si nevyděláváme tolik, abychom si mohli na stáří ušetřit nějakou větší částku, ale měla bych jedno řešení - prodali bychom družstevní byt, chatu - no a naše děti by měly na vybranou, buď se o nás ve stáří postarají, pokud nebudou mít možnost nebo nebudou chtít, což chápu, pak budou mít zkrátka smůlu, protože nic nezdědí. A jak to řešit v jiných případech? V případě, že staří lidé nemají žádný majetek, protože např. bydlí v obecním bytě, stačilo by místo splátky za penzion vrátit tento byt obci, který by jej přidělil mladé rodině. V případě opravdu prokazatelné nemajetnosti postupovat individuálně. Ale nezohledňovat ty nemajetné staré lidi, kteří se svého majetku "zbavili" tak, že rodinný domek, družstevní byt nebo chatu přepsali na mladé, případně obecní byt přenechali vnučce a teď požadují místo v domově důchodců nebo penzionu jako své právo a zadarmo.
